Průba, proba
Průba, proba (pruba, Br.), probička, průbička, y, f., z lat. probo = zkouška, der Versuch, die Probe. P. mlatební. J. tr. P-bu udělati. V., bráti. Kom.; na p-bu = na zkoušku. Průbička — chybička. Us., Č. M. 217. — P., zkušování, die Prüfung, Probe. Br. P-by ohně nevystojí. Kom. P-bu vydr- žeti, držeti, vystáti. Kom. Tolikéž má i to stříbro, kteréž zlato drží, v té hodnosti, totiž lot zlata fejnu, které se ve stříbře vedlé průby najde, po 7 zl. atd. placeno býti. Nar. o h. a k. Vz S. N. — P. ku zkou- šení rud atd., die Form, das Probe-, Meister- stück. Aby novotný k řemeslu se přihlašu- jící cechmistrům dával probu. Kom. J. 655. Po pálení porculánu za 20 hodin vynímají se proby nebo tak zvané hlídače a nechají se vystydnouti. Techn. Průbu bráti, vylí- vati, zachladiti, vybíjeti, páliti; p. na olovo, stříbro, nikl, železo, zlato atd. Vys. — P., důkaz, znamení, der Beweis, das Kennzei- chen. P. budoucí ctnosti. V.