Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:3   Strana:0431


    Slyš pěnice šedoperá
    Slyš pěnice šedoperá pěje v keře poupatech, jakby srdce mladé zcela jarem vyzpívati chtěla svěžím zvukem písní těch. (Hdk.). e) Sloha osmiveršová vedlé čtyřveršové vyskytá se nejčastěji. Rozmanitosť rhythmu a rýmů v této strofě převeliká. Nejdůleži- tější ze sloh osmiveršových jest stance čili oktava. Skládá se z osmi pětistopých tro- chejů neb iambů rymujících se obyčejně střídavě ženským a mužským rýmem dle obrazce ab ab ab cc. Nemají-li poslední dva verše rýmu zvláštního, nýbrž druží-li se ke dřevnějším (tedy místo cc zase ab), nazývá se sloha sicilianou. Italští básníkové Ariosto a Tasso použili této slohy ku svým básním epickým „Orlando furioso" a „Geru- salemme liberata". Mistrné stance české vzdělal Jan Pravoslav Koubek. Kdo jazyk ten, jenž mocně hřímá, nebeskou dýše svobodou a spolu sluch i srdce jímá, že rozplývá se lahodou, kdo jazyk český od mladictví vážíš za nejdražší dědictví: tys bratr náš, tys bratr náš, ty čistým ohněm plápoláš. (Č.). f) Strofy o více než osmi verších zřídka se vyskytují. Slohou jedenáctiveršovou, v níž první čtyři verše střídavě se rymují; pátý se třetím a prvním, posledních šest pak sdružené, napsal Gustav Pfleger svůj román „Pan Vyšinský" nazvaný: O poesie! Dítko z čarných luhů, ty ztraceného ráje dědictví, jež ducha jímáš v kouzla svého kruhu a štěpíš v srdce pravé šlechtictví: já tebe uzřel jako pestrou duhu, když nad dolem se rosným z rána klene. Ty's rozžehla mé srdce umrtvené, že v záři tvé zřím nebeské jen zjevy, že měním vše, co cítím, v plné zpěvy: Ty božských půvabů zrcadlo zlaté, jen v tobě mé se zhlíží nitro vzňaté! g) Kanzona (Canzone) jest sloha o je- denácti, obyčejně o třinácti (někdy však i o osmnácti) verších, jež rýmy svými ve dvě rovné skupeniny se rozestupuje. Verš obě půly dělící rýmem se odnáší ku po- lovici první, ač po smysle patří ke druhé. Původcové této slohy, jež v Italii vypěsto- vána v nejpěknější květ, jsou provencalští troubadourové. V zemi, kde se vonná ambra roní, kde se perla v mořském tají lůně, věsť o samoletu vypravuje, který, když se ke skonání kloní, snesa dříví libodeché vůně, v lůno plamenů se uvrhuje; z popela však vzhůru slavně pluje na perutech jarých život nový: Takto brzy nad našimi rovy, v nichžto srdce, které plápolalo láskou k vlasti, popelem se stalo, vzletí fénix mladých pokolení mocně vzhůru vlasti k oslavení! (Vc). h) Slohy většího objemu druhdy ze dvou sloh se skládají rozličného rhythmu a slovou odtud složenými. — Statnú neboli odstavci nazývají se nerovné, jindy tedy delší jindy kratší části básně větších rozměrů, při nichžto neshledáváme určitého skladu rhythmického. Tak v Máchově „Máji", v Hálkově „Černém praporu", v Čechových „Adamitech" a j. Někdy v delších básních slohy se střídají s odstavci. KB. 9.—12. — Vz Mk. Ml. 320.; Zk. Ml. II. 199 , Sš. 27., 42.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011