Vydobyti
Vydobyti, -dobudu a -dobydu, yl, yt, ytí; -vydobývati = vyndati, vytáhnouti, vy- trhnouti, herausbringen, herausziehen, her- vorholen, tief herausholen; vymoci, erringen; způsobiti, machen, bereiten. — se = vy- moci sc, mocí vyniknouti, sich herauswinden, entrinnen, sich herausmachen. — co: pa- řezy, D., zub, Sych., kořeny (v mathem. ). Sedl. Meč ten vydobyla, sama se probila. Sš. P. 186. — co čím: mocí něčí vlasť. Ráj. — co, se odkud: z pošvy meč, D., z lesů pole (udělati), Us., se z hříchu. Kram., olovo z hor. Vys. Mne v-byl z bahna hlu- bokého. Kom. V úmyslu maje z hlavitého toho Maloasie města (Efesa) evangeliu val- ného průchodu v. Sš. I. 154. — čeho, lépe: dobyti čeho. V. si úctu, lépe, úcty, dobyl si úcty, zjednal si úctu. V lednu chopil sa kněžic zbraní, aby Prahy vydobyl. Ddk. IV. 110.