Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:6   Strana:0993


    Míti
    Míti. O tvarech i starších vz v List. fil. 1883. 135., 1884. 442., Bž. 210. Na Mor.: mam, mas, ma, mamy, matě (če), maju; mom, moš, mo, momy, motě, maju; mum, moš, mo, mumy, moče, maju; měj, mějmy, mějte (će); mij, mijmy, mijće; měť, méć: měl — měla, mil — měła, muł — měła. Tvary mom, momy, mij, jsou místecké, mum — mumy frýdecké. Vz Brt. D. 133. Dolnobečovské ča- sování vz v List. fil. 1845. 245., 1887. 384. až 385. Cf. List. fil. III. 218. — abs. Mal (měl) sem, mal sem, promaral (promařil) sem. Sš. P. 610. — co koho. Má to vše svůj cíl? Vrch. Měls šťastnou náhodu. Šml. Kdo chce míti oheň, musí i dým snášeti. Us. Každý výjev v přírodě má svou pří- činu. Mj. 2. M. přednášku, právo, zalíbení v něčem, strpení, kázání, dosti díla, pravdu, dobrou paměť, Us. Pdl., původ od někud, abstammen, Us., mši, správné: sloužiti, Us., slepičí mžitky (neviděti), Us. Rgl., vkus, tendenci nějakou, Dk., vinu, Sá., péči o tělo, omluvu, rozum, živú vieru, nedostatky, od- platu, milosrdenství, St. Ku. š. 6., 8., 13., 23., 29., 33., 34., obranu, Výb. II. 44., ve- liké sbožie. Pass. Co tě nemá! Co vás ne- má! Was dir nicht einfällt! U Olom. Sd. Kam měli jen některé sto kroků. Vlč. Mračna mají vrch, ale nemají spodku (je zamračeno, ale pršeti nebude). U Olom. Sd. Má to už odbyté. Us. Jedneho syna mala. Sš. P. 157. Co mám, to dám, jako chudá děvečka. Us. Msk. Keď som mal dvacať let. Sl. ps. 25. Přímky ty mají stejný směr. Pdl. Snad možieše tak juž jmieti druhé lieto po desieti. Anth. 1. 3. vd. 34. Ktož chce mieti dóm pevný; Ač má i mnoho hřiechův. Št. Kn. 3., 17. Méjieše paní prekrásnu. Výb. 11. 39. Ten jméno Štilfrid mějieše. Výb. II. 39. Každý oružie jmiechu; Otčika juž ne- jmiejieše; Tu mysl majú mnozí liudie. Alx. — čeho. K čemu máš takých šperků? Měl přístupu do vzácných domů; Koncert měl rázu historického; Aby mél vzduch volného přístupu; Chcete-li míti d-zů; Mělo to krát- kého trvání— šp. m.: také šperky, přístup, ráz historický, volný přístup, důkazy, krátké trvání. Brt. — co, se na čem. Na zřeteli něco m. Us. Mám rodiče na živu. Us. Míli na něčem příklad. Osv. I. 158. Nikdy na žadném jiném muži než na něm očí neměla. Sá. Mrti hřích na duši. Mž. 121. Nemohli jsme na nich nic jmieti, než dali jsme jim rok. NB. Tč. 219. Těch (peněz) jsem na něm nemohl m. Půh. I. 172. Ktož bude na pa- měti naše muky snažně m. Výb. II. 16. Kterak se má na zdraví ? Vrat. Měl na tom dobrého přítele. Bl. Živ. Aug. 48. Bratří měli úhlavní nepřátely na kališných. Čr. Máte na tom m. dosti. Št. Kn. š. 4., 22., 26., 46. Abychom to měli vždy na paměti, na péči, na mysli; Třebať jej na uzdě m.; Dosti má na tom přikázání. Ib. 57., 88., 172., 182., 126.— co, se nač. Na slova ta neměla žádné odpovědi. Sá. M. na někoho svrchu. Tbz. Na to jmají jmieti dva koni. List. hrad. 1423. Tč. Nemějž na ny hněvu pro tvú matku žalostivú. Výb. II. 23. Tehdy črt má to sobě jako na znamenie tajné smlúvy. Št. Kn. š. 11. Na nohu dobře se nemám, tak že nevím, co dále s ní bude. Žer. 311. — co, se do čeho. Nic do ní nemají (nestojí za nic). U Dobruš. Vk. M. do sebe velikou důležitost, Us., nějakou přednosť, cenu, vadu, Tf., váhu. Osv. I. 485. Kuklík praví, že do toho nic m. ne- chce. NB. Tč. 185. Žádný člověk nemuože nalezen býti, aby do sebe neměl vad veli- kých. Jel. Jakoby zlé skutky do sebe jměli. BO. Nemaje naděje do božie pomoci; Ktožby všecky skutky dobré měl do sebe. št. Kn. š. 30., 113. — co oč. Měj o to radu s mú- drými. Št. Kn. š. 91. — koho co. Chci mít Johanku ženu (= za ženu); Kouby Znosa- írka dcerku budu mít věrnou manželku. Dh. 122., 123 — co, se koho k čemu. Míti k něčemu nechuť, záští, J. Lpř., odpor, Šbr. Zaj. 26., příčinu, Šmb., milosť k ně- komu, Št. Kn. š. 41., 42., se k něčemu, Dch., se ke spaní, Sbr., k odchodu, Us., někoho k posluze, Us., vztah k něčemu, Dk., lítosť k nemocnému. Št. Kn. š. 9. K tomu počali se m., aby . . . Ehr. 40. Už se k ránu mělo. Kyt. 1876. 78. Při stejně absolutní váze objemy dvou kapalin mají se obráceně k hutnostem. ZČ. I. 38. Jedné viny k němu nejměli. Hrad. 86. Není divu, že k nim nemají (k nim nelnou); Jen mi řekněte, co k ní máte (čím ji viníte). Us. Aby šel na ni zprudka, k tomu ji měl pří- liš rád. Sá. Co ke komu má (co se ji na kom nelíbí), hned mu to vysype (poví). Us. Vk. Nemaje peněz k zaplacení dluhu; Pamatoval jsem ho několikrát, aby ho k tomu mél NB. Tč. 38., 129. Vida, že se žádný ku pomoci jeho nemá. Har. Pěkně se k člo- věku maje (chovaje). Bl. Lenivé sě jměchu k brani (k obraně). BO. Túž (vieru) jmějte k dětem mým. Dal. 122. Neb což věříme, naději k tomu máme jmieti, že toho dojdem; Jakož srdce k Bohu máte jmieti. Št. Kn. š. 29., 111. Kterak sě mají k obrazům mieti (lidé); M. k němu mrzkosť a ohavnosť, jako má k údu těla odťatému. Hus I. 76., 146. — co před kým: respekt. Us. Neb sem to také měl sám před sebú (totéž jsem ob- mýšlel;. Výb. II. 1313. — co proti komu: antipathii. Us. Pdl. Otpúštějte, ač co máte proti komu. ZN. Protiv-li Bohu m. zdravie na malú chvilku. Št. Kn. š. 9. — (co) po čem. Po stříkačce nic nemají (nic po ní není). U Dobruš. Vk. Vezme-li to dvakrát na sebe, bude po něm Us. Vk. Má s ní již po přípovědi (jest s ní již zasnouben). Sá. Túhu po tom bude j. Št. Kn. š. 22. — kdy. Měla dnes zlou chvíli. Hrts. Jak se máte po všechny časy? Us. V třetím boji měl pomoc od Jezu Krista. Pass. Snad po mně nebudete mieti tak brzo, kto by vám takú věc vypravoval; A v ta doba aspoň m. k Bohu dobrú žádosť; (Měla) po té věštbě naději; Viděl, že by té noci ženu měl. Št. Kn. š. 1., 3., 10. Bude m. za týden svatbu. Us. Pdl. Měl s ní dítě před svatbou. Us. Méli jsme o sv. Petru a Pavlu ve vesnici 430 chumelku. Sá. Po súdném dni nebudem m. naděje... Št. Kn. š. 33. Máme před zkou- škou. Us. Pdl. — co, se jak. Jak se máte? Dobře, dyž dá pán Bůh zdraví; Děkujíc pánu Bohu dobře; Ja po horší straně; Ja není to hlavné: Dobře, až po peníze; Tu zle, tam zle, dyž néni v uzle. Zlínsky. Brt. Pověz, jak se ta věc má. Us. Dch. On to měl luxusem (za luxus). U Rychn. Vk. Má se k němu uctivě, šetrně. Us. M. se po pěti (zle). U Olom. Sd. Já s myslí vznešenou k vám pospěch mám. Hlk. Mám toho na čerty (mnoho); Už měl na mále. Us. Brnt. Dobře měla tvrdíc, že ... Sá. Už mám těch tvých orací právě po bradu. Sá. Síla proudu má se obráceně k . . . . Osv. 1. 485. Tyto dva rozličné činy mohou se m. k sobě buď protiřečně (odporně, kontradiktoricky) neb příčně (kontrarně). MH. 11. Dokud můj pán na mně sedal, dycky sem se dobře míval. Sš. P. 174. Iměj dvór svój po kněžskej vnadě; Imají smyslu u mále. Anth. I. Pravie, že bez lsti zlatých červených j. nemnož; Těch peněz jsem nemohl od něho jmíti krom práva. NB. Tč. 14., 49. Po svém právu jmieše ženu. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Ale že jest všemohoucí, ktož se protivie jemu, dokoná svój věk, jenž má pod časem; Ktož úmyslem vším žádá Boha j. z pravé milosti; A častoť to bývá, což člověk v ji- ném dobrého miluje, žě sám i v sobě skut- kem též mívá; M. se počestně; Aby v pravé pokoře ústavnú modlitbu měly k Bohu; Přieliš se sprostně m.; Neb lidé, jakž koho vidí, tak jej mají. Št. Kn. š. 17., 23., 34., 47., 79., 165. — co odkud. Měl k tomu plnomocenství od sněmu; Slávu měla z toho velkou. Osv. I. 121., 186. M. z něčeho hor- kou hlavu. Šml. I. 134. M. odněkud pěkný rozhled. Sdl. Rukopis zelenohorský má jméno své od zámku Zelené Hory. Tf. H. 1. 7. Hospodský měl ho ze dveří (vystrkoval). Us. u Kvasin. M. z něčeho smrt'; Myslili, že by z toho měli hřích, kdyby... Sá. Tu nemohu od nich svého listu m. Půh. II. 283. Skutek, z něhož král jmějieše smutek. Alx. Budeš m. chválu z toho; Neb vieme, že jich (daróv) nemáme sami od sebe ani z svého zaslúženie. Hus I. 176., III. 11. Chtiec i před jinými z toho m. chlúbu; Z toho měli odplatu věčnú; Aby česť měl ode všech. Št. Kn. š. 9., 29., 49. (55., 78., 101., 168.). — co koho zač, za koho. Za původce důkazu toho má se sv. Anselm. MH. 4. Měl ji za souložnici. Šbm. Stř. Měl ho za nic; Věc ta měla za následek, že . .; Méli za bohy síly a předměty přírodní. Lpř. J. Neměl to ani za možné. Osv. I. 183. Méľas včera pěknou za to pochvalu, že . . Sá. Za jednoho chlapce deset jich mám. Sš. P. 384. Jakož toto město za právo má. NB. Tč. 3. Chcem muže za hospodu jmieti. Dal. 10. Změjiechu jie někteří za zlé; Za nic mám všecko jako lajno. ZN. Střiebro v těch dnech za nic nejmějiechu. BO. Co to máš za krásu, za oči, za ruce. Brt. Anth. 50. Měť vezde za pána mají. Žk. 378. Hi měj za to. Bož. umuč. 356. I mě i jeho za pána máš; Maje to za najlepšie; I bude ji- ných za nic nechtieti míti; A sbožný člověk má sobě to za najvětšie utěsenie; Donidžt Bolia jmá za Buoh; Nechtiec obecného lidu za nic jmieti. Št. Kn. š. 18., 22., 37., 51., 101., 126. Ani sú chtěli jeho mieti za boha; Má ho za sluhu; Jedva snad stý díl lidu má ho za římského biskupa. Hus I. 9., 60., 404. Jiné za se v práci m. Ib. I. 421. Ač tak rozuměti chcemy a to za to jmieti. Hr. ruk. 99. — Mám za to, že____Šf. Strž. I. 7., 171. a jinde (velmi často). Slušelo by za to m., že . . Pal. Rdh. II. 171., I. 53. a j. Maje za to, že by tím Bohu poslúžil. 1461. Mus. Za to mám, že i to vám nemálo do- brého srdce přidává. Abr. 131. Maje za to, že chytře se štěstím umluvil se. Vz Umlu- viti. Jel. Mám za to, že v sobě dobrou če- štinu má (kniha o musice). Bl. Tak mám za to, že my všichni vězíme. Kom. Za to maje, že jemu to zdrží, co sú jemu slíbili; Mám za to, že toho zapřieti nebudou moci. Arch. I. 200., V. 334. Maje za to, že je všecky valem potře. Let. 33. Otec za to miejieše, by sě kúzedlně bránila, káza jn opět do žaláře vésti; Já už za to mám, ež srny přemoženi. Pass. mus. 348., 431. Ne- maje za to, by------ Výb. II. 229. (1415.). Mám za to, že své běhy široce spíši. Ib. 230. Mám za to, ze tobě nic neučinie. Výb. II. 260. Mistři za to jmají, že by byla vždycky sobota v ráji; Za to mějechu, že .. Mám za to, že ani bohatec takové pýchy neměl jest; My máme za to, že stojíme v poslušenstvie; Maje za to, že své přísahy zdrži; Měli za to, že jim ku pomoci jede; Mám za to, že sám chce býti živý; Chléb ten, za to mám, že jim dobrý jest; Mám za to, že by i oni ukázali; Mám za to, že i ty čísti budeš. Výb. II. 407., 487., 628. (Chč.), 694., 719., 843., 978., 1023., 1174. Mám za to, že ... . Výb. II. 936., 1521., 1559., 1604., Krnd. 4., 16., 27. a j. V Arch. VII. velmi často. Mámť za to, že plove proti vodě. Kšch. 25. Mám za to, že vás tajno není. MP. Mám Za to, že o tomto trém se radíte. (Vz Tré v Jg.). V. Pol. 88. Má za to, že ... . Št. UČ. 42. a. Vz Zápor (strč. nie). Měli za to, že jest pečeť toho krále. Pravn. v. 1662. Má za to, že Josef také jest panenské čistoty byl. St. Kn. š. 71. A majíc za to, že takého nic nenie duo- stojna. Brig. 2. b. Neb mám za to, že o tom víš. 1468. Pohanstvo tak za to jmají, že ti lidé neumírají; Jmějtež všichni za to, že jest pobleděl měsíc na to. Alx. V. v. 1226., 2421. (HP. 30., 58.). Tato viera slove slo- ženie skutkóv viery, neb máme za to, že dvanadste apoštolóv složili sú ji; Mám za to, že najmenší kuchřič to vyzná; Mám za to, že pro těch neužitkóv umenšenie ml- čenie jest v klášteřích položeno zákonní- kom ; Tací méně písmu rozumějí než židé, jenž majíce za to, že hřiechy odpúštěti sluší na samého Boha; A v tu dobu již čert' má za to, že již jest člověk jeho usě- danec. Hus I. 2., 265., 392., III. 113. On za to měl, bych mu chtěla (že ho za muže míti chci). Db. 127. Jedno chtie přistaviti, kdež za to mají, by jim zisk přišel. Zjev. sv. Brig. Protož neměj ty toho za to, byť který byl to lidský zámysl. Brig. k. VII. 9. a. Maje za to, že by již hoden nebyl božího těla rozdávati. Hus I. 449. Mám za to, že . . Vz Gb. v List. fil. 1882. 111. — Pozn. Posud měl tuto vazbu p. Ht. za špat- nou (vz jeho Brus 158.), ale zdá se, že i on se zatím o její správnosti přesvědčil, píšeť v příloze k Národním Listům č. 16. ze dne 16. ledna 1886. (v 3. sloupci ř. 67. zd.), háje Rkk., takto: Ale přece má (Gebauer) za to, že jest Hevyhnutelně potřebí ohledati znovu předmět. — co za čím, za kým. M. něco za někým, guthaben. Šp. M. život za sebou. Hrts. Arab. 49. Strýc má za ním 5 zl. Měl knihu za sebou (vypůjčenou). Us. Tuto věc měl za sebou (překonal ji). Vlč. Zl. v ohn. I. 45. Dost jiných v dědině, za týma se majte. Koll. Zp. I. 78. — co (se) s kým. Já s tebou (nic) nemám. Us. Olv. M. s někým mír, Šmb. S. II. 206., rozmíšky, Sdl., zisk, NB. Tč. 292., svoje plány. Vlč., v Praze, rozmluvu, soucit. Us. Pdl. Chlor má velikou sloučivosť s ostatními prvky. Mj. 38. Měj se s pánem Bohem. Pk., Dbš. Nalit túhu s hořem mieti bude; Svú mocí, již má s otcem; M. s někým tělesný skutek. Št. Kn. š. 10., 21., 66. - co, koho več. Jasný rozhled v něco m. Osv. I. 70. Oči má v sloup. Kká. M. doufání v pomoc něčí. Šmb. Jmějte otce a matku v česť. Výb. I. 237. M. naději v něco. Št. Kn. š. 32. Úřad jeho vždy v česť měl. Št. N. 330. — co, koho čím. Mám brata kňazom. Ht. Sl. ml. 233. Jimiž (knihami) by mohli mieti viery křesťanské naučenie; Vlhkosť, jížto kořen i kmen život svůj má; Abychom na každý den vždy berúc nemněli, bychom sebú měli; Pro tu dobrotu, jíž má k nám slitování; Aby tú prací měl odplatu od Boha. Št. Kn. š. 3., 33., 55., 187., 168. — co, koho, se v čem. M. něco v pláně, Sral. I. 45., v dr- žení, J. Lpř., v úctě. Us. M. pole v nájmu. Sdl. Hr. I. 16. M. někoho v povržení, Osv. I. 593., ve své moci. Půh. I. 353. Čvo mi je po mladej, keď nemám vôle v nej. Sl. ps. Račte mi v tom rozkázati, kterak se mám v tom mieti (= zachovati). Arch. VII. 357. a j. M. v něčem rozhodný hlas, Us., zlý smysl, Výb. II. 8., účastenství. Us. Pdl. V slávě mějte ji (svobodu). Kká. K sl. j. 7. Veškeré výjevy v pohybu hmot svůj zá- klad mají. Mj. 2. Míval v něm rádce, pří- tele. Sdl. Hr. I. 7. Když kto koho má v póhoniech, že jej má dohnati. Kn. rož. 201. Měl naději v těch přáteliech. Anth. 1. 166. Ten mnich měl svět v nenávisti. Bart. 71. Hrob ve cti měli; Jeho jmě u veliké chvále jmají. Pass. 734., 858. Ne v sloviech naděje majíc; Naději v Bohu m.; Vždy Boha majíc v své žádosti. Št. Kn. š. 11., 16., 29., 172. — co, koho kde (v čem, u čeho, pod čím, nad čím, před čím, podlé čeho, při čem). Tu mal, tu mala = tu jměl (měl, měla). Us. Nrd. Míti zkoušky na krku. Hrts. Měli v sobě tušení krásy. Vlč. Má v kapse vydlážděno (nemá groše). Us. u N. Bydž. Kšť. M. u někoho něco k disposici. Pr. 1884. 7. Čert už ho tam zase má. Us. Knrz. Vše, co mělo ve vesnici zdravé nohy a celé plíce; To má svůj původ v tom, že ... . Osv. 1. 182., 484. U Palouckých mívali vždy uklizeno a čisto; Náklonnost k něčemu v sobě míti. Sá. Měl tajemství na srdci, prostředky v ruce. na jazyku otázku. Šml. 1. 41., 45., 69. Už nikoho nemám iba tebe a pana Boha nad sebou (tklivá prosba). Dšk. II. 362. Míval někdy mouchy v hlavě; M. něco na programě; Měl leccos na srdci a na jazyku. Šml. M. pláč na kraji, něco jako na hře- bíčku (po hotově). Us. Rgl. M. výklady před obecenstvem, někoho v čele (náčel- níkem). J. Lpř. Měl při tom hlavní úlohu. Posp. Má na nohou boty. Us. Něco jasně před očima m. Us. Pdl. M. zboží na skladě. Pdl. Chtě to jmieti podlé sebe; Nedej, by se mrtvé jmělo v domu dítě; Aniž já ho v svém vojště m. mohu; Máš lidí dosti u sebe. Výb. II. 1. 15., 42., 43. Své šlech- tice jměj v svej radě; Jazyk jmajú vňuž meč v sobě. Anth. I. 3. vyd. 34. Rok má krok a život v patách smrť. Exc. V rucě maje kosu ostrú. ZN. Ve všech bojích z ne- bes pomoc měl; Ten jest měl pod sebú třiceti rytieřuov. Pass. 983. Jmieše v sobě smysl mladý. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Ktož v svém srdci má řeči božie; Před sebú to jmá; Útěchu v tom bude m.; Manna všech krmí chuť měla jest v sobě. Št. Kn. š. 4., 25., 34., 45. (26.; 162.). — komu. Kdo bit, ten sobě má. Bart. 334. — co o čem. Zprávu o něčem m., Osv., pojem. Dk. M. o někom zlé domnění, práci, péči, řeč. Št. Kn š. 38., 78., 88., 120., 181. — co nad kým. Žádný člověk neměl by nad druhým moci. Št. Kn. š. 30. Nedaj, by kterú moc měla nad nimi zlá nemoc. Výb. II. 14. — komu. Svým dcerám mám tolik jmění. Us. Vk. To tomu mají divné jméno. Us. Vk.— koho, se od čeho. Dej ty věci do pořádku, od čeho (= k čemu) pak tě mam? Us. Ba od ztravy (strany stravy) sě mámy pyšně; Já se mám od toho hrdé. Žk. 93., 320. co proč, pro koho. Ty slova nemáš pro mne? Vrch. M oči pro krásu. Vlč. Každá měla proň jen medová slova; Nemá pro to v sobě náklonnosti. Sá. Co muky ste pro mne jměli. Výb. II. 17. Nedostatek pro ne- jměnie ruky m. Hus I. 336. Ten (věnec) jmějieše na znamení, že... Alx. Aby skrze | jeho krve prolitie jměli bludné víry lidé do- učené ujiščenie. Pass. Mus. 1883. 113. A skrz to věčně s ním m. utěšenie. Št. Kn. š. 9. — co jak dlouho. Méla ho ráda až do smrti. Sá. Má od tří rokuv občanství rakouské. Pdl. M. pozemky do konce roku. Us. — s inft. O to řekl, jen aby měl co povídať. Dch. Tam se má nalezati ostrov Abalus (= tam prý jest); Počtem jich as. 1 '/2 mil- lionu, býti má (= prý jest); Tu čudi obý- vati měli (prý obývali). Šf. Strž. I. 130., 43., 350. Tak v Šf často. Cf. M. klade se chybně m.: prý (str. 1035. b.). Nemá nám kdo večeře uvařiť; Neměl mi kdo žita do- vést. Brt. D. 166. Radili se, mají-li pro ni jeti. Sš. P. 82. Nemám se jich co báti; Jakž mne to nemá mrzet!; Budou míti čemu se smát. Sá. Měli jste mu to k vůli udělat. Us. Měl tam nechodiť (neměl tam chodiť). Us. Ktk. Réž mám stát na poli. Brt. Račte nás naučiti, kterak se v té při proti nim máme zachovati; Bez té pocty nás dobře 430* nechati mohl. NB. Tč. 102., 254. Měv se mnú vše dobré činiti tu mi vpadl v mé zboží. Půh. II. 90. Tedy on měl říci (m.: řekl prý). Žer. Záp. I. 36. Má se báti, aby..; Když mají kam jíti; Který má umřieti prve; Chtěl od lidí míti službu. Št. Kn. š. 5., 6., 10., 11. — Pozn. V druhé větě bývá slo- veso moci. Měli ste ít, mohli ste také něco dostat (kdybyste byli šli, byli byste do- stali). Měli ste sa ponáhlit, mohli ste mět svázané (obilí). Mor. Brt. D. — se. Přidej: (jak). Ten by se měl, kdyby tam přišel. Us. Dch. — Str. 1035. 23. ř. sh. oprav zmnenati v: v znamenati.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011