Okno
Okno = díra ve zdi atd. O. štolní, větrní. Hř 48. O obloukovité, Bogen-, Pdl. Díval se do okna. Šml. Slepé o. Nz. Z okna na lidi neplij. 1629. Wtr. Hledí pánu Bohu do oken (o roztržitém) Bdl. Okna pařeniště. Dlj. 3. — O. v užším smyslu. O. vnitřní, zevnější, čtyřhranné, okrouhlé, polokruhové, jednoduché, dvojnásobné, zamřížované. Us. Pdl. Pokoj o jednom okně. Us Vk. Za o. něco postaviti. Dch. Ah, to jsou hosté, toť abychom okna roztloukli! Tyl. I potluče v okenečka. Kat. v. 872. Cf. Kram. Slov., Okénce, Sdl. Hr. I 116., III. 204. O. řím- ská. Vz Vlšk. 504. — O. přenes. Oko do duše okno. Dk. P. 70. — O. oblé v uchu. Šv. 66. — O. = veliký, podélný otvor mezi koncem a hrdlem kleští. Kžk. Por. 563.