Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:1   Strana:0423


    Hlas
    Hlas, u, hlásek, sku, hláseček, čku, m. Glast, lit. garsas, skr. koř. je asi gr., chvá- liti, slaviti, týž ve zdvojeném glagolati, mlu- viti. Schl. Die Stimme. H. rozumný či sroz- umitelný, výslovný. V. H. sípavý, třesavý, tichý, zmlklý, hřmotný, žalostivý, zvučný, řvoucí, veliký, vysoký, žalostný, zvonový, povýšený, živý, ostrý, celý, drsnatý, zlý, dobrý, Jg., škrablavý (chraplavý), tenký, Rk., draslavý, jistý, pevný, táhlý n. prodlou- žený, vyražený, chudý, jasný, ohebný, čistý, silný, slabý, vydatný, temný, nezvučný, hrdelný (fistule, kozmice, přehlas), měkký, ohebný, hebký, jadrný, Nz., pěkný (vz Zpí- vati). Má h. jako starý hrnec. Us. Taký máš h., ako dieravý hrniec; H., ako čoby vích- rica lípy lámala. Mt. S. Silným hlasem zvolal. Hlasy rohóv. Rkk. H. hrdličky. Br. Tuposť hlasu. V. Změna, zvýšení, snížení, seslabení, dusení, objem hlasu. Hlas měniti, vyrážeti, tužiti, seslabovati, zvýšiti, snížiti, dusiti; vznésti, povznésti, povznášeti hlasu; hlas zemdliti; hlasu pozemdliti, netužiti, Nz.; hlas vydati, vypustiti, dáti, udati, povýšiti, laditi, rovnati, rozdouti. Hd. Hlas vypustiti (pro- mluviti). V. Zvířata, která mají plíce, hlas vydávají. Jg. Ručiem hlasem svolá. Rkk. Zvučným hlasem mluviti počal. Solí. Hlas její v kostele se rozhlašoval (rozléhal). Háj. Hlasem svým k Hospodinu volám. Br. Ve- likým hlasem jsme volali. Vrat. Po hlasu zvěř vypátrati. D. Hlasem žalostným zavolal naň. Br. Živým hlasem učiti. V. Zvučným, vším hlasem zpívati; co kdo hlasu má, zpí- vati, křičeti. V. Ostrým hlasem mluviti. V. Půl hlasem zpívati. V. Na hlas krále = na volání, na poručení. Ráj Hlasem volati (na- hlas). Má h. jako zvon, Č., jako zvonek. Pk. Hlas se mu třese. Nz. Psí hlas do nebe ne- jde. Pán Bůh psího hlasu neslyší. Páv má peří jako anděl (angelské), krok jako zloděj (zlodějský), hlas jako čert (ďábelský). Jg. Hlasem vzdychnouti. Har. Celým hlasem mluví (co hlasu má, křičí). V. — Co hlasu = co hrdla. Kdo co hlasu má, zpívati, křičeti (ce- lým, vším hlasem). V. Co má hlasu to do- bytče ? (co stojí ?) Sych. — Na hlas, nad h. = hlasem, hlasitě. Na hlas čísti, D., mlu- viti. V. Alkoran nad hlas čtou. Tur. kron. Všem nad hlas pověděl. St. skl. — Hlas při- rození, der Ruf der Natur. D. — V mysli- vectví: hlasem honiti = štěkáním psův. Pes vydává hlas na honbě. Us. — H. = ton, hlasem vydaný, die Stimme, der Laut, Ton. Musika, píseň na dva, na tři atd. hlasy. Na tři hlasy zpívati. Trouba hlasu velikého. Hlas harfy, zpěvákův. Br. Hlasy strun rovnati, srovnati. D., V. Hlas 1. mužský: a) bas (hluboký), b) tenor (vysoký); 2. ženský: a) alt (hluboký), b) diskant n. sopran (vysoký). Vedlejší hlasy: baryton n. vysoký bas; mez- zosopran n. hluboký sopran. Hd. — Hl. = pověsť, das Gerede, Gerücht. Do hlasu při- jíti; někoho (něco) do hlasu dáti; hl. o ně- kom (o něčem) pustiti. J. tr. A potom byl h. puštěn o tom, co se stalo. Bart. 1., 18. Obecný h. V. Pustil o něm hlas, že... V., D., Sych. H. zlý. Us. Jde o tom jediný hlas (souhlas). Nt. Po všech zemích hlasové jdú, Arch. H. proskakuje. Brt. Pustiv hlas mezi lidem svým, že... Skl. Hlas v Čechách běží, že to koncilium nemělo před se jíti. Arch. (Gl. ) Jest o něm h., že jest nenechavý. Sych. Na kterého hlas byl puštěn. Bart. Kr. P. 181. H. = přivolení, mínění, die Stimme, die Wahlstimme. H. poradný, rozhodný, vydatný, zvláštní, virilní či osobní. Vz Votace. Nej- víc hlasů dostati, obdržeti; žádného h-u ne- dostati; h. svůj k čemu dáti = svoliti, schvá- liti; jeden h. = souhlas. Nt. Dáti hlas, dá- vati hlasy. Jg. Více hlasů míti, větším počtem hlasův přemoci. Jg. O dva hlasy měl více. D. Všemi hlasy volenu býti. Us. Více hlasův volí. Ros. Skrze hlasy je vybrali. Kom. Hlasy prohledati. Hlasy obviněnému nepříznivé, J. tr. Dáti h. o něčem; dáti svůj h. někomu; hlasy sbírati, počítati; dáti svůj h. k něčemu. J. tr. Rovnosť, většina, sbírání hlasův. Šp. Nadpolovičná většina hlasův (absolutní). J. tr. Prostá většina hlasův (relativní), většina hlasův vůbec. J. tr. Poměr hlasův mezi se- bou. Jsou-li hlasové počtem sobě rovni. J. tr. (Ne: při rovnosti hlasův). Na čem se více hlasův usneslo, shodlo, to mívalo vždy obecné platnosti; toho šetřili pak všichni, ať se již k tomu přimlouvali n. tomu na odpor byli. Vst. Uzavřeli většinou hlasův. Ml. Hlasu něčího poslechnouti; h. srdce uposlechnouti. Hlas a místo v radě míti. J. tr. Když hlasové obešli = když každý hlas svůj dal. Žer. Záp. I. 267. Neradi páni přítel přítele pro posilu hlasu zbaví (das Stimmrecht, entziehen). O. z D. — H., kurie sněmovní, die Stimme, Kurie im Landtag. Poněvadž jste sami bez nás třetího hlasu sněmovali. Gl. 61. — H. = svědectví, přímluva, das Zeugniss. Všichni mu ten hlas dávali, že toho času byl ze všech nejučenějším. Eus. — H., volný hlas, volnosť mluvení, das Recht seine Stimme zu geben. Jg. Prosím o hlas (= o dovolení mluviti). Má hlas L. Při obecném jednání svůj hlas a svobodnou přímluvu mají. V. Právo k dání hlasu, das Stimmrecht. D.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011