Obraz
Obraz = vyobrazení. O. hudební, Us. Pdl., útvaru, Jrl. 17., poetický, Mus., pří- rodní. Tf. O-zy negativné, positivné, uhelné, pigmentové. Vz KP. IV. 721. O-zy svatých obrana proti bouři. Vz Zbrt. 247. O. života, Jg. Slnosť. 117., přírodní, 115., díla umě- leckého, 116., charakterní, 117., rodinný, 139., tajemný. 159.— O. = podobenství. Vy- padá, mluví jako pod boží o. (nehodně bo- žího obrazu = člověka). U Táb. Duše je o. té sv. trojice; Maje duši učiněnú k obrazu a ku podobenství božiemu. Št. Kn. š. 25., 6. Duše, jestoj' o. boží. Ib. 6. — O. = jasné představení. O. = to, čím se předmět v mysli obráží, tedy skupina představ, které v mysli zůstanou, i když bezprostřední názor po- mine. Dk. Aesth. 24. O. jest, čím předmět poznán bývá. Hlv. 36. O. předmětu pozna- telného, předmětu intelligibilního v rozumu, species intelligibilis, idealný, smyslový v mo- hutnosti smyslové, sp. sensibilis. Hlv., Psp. — O., das Bild, signum. Ž. wit. 134. 15., 96. 7. O. na vápně či na obmítce, al freseo, das Frescogemälde, na skle, Glasbild, Nz., negativní, positivní, Mj., k přetisku, Hs., historický, Šmb., náladný, Stimmungs-, mě- nivý, Wandel-, z cest, Reise-. Dch. O. ma- lířský budiž přehledný, jednotný, čistý, jasný, zřetelný, živý, uzavřený a ucelený. Dk. Míti u někoho obrázek, einen Stein im Brette Dch. Byli jako na o-zku (hezcí). Hlk. Činíce andělům o-zy. Št. Kn. š. 119. O o-zích svatých a ctění jich vz Pal. Rdh. II. 348. Nechuť k o zům v Prachaticích. Arch. VII 310. Díval se na ni jako na obrá- zek (zamilovaně). Schlz. Vyzerá len ako ten obrázok (denglavo, wie ein Schatten- bild). Slov. Zátur. Spadne-li o. se stěny, umře někdo z přátelství. Us. Cf. Sbtk. Výkl. 7. — O. peněžní = ražený peníz. Št. Kn. š. 160. V MV. pravá glossa. Pa.