Zaletěti
Zaletěti, leť, letě (íc), ěl, ění; zalítnouti, tnul a tl, utí; zalítati, zalétati, zaletávati, zalítávati, zaletovati = za něco vletěti, wo- hin fliegen, dahinter fliegen, fort-, wegflie- gen, sich verfliegen. V. — abs. Sokol za- letěl. D. Zaletěly včely. Jel. — (s kým) kam: za horu, na skálu. Kos. Já tam za- letím (zaběhnu). Us. Šd. Hle, až kam to zaletělo! Dch. Já včilej zaletím dom (za- běhnu). Slez. Šd. Myšlénky mé zaletěly da- leko do minulosti. Hrts. Z. k děvčeti (na zálety choditi). Us. Holub preč zaletěl. Us. Tě. Tak zaletěla můra do světla. Shakesp. Té. Zalítni k mý milý. Er. P. 401. V tom húsočky drobné kriedla rozopäly, v dialku zalietaly. Čjk. 45. Mládenecký duch zale- toval si hore tam, kde hviezdičky oblohu venčia. Lipa 334. Zaletěti s někým na pusté hory. Výb. II. 59. Vobjem šíry ľústva zaletěl. Sldk. 347. Vira zaletěla za moře. Č. Z. na strom, do houští, mezi husy. Mala som frajera, jako hus bielyho, ale mi zaletěl do pola cuzyho. Sl. ps. Šf. 1. 72. Ach, jak sa vzal, tak letel, na cin- terín zaletel; sadol si tam na jej hrob, na konča jej bielých nôh; Nechal si ma, nechal v žiali postavenú a ty si zaletel za horu zelenú. Sl. spv. I. 23., III. 102. (Šd.). — komu. Zaletěla nám husa. Zalétati komu = na zálety choditi. Na Ostrav. Tč. Už jí (matce) tak zalecíš, jako v hore zacel (dé- tel). Mor. ps. Skřivan zaletěl sobě do vzdušné samoty. Osv. I. 274. Sčít mu daleko zaletě. Rkk. 42. Kdo Martinka často světí, husy, koury mu zaletí. Reš. — jak. Jim v zá- pětí strach a hrůza zaletí. Puch. — odkud (kam). Takoví potom zaletí od pánův. Rad. zv. Zaletěl od něho. GR. Z okna vězně zrak zalétá ven za hluky vod. Mcha. Máj. 5. vyd. 13. Často zalétala mysl jeho z ciziny do vlasti. Us. Pdl. — čím kam. K assessoru očkem zaletí. Kká. Td. 102. — kudy. Zplašené vzlietly vysoko husice, za- lietly svetom, dunaj preletely, letely juhom, letely východom. Sldk. Mart. 51. Od sloupu k sloupu lampy svit dlouhou zalétá síní. Mcha. Z. branou v dálku. Mch. Máj. 5. vy- dání. 32. — kdy kam. Není volno po snu těžkém k ránu zaletět myšlénkou v tu stranu . . . Hdk. Noční ptáci přede dnem do doupat zalétají. Us. Tč. Ty rány sotva při mši k němu zaletěly. Kká. Td. 44. — s kým kam jak. V cvál z. s koněm ně- kam. Mcha.