1. Změna
1. Změna, y, f. = změnění, die Verän- derung, Aenderung, Umgestaltung, der Um- schwung, die Wendung. Tam důležité změny nastanou. Kram. Stala se, dála se z. D. V cínu rtuť takové změny činí, že .. . Toms. Z. podporu, postojů a poloh, sedu, visu (v tělocv.). Vz KP. I. 480., 495., 416., 481., 479., 494., 503. Z. chmatu, der Griffwechsel. Čsk. Z-ny v osobách majících věc projed- nanou (v nájemnících a pachtýřích), Verän- derungen in der Person der Bestandnehmer; plat při změnách, die Veränderungsgebühr. J. tr. Z. hlasu, die Mutatiou der Stimme. Nz. Z. rozhodna, die Krisis; z. mrtvolná, die Leichenveränderung. Nz. lk. Z. veřejných úvěrných papírů ve vyšší sumom, Abänderung der öffentlichen Kreditspapiere in eine höhere Summe; Z. barev, die Farbenveränderung; Z. kursu, der Kurswechsel; lučební z., che- mische Veränderung; Kůže nejsou škodlivé změně podrobeny, die Häute sind keiner nachtheiligen Veränderung unterworfen. Šp. Z. místnosti (přestěhováním), die Lokal- veränderung; Z-nu v něčem učiniti, in etwas Wandel schaffen; Děje se z., es vollzieht sich eine Wandlung; Teď to zas vezme změnu, jetzt wird es wieder anders werden ; Z. držebnosti, der Besitzwechsel; Ó světe, kluzký ve změnách, schlüpfrig in deinen Wechselfällen ; Nabyti změn, Aenderungen erleiden; Stavebné změny, bauliche Aende- rungen. Dch. Z. stanov, bytu, teploty. Us. Pdl. Z. vyznání náboženského, Religions- veränderung, z. víry. Šd. Z. ústavní, die Aenderung der Staatsverfassung; změny v osobách vládnoucích. Lpř. J. Z. enhar- monická. Zv. Přír. kn. I. 20. Z. v objemu při napínám; z. v rychlosti. ZČ. I. 210., 253. Z. objemu; změny ve výšce sloupce Barometrického: pravidelné n. denní a na- hodilé. Mj. 9., 107. Jdou li v rovnicích ná- ležitě na nullu uvedených dvě rozličná zna- mení po sobě, tedy: + — nebo — +, slove to z. znamení. Šim. 148. Očekávala se při zvěsti o smrti Lidéřově z. v politice česko- německé. Ddk. III. 75. Z. čelí vojenských oddílů, die Frontveränderung. S. N. XI. 47. Z. soudu v logice: přemístění podmětu a přísudku; Z. obratem (conversio), obměnou (contrapositio); z. prostá (simplex), z. po případě či vztažná (per accidens). DJ. 39. Z-ny meteorologické, deklinační; z-ny po- doby n. fase měsíčné; Z. tepla, skupenství; občasná či periodická z. teploty denní; z-ny tlaku vzdušného; z-ny tlakoměrné, baro- metrické; z. místní, vnitřní; z. odchylky magnetické (saekularní a denní); z-ny ro- dové či generické. Vz Stč. Zmp. 185., 214., 494., 502., 514., 557., 556., 570., 572., 574., 654., 667., 672., 808. Pamětihodna jest změna času v řeckém textu. Sš. J. 54. — Z. = směna. Vz toto.