Okol
Okol, u, m., co v kole jest, der Kreis, Umkreis, die Umgränzung. Všecko jest ne- beským okolem obklíčeno. Ctib. Mě jest ustavil králem v o-le všech zemí; Bydlili sú v okol chrámu (per gyrum); Točí se v o-le; Sluhy chrámoví v okol stanu roz- tepú stany své. BO. Okolem, Ringsum. Dch. Město v okoli objeli. Dipl. 1622. — Okol u hřbitova (ohrada). Jg. — O.= okršlek, místo k sedání a potýkání se, ohrada při klání, die Laufbahn. Dal. 175. Dostihy a po- stihy v o-lech. Na o-le běžeti. Sš. I. 227.