Špatný
Špatný malý, lehký, chatrný, ničemný, malé vážnosti, na Slov. ošklivý, škaredý, hnusný, nečistý, ohavný, Plk., gering, schlecht, elend, erbärmlich. Nad cín olovo měkčejší a špatnější jest; Vtip svůj na věci š. vyna- kládati. Kom. Š. podání, věc, plátce, krčma, veiš, D., dílo, zrak, vodič (elektrické moci), dělník. Us. Nemocný jest již velmi špatný; Z míry špatný; š. až hanba; Je špatná ho- spodyně, rozhazuje; Při špatném ovse da- leko se nedojede, Bei schlechtem Hafer fährt man nicht weit. Dch. Potázal se s dobrou, se š-nou. Us. Fch. S., nevydělaná useň. Šp. Má š. držák (nemůže moči držeti). Sych. Útek i osnova špatná. Prov. Spatná a hrdá potvora co veš (zrostu malého, ale pýchy má dosti). Mus. Spatný vozka, který by ne- uměl obrátiť (o tom, kdo má výmluvu hned pohotově). Dch. Špatnú Nechcem a pekNÚ mi nedajú; Ako bych mal špatné dievča milovať. Ps. sl. 215. Špatná radosť mého těla, vzala sem si, co sem chtěla, vzala sem si tě k radosti, tys mě přived do žalosti; Spatná vaše chvála, pudrovaná hlava; uvi- díte brzy, co umí Morava; A teraz (teď) mě pereš, me srdečko dereš a pravíš mi: špatná's je. Sš. P. 325., 586., 667. Špatná bych já byla pro vašeho syna. Er. P. 235. — od čeho Nebuď tak špaten od rúcha. Št. — v čem: v rúchu. St. —. Š. zlý, böse, schlecht, niederträchtig. S. chlap. D. Špat- ného srdce. V. Udělal špatný kousek. Sych. Strany přísloví vz Zlý. Pěkná tvář vede k špatné lásce. Na Ostrav. Tč. Ništ ve světě špatnějšího nad nedobré mravy; Neosoží kdokolvěk, by v poli bol udatný, keď v domě bez dobrých mravov život vede špatný; Žáden ťa pre špatnú tvár (tvář) karhati ne- budě, jak zlé činíš, k špatnaj tvári špaty ti přibudě. Na Slov. Tč. Vz Právo. Ani špat- ného slovíčka mu neřekl. Us. Zlí a špatní jsou oba, jeden jako vlk druhý jako liška. Dch. Já vám to dám, nechci zůstati špatným člověkem. Us. Šd. — S., ého, m. Š. Frant., spisovatel a lexikograf český, nar. 8/3 1814. Vz S. N., Tf. H. 1. 176., 195., Jg. H. 1. 635.