Odpor
Odpor branný, Us. Pdl., proti novotám. Dk. P. 84. O. klásti. Dch. V o. s někým přijíti. J. tr. Všichni povstali k o-ru ozbro- jenému. Mus. 1880 451. Poznání božskému na o. se kladou všeliká falešná domnění. Pož. 58. — O. ve fysice. O. vzduchu, Stč. Zem. 349., ZČ.I. 143., vodu, Leitungs-, Nz , v pohybu, ZČ. I. 262., 251., o. přechodu. ZČ. I. 333. Moment o-ru. Pcl. 9. — O. = ošklivosť. O. k jídlu. — O., die Einrede. Obviněný odpory proti němu polož podlé řádu. CJB. 381. Martin o. činí žalobě. NB. Tč. 61. Obviněný o. učinil. NB. Tč., Tov. 59., 143. — O. = právní odporování atd. Vz Vš. 341—350., Zř. zem. 116., 463-464., 695., Cor. jur. IV. 3. 1. 411., 412., IV. 3. 2. 427. Kladl o. ve dsky od sirotků ode páně Albrechtových dětí. Půh. I. 288. Cf. Vš. Jir. 190., 347., 464. — Na o. = na opak. Ale na o. pěkně díš. Bl. — Řebřík na o. po- staviti, schief Mor. Mřk. — O. = hádka etc. Páni vždy o to s ním v odporu byli. Let. 205. Strany neumělosti své v tom i v jiném umění odporu s nimi nedrže (nehádaje se) toho jim však nechce puojčiti (připustiti), aby . . . Výb. II. 1375. — Cf. List. fil. XIV. 179.