Slíti
Slíti, sliji (sliju), slij, slije (íc), il, it, itý; slívati, slévati = dohromady líti, zusammen- giessen; polívati, begiessen; dolů n. pryč uliti, abgiessen; lije sformovati, abgiessen, zusammenschmelzen, formen, giessen; se == sběhnouti se jako tekuté věci, zusamraenflies- sen, sich zusammengiessen ; rozpustiti se a formu změniti, zusammenschmelzen; stéci, herabfliessen. Jg. — abs. Horko, až slívá. Us. Slívají (se) = lijí rozpuštěné olovo nebo cín do vody (děvčata u večer před třemi králi a na Silvestra a v štědrý večer mníce, že dostanou za muže sedláka, tesaře, ševce, ulijí-li cep, sekeru šidlo atd.). — co: pivo. Ros. Slívati (polívati) děvečky (když po prvé na trávě byly, aby nedřímaly). Hanka. S. zvon. D., Vys., Dač. I. 42. — co kam (odkud): dvě tekutiny v jednu nádobu s. Us. Slil pivo ze všech sklenic do korbele. Us. Vodu na štolu slívati. Vys. Slíváš se své báně na vše tvory Páně k zapomnění strastí libých spánků slasti. Sš. Bs. 34. — co o kom. Máš vypleniti všecky ty, kteříž o něm ten pikel slili (se spikli). Prav. živ. — co, koho, se čím. Nemocného teplou vodou s. (po- liti). Lék. kn. Baby dítě studenou vodou slijí. Krab. Slíte jej pomyjemi. Tur. kr. Olovo ohněm s. Us. Nákladem krále zvon slit jest. Let. 318. — co kde jak. Bez přestání slívá co v lázni na kamna (opilec). V. — co odkud: omáčku s masa, mastnotu s pečeně s. Us. — se komu. Neštovice se dítěti slily. Us. — se od čeho. Zvon od ohně se slil. V. — se kdy kam. V dešti mnoho vody do kanálu se slilo. Us. — se. Slívají se neštovice. D. Slil se (stekl) hrozný příval. V. — aby. Slil špínu, aby voda čista byla. Us.