Těžký
Těžký. Cf. Mkl. Etym. 351. a. T. = co mnoho váží. T. ryba (bohatý mládenec n. nevěsta). Dch. — čím. Hlava starostmi těžká. Kká. Td. 90. — od čeho. Uzdy od zlata t-ké. Pk. exc. — jak. T. jak olovo. Us. — s inft. Težeks mi nésti. Hr. rk.389. Zdáše se jí nésti těžek. Ib. 129. b. — T. = pracný, nesnadný. T. boj. — nač : na chůzi. Jg. — k čemu. Těžek jest Bůh smrtelnému muži k přemožení. Lpř. — T. = nepříjemný. T. starosti, Šml., muky. Výb. II. 19., Št. Kn. š. 30. Žej' on tolik a tak t-kých věcí chtěl trpěti. Št. Kn. š. 20. — komu. Každá práce těžkáj' tomu, komuž nenie milá. Št. Kn. š. 33. — k čemu. Kněžský stav t-ký k snešení, nesloboda mu mať ženy. Koll. Zp. I. 382. - T. = dů- ležitý atd. Artikule dosti těžké. Let. 352. Aby jej t. pokušenie nepřemohlo. Št. Kn. š. 9. — T. = přísný, mrzutý atd. Nemá-liž nad tím člověk těžek býti ? Výb. II. 1630. Aby z hněvu i žádnému nebyl těžek protiv pravdě. Št. Kn. š. 153. On k němu nemálo těžek jest, poněvadž ho škaredě ulál. Wtr. exc. Byl velmi těžek odkladu (těžce jej nesl). Arch. X. 229. — T. = těhotný. T. žena, Št. Kn. š. 95., tista Ezp. 537. — čím: dítětem. Hr. rk. 185., Výb. II. 550. — k čemu. Hospodyně těžká k dětinnému porodu. Výb. I. 1164. — T., os jm. Arch. VIL 639.