Ocel
Ocel. Cf. Mkl. aL. 138, Šf. Poč. 350. V MV. pravá glossa. Pa Vz Kram. Slov., List. fil. 1878. 204., Mkl. Etym. 219. O. při- rozená, pudlovaná, Bessemerova, surová (bublinata, pálená, Rohstahl, Blasen-), pla- vená (čistá), stříbrovitá, niklová, žlutá, planá, wilder St. atd. Vz Včř. Z. I. 8. nn. O. pláv- ková, kelímková, stápěná, martinská, Tl. M. 87 , 88., diamantová, raffinovaná, oberštejn- ská, ohnutá, pérova, čepelová, plochá, ku- latá, čtvercová, osmihranná, vejčitá. Us. Pdl. exc. O. cementová, kalená, litá. Schd. I. 343. Cf. také o druzích oceli KP. IV. 721. Vnášeli oheň a o do země. B. Janda. Nůž z oceli. Hr. ruk. 395.