Zpěv
Zpěv, u, m. (na Slov. zpevek, vku, zpe- veček, čku, m.), z pě (pě-ji), der Gesang. Z. = vyvodění řady rozličných tonův uchu srozumitelných pouze hlasovým ústrojím lidským nehledíce k tomu, zdali tonům těm slova nějaká podkládáme čili nic. S. N. Z obyč. = přednášení nějaké básně neb jiného z pravidla poetického textu pomocí tonů lidského hlasu, kterež i co do rhythmu i co do objemu určity a srozumitelny jsou. Vz S. N. Z. přirozený a umělý. Vz více v S. N. Z. měkký, tvrdý, pouhý, provázený, solový. národní, Hd., stálý, pevný. Zvonař. Z. ví- tězný (paean), Nz., bukolický či pastýřský, Schäfer-, Hirtengedicht, choru či chorový či sborový, der Chorgesang, antistrofický (protislohový), volný, Nz., nízký (bas). Br. Zpěvy historické. Vz Jir. Ruk. II. 359. Z. církevní. Vz Sbn. 147. Z. při hostině řím- ské a jeho pěstování. Vz Vlšk. 191., 198., 235., 245., 248. Z. přísný, ostrý, trpký, bo- jovný, povolný, pochlebný, tichý, líbý, roz- košný, bez hurta a hřmotu. Bl. mus. Zpěv o závod. Us. Zpěv houpavý (jaksi roz- marný), společný, der Ensemblegesang, bo- hatýrský, Heldengesang, jednotný, Einzel- gesang, okružný, der Rundgesang, Dch., figuralní, Figuralgesang, Hd., ozdobný či koloraturní. Zvon. Zpěvy vzájemné a oba- polné, andělské. Sš. II. 131., L. 36. Dal se do zpěvu, er stimmte einen Gesang an; Z. provésti, provozovati; Skřivan z. sladce rozvádí. Dch. Není mi do zpěvu, ich habe keine Lust zu singen, ich bin nicht gut auf- gelegt. Dch., Sd., Brt. S. 59. Z. je zvučná souměrnost hlasu lidského; Z. vázán na verše; z. požaduje jen souměrnosti slohové a zvučnosti samohláskové. Hš. Sl. 178. Ne dověděl jsem se toho ani z ptačího zpěvu ani z povětrného letu (vím to z důkladného pramene). Dvsk. Z. vod, větrů. Mcha. Z. ten zazníval z nekonečna v nekonečno. Šml. Neustálý z. k nemožnostem patří; Ovšem z. její bohodyšen jest. Sš. II. 131., L. 22. Z. jest hlasem rozličně províjeným (t. j. zhůru a dolů se vznášejícím a jednak spěšně skočným, jednak znenáhla rozvláčitým) sebe nebo jiných obveselování. Kom. Umění zpěvu; Jejich dům hlučí hudbou a zpěvem. Kom. Zpěvem někoho uspati, D., okouzliti. Sych. Tatry naše, Tatry věčné mají zpěvů tisíc a Slovenka svou slovenskou píseň nedá za nic. Ntr. I. 127. Zpievajže si, zpievaj, vylej žiale svoje, veď je zpev jedinké po- lahčenie tvoje. Sl. ps. Z. je zmocněnou řečí. Dk. Kraj slovenský milý! Krásne tvoje stráne, keď sa mi ozývaš vo speve na ráne. Vo speve veselom, co spieva družina, co sa tam na poli pri klasoch zohýna. Slav. 45. Z. ptáka prozrazuje. Ros. Po zpěvu, po peří pták poznán bývá. V. Labutí z. (poslední. Vz Staroba). Mus., Č. Z. jednotí, jednota sílí. Sb. vel. I. 87. Ptáka poznáš po zpěvě, hrnec po zvuku, osla po uchu, blázna po řeči. Tč. exc. I zpěvu čas i mo- dlitbě svá chvíle. Pk., Šd. Kde Slovanka, tam i zpěv. Bž., Pokr. Pot. 158., Tč. Řeč člověka, z. ptáka prozrazuje a jaké srdce jistě ukazuje. Hkš.