Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:5   Strana:0849


    Život
    Život, a, živótek, živůtek, tka, živóteček, živůteček, čka, m.; strany genitivu vz a. Život, skr. gívátu, lit. gívata, pr. giwats. Vz Mkl. aL. 72. — Ž. = živosť, živobyt- nosť, živojsoucnosť, das Leben, vita. Ž. = souhrn výjevův a činností bytostí organi- ckých (bylin a živočichů). Vz S. N. V němž není života (umrlý); počátek života; od samého prahu ž-a; do ž-a vjíti, začátek ž-a míti (se naroditi); dlouhý, dlouhověký ž.; dlouhý ž. míti; za mnoho let život pro- dloužiti ; ž. protáhnouti; ž. komu navrátiti, zachovati, vzíti, odjíti, odníti, vydříti; ně- koho o ž. připraviti, ž-a zbaviti (St. Kn. š. 8.), v nebezpečenství ž-a se vydati; něco s nebezpečenstvím hrdla a života svého opa- trovati a obhajovati; ž. dokonati; ž. za smrť n. s smrtí směniti; ze ž-a vyjíti; ž. složiti; poslední den ž-a vyplniti; dobrovolnou smrtí ž-a si ukrátiti; ž. věčný, nebeský (nebe); dědic věčného ž-a; věčný ž. s Kristem; vezdejším ž-tem pohrdati. V. Trvání a ko- nec ž-ta. Ž. náš ne dlouho trvá; jde, běží o ž.; ž-tem svým něco zaplatiti. D. Více sobě váží svých životů nežli vás. Aug. 12. Idá j'mu živótka zbýti. Hr. rk. 283. Komu zdravie, komu drah živótek, tomu v Tate- rech milosti ždáti. Rkk. 52. Při ž-tu koho zachovati; ž. svůj skonati. Br. Ź. svůj na- saditi; života se opovážiti. D. Ž. míjí jako sen. Jg. Dobrý díl ž-a mu minul. Kom. Po všechen ž. svůj (něco činiti). Kram. Vážiti, nevážiti si ž-ta. Jg. Ž. komu darovati. Us. Ledva s životem ušel. Dal. Někomu o ž. státi, na ž. jíti; ž. komu ukrátiti. Us. Ž-tem svým vlasti sloužiti. V. Na mále jest ž-a jeho; ž-ta mého nebude na dlouze; za ně- koho ž. klásti. Sych. Všichni o ž-tech svých pochybovali. Pref. Ž-ta zbýti. Dal. Svoj ž. složiti (umříti), St. skl., Háj, Prot. 215., Alx., skončiti. Dal. 15. Raději smrť nežli ž. vo- liti. Flav. Moc ž-a i smrti nad někým míti. Kom. Ž. tělesný, duševní, časný, pozemský, lidský, smrtelný, opak: věčný, Ev., Št. Kn. š. 13., onen ž. Jg. Dej mu pán Bůh ž. věčný. Us. Ž-em (duší) koho nadati. Nz. Věk, ko- nec, nebezpečenství, čas ž-a; rána s nebez- pečenstvím ž-a spojená. J. tr. Nemohli ho přivésti k ž-tu (kratčeji: nemohli ho vzkří- siti). Km. Ž. si vzíti, šp. prý m.: odníti si ž., zbaviti se ž-a, usmrtiti se, ale i ona 343 frase jest dobra, cf. Život komu vzíti (na hoře). V. Státi o něčí život (dle Ml. lépe: o něčí hrdlo, bezhrdlí). Zákon vstoupí v ž. šp. m.: vejde ve skutek, nabude platnosti. Š. a Ž. Vše života snažení a bažení; Práce jest účelem života a pomníkem po smrti; Dráha ž-a, die Lebensbahn; Ž. svůj za něco položiti; Paměti (svého) života, die Memoi- ren; Podmínka ž-ta; O ž. přijíti, das Leben lassen; Čilý ž.; Rozžehnal se se světem (ode- bral se na věčnost, umřel), segnete das Zeit- liche; Co na ž. dávat (dbáti), když člověk jen živoří; Pravidla života v podobenstvích; Ze ž-ta se odebrali; Ž. prchá; Všecko mine, i ž.; Boj o ž., der Kampf ums Dasein; Něco v ž. uvésti; Ž. svůj někde tráviti; Ž. ně- čemu dáti, etwas ins Leben rufen, hervor- bringen; Ž. ve snách, das Traumleben; Věci ž-ta se týkající, vitale Sachen; Další ž. po smrti; Odjetí ž-ta; Potulný ž., das Wanderleben; Ž-ta prostý, leblos. Dch. Ž. činný, contemplativní, naprostý, dětský, Dk. P. 1., ústrojenstva, SP. II. 128., činný, trpný, Osv. I. 77., endemický, organický, rostlinný (bilinný), Stč. Zmp. 175., 491., 513., 530., 689., ústrojný, Ves. I. 46., mnohotvárný, mnohostranný, ztracený, Sš. J. 15., odvěčný, dověčný; předsmrtný a povzkřesný (Páně), nadpřirozený, pleťský, Sš. J. 234., I. 71., II. 29., každodenní. Mus. 1886. 155. Projíti školou života. Vlč. Ž. jest umění. Dk. P. 163. Ž. provoditi. Šf. Strž. 209. Boží ctite- lové ztratili ž. svůj v boji pro víru. Tč. exc. Z. za ž. (oko za oko, zub za zub). Vlč. Ž. má býti dílo vlastní duše. Koll. Pro ž. kdo nepracuješ, za živa umíráš, věř. Vc. Běd prostým nikdo z lidí ž-tem zcela bodré mysli neprojde. Msn. Or. 113. V štěstí la- hodném když skončen ž., potom blahoslavte jej. Msn. Or. 36. Ležel jako bez ž-ta. Vrch. Kde je duša, tam je ž., kde je nieto duše, tam je mrtvo. Hdž. Čít. 219. Pánu Bohu prisahám, za vlasť, národ z. dám. Btt. Sp. 177. A svou duši (poroučím) tomu, kdož za mne bolestně na kříži ž. svůj dokonal. Pam. val. Meziř. 188. Ak ti je ž. milý, utěkej. Er. Sl. čít. 52. Já sem ženu miloval, až sem pro ňu ž. dal. Sš. P. 128. V mojich palo- tách (palácích i. e. smrti) horí pre každého človeka svieca ž-ta, seine Lebenskerze; Že biť sa budú na ž. a na smrť. Dbš. Sl. pov. V. 73., VIII. 13. Sláva večná v tom ne- beskom živote. Dbš. Obyč. 44. Pohrůžky životu nebezpečné; Urážka (Verletzung) spojená s nebezpečenstvím života; Rána ž-tu nebezpečná. J. tr. S mrtvými mrtvý nech sa oberá, to ľúbi ž., čo žije; Veď, prijde doba slavného prebudenia, roztrhnú sa mhly svätoblahého snenia a nádeje naše, hoj, čím skôr daj, Bože! Věšťby a sny v ži- vot, v pravdu nám sa zmenia; Uctite otcov mozole krvavé, uctite, čo tí ž-tom dobyli, ne- povoľujte každý svojej hlave. Sldk. Všecko tratí ž., cožkolvěk se rodí na svět. Hol. Ž. celé přírody se skládá ze střídavého vyni- kání a zanikání rozmanitých tvorů. Stč. Zmp. 740. Nikdo si nemá vzíti ž., který si nedal. Kv. 1884. Hájže si Slovan krásy svojho rodu od zlých motýlov, od hadieho zvodu! Sťa sadov božích veličnú zahradu opatruj lesy, dbaj o jich omladu. Uč sa po mene všetkých grúňov části, lúky a pole, jazerá, prepasti. Dýchaj s praotci dych tej horovlasti. Tu hľadaj stopy ž-ta praotcov, ber si ích všade za prievodčích vodcov. Hrbň. Rkp. Sp. st. D. Ž. ľuďom bídy plodí, smrť jich dokonává; Ž. jezký je nebeský ľudského ráj plemena; Čo je ž., ktorý sa mdlo a bolestně k hrobu jako tóňa (stín) vlečie? Na Slov. Tč. Ž. náš pozemský jesť ustavičný boj a zápas. Proch. Dokial má národ svoje spevy a reč, i jeho ž. trvá. Šd. exc. Ľud je nevďačný. Važ zaň ž-tom, zradí ťa. Syt. táb. 91. Ba kdyby to bylo ž. stálo, co si zamanula, to míť musela. Němc. VI. 231. Vězel ž-tem mezi mečem a oprátkou. Hš. Sl. 118. Lepší je ten Dunaj než harem turecký, lepšia smrť kresťanská než ž. po- hanský; Bože, svetov stvoriteľu! tebe (tobě) sa kloníme, za národ náš ubiedený o milosť prosíme. Svet ten šliape, čo tu dáva tvoja nám štědrota, ľudské zapierá nám práva, i právo života. Bože dobrý, Bože večný, popraj nám života! Člup! do vody ho za- tasí; kupec dvíha prosby hlasy, rukama sa člna chytá a pekne ho ešte pýta, že o pe- niaze nestojí, len si mu ž. obstojí. Č. Čt. I. 129., 117., 270. Človek, nekráť tu takto tvôj ž., ale choď domov, usiluj sa a statočne sa spravuj. Ib. II. 478. Ja som tvoj cár. Chceš zachovať ž.?; On je pánom života a smrti; Musela som prchnúť holá, nahá; ledva stihla som ochrániť život. Zbr. Lžd. 82., 121., 249. Šuhaj, čo v tlupách drzých márni utlý svoj ž., mrav i cit, on tak rád vidí pohľad žiarny a ženskej tváre nežný svit. Voj. Tat. a mor. 97. Příkrého a matorného ž-ta vyhledávati; Pramen, prodloužení ž-ta; Radovati se del- šímu ž-tu; Zřídlo, sklad a zdroj života; Ž. jest učiněný výjev bytu (bytí); Dárce ž-ta; výminka, podmínka a podklad veškerého ž-ta; Učiti koho cestě ž-ta; Sídlo a držitel ž-ta fysického, kterýž plozením se rozšiřuje; Ž-tem věčným věčnou spásu míní a klade jej v protivě ž-ta časného, jehož na poušti došli Israelité; Svízelové, pohromy, strasti a dolehlivosti ž-ta; A Pavel do koleje oby- čejného života navrácen byl; Ochablým ži- votem slynoucí ž. složiti u koho (umříti); Krev jest sídlo ž-ta tělesného, ohniště a východiště jeho; Kristus byl hýbadlem, kořenem a osnovou, světlem a duchem ži- vota mého; Strohý a trpký ž. tu vedeš o hladě a žizni, v zimě, nahotě, v péčech, pronásledováních, úzkostech a ž. ten hořký sobě vyvoliti hodláš?; Páskou a živlem celého života jeho je jediný Kristus. Sš. L. 70., 123., J. 15., 16., 20., 53., 226., Sk. 113., 234., I. 11., 47., II. 159., 160., 175. Vyšiel oheň na horu, na horu, vyšlo slnce za zoru, za zoru. Oheň horu svecuje, svecuje, slnko zoru znecuje, znecuje. Oheň horu, slnko zoru roznecuj, roznecuj, ž. rodu, všesvobodu rozkresuj, rozkresuj!; Uderila druhá hodina popoludní a Puškinovi ostalo ž-ta iba na 3/4 hodiny. Phld. IV. 467. 528. Na úsvitě dne 27. října skonal běh života svého; Ne- byli ani ž-ty svými bezpečni. Pal. Děj. III. 3. 307., IV. 2. 33. Spolek náš u velikém všech vlastencův účastenství a očekávání vstoupil do života. Pal. Rdh. III. 116. Proňž svój ž. posázal; Zbaviti někoho života me- čem ; Jedněm bokem ž. ušel, druhým na ostrvě vyšel; Muky, jež trpíme na svém ž-tě. Výb. II. 6., 9., 11., 12. Oželel bych ž.; Já som ťa lúbila, jiných som lúčila, bola by za teba ž. položila; Baro ty tam svůj ž. položíš ve vojně, však ti to sám pán Boh vynahradí hojně; Takovým čistým vše- slavským ž-tem nikde jsem nebyl pronik- nut, jako zde. Koll. Zp. I. 119., 215., 361., Koll. 46. Opustivše ožahavý skutečný ž. do útočiště starých časů sa zabrali; Pozů- statků bývalého slavjanského ž-ta zde již jen málo vyšlakovati jsme mohli; Národ půlsvětový začal ž. ke cti lidstva nový; Sotvy do ž-ta vstoupili, ochladli a ochábli; Mně se květ a jaro ž-ta změnilo nemilosrd- ným osudem v hořkosť a žluč; Ž. jest věc nejdražší a nejvážnější; Sala vedlé Jeny tekoucí propůjčuje život celému městu. Koll. III. 47., 274., 314., IV. 149., 226., 236. A pan Jan Opočenský smluvil je doluov a slíbil jim na svú vieru i česť, že jich ž-tóm nic nebude. Let. 44. S ž-tem utéci. Kat. 2799. Že by komu z nich která se škoda stala na životech nebo na statciech; I jest vám to dobře zjevno, kterak smy se my k té koruně české měli životuov i statkuov v tom nelitujíce. Arch. III. 246., 306. Dr- žíme s ním sbožie i životy. Dal. 85. Jemužto na ž. jdieše. Hr. rk. 249. Za to ž. dal. Půh. I. 367. To jezdci při něm byli a na jeho život hleděli (Leibgarde). Abr. II. 149. Tu nejmá před niem živótka. Jir. Anth. I. 390. 37. Ať by všemu dal ž. věčný. EOlom. Mosím ž. ztratiti. GR., Alx. Clověk z bídné narozen jsa matky jak ž. má krátký. Nudž. Životem živ bude. Gh. Skrbný a tvrdý ž. veda. V. V tomto smrtelném životě; Přítele svého milého při životě zachovati nemohl. BR. II. 36. b., 346. a. A nebo se musíte našim bohům modliti, anebo na tom své ž-ty dáti. Pass. mus. 364. Vzezřel jsem na slzy tvé přidávajíc prodlenie života tvého 15 let. Pass. 4. (Hý.). Tvój živótek jest krátek. Alx. V. v. 1867. (HP. 45.). Co čině budu míti ž. věčný?; Zde v tomto biedném ž-tě nemóžem býti bez pokušenie; Ž. náš zde biedný a krátký; A že nemáme života nasaditi biedného, tesklivého, bolestného, jenž má vždy umříti, za život věčný, slavný, veselý, nebolestný; Mši jedinú slúžil (Kri- stus), když chtěl ž. skonati. Hus I. 52., 348., 385., 445., II. 75. Čakám vzkřiešenie mrt- vým a ž-ta budúcieho; Ktož sú dobře či- nili, pojdú do života věčného; By mi bylo i ž. dáti; Kdyžť káži, i ž. vážíš mezi lotry aneb přes moře; Vlhkosť, jížto kořen i kmen svój ž. má; Aby zdravie, sbožie i ž. raději ztratil. Št. Kn. š. 14., 15., 16., 18., 33., 36. Rozloučí se s životem (umře); Skončil ž. (umřel); Shasla svíce jeho života (umřel); Došla niť jeho života (umřel); Má tuhý ž. (říkají, když se nemoc zlomí). Us. Tkč. Priateľ na ž. a na smrť, Fr. in Noth und Tod; Práca sama už je ž., bez práce nieť spočinutia, bez práce nieto požitku a na duchu omladnutia; Máme pastiera dobrého ako ovca, trpelive za svojich ž. pokláda; Že si dľa slova, ved si Slovák, slovo ti plné meno dalo; vlastné slovo ti ponad hlavu, život i smrť už vyvolalo ; Pred ohňom aspon so ž-tem utečeš, ale pred vodou nie; Dávam vám vinš krátky: Aby vám ž. bol dlhý, milý, sladký. Zátur. Životem dolíčiti, durch den Zweikampf. Gl. 391. Skoupý ž. ošuměle chodí. Ž. ctižádostivého jest jako dým, čím více vystupuje, tím rychleji mizí. Nikomu není známo, jak ž. dokončí. Bž. Rok má krok a ž. v patách smrť. Bž., Km. II. 329., Hkš. Čistota pôl ž-ta. Mt S. I. 127. Robota je máti života. Zátur. Ž. bo- hatství dává a smrť vše odnímá. Hkš. Ž. staršího učí mladšího. Sb. uč. Kolik se jich tebe bojí, tolik jich o ž. stojí. Šd., Lpř. Ž. není bez trápení. Sb. uč. Dlouhý ž. — mnoho hříchů. Šd. Ž. nad zlato; Žíti zaječí ž. (úzkostlivě). Lpř. Za zdravého ž-a dobře činiti, po smrti času nebude. Č. Život svůj jako na masné krámy vydává (vz Odváž- livý); Přibývání věku ubývání ž-a; Cesta ž-em není procházka polem. Bž., Pk. Vz Bezživotí. Smrti-li se bojíš, za ž. nestojíš. Bž. exc. O životě rostlin vz Schd. II. 150., 215. O ž-tě a smrti. Článek od Kotzra. Vz ve Kv. 1885. 54. Ž. po smrti podlé názoru pohanských Slovanů. Vz Mus. 1863. 15. (Jir.). Ž. těla v hrobě (u Slováků), vz v Mus. 1863. 7. (Jir.). — Ž. = čas života, věk, die Le- benszeit. Zastavil mu 6 zámkův až do ž-a; aby za ž-a jeho před se nebral. V. Na celý ž.; Za mého ž-a. D. Užívati čeho do ž-ta. Šp. Hospodářství do ž-ta, die Leiberwirtb- schaft. Jako bys životem po růžích chodila. Kls. Takové časy nebudu míť svůj ž. nikdy (po celý ž.). Us. Vk. Nemáme ji ničím uti- skovati do jejího života. Sl. let. V. 71. Užívání něčeho do života (doživotní). Šp. Aby s ní (s rolí) buď za zdravého života anebo na smrtelné posteli učiniti mohla, jak by se jí líbilo. Pam. Val. Meziř. 190. Niet ani nebude na tom svete človeka, ktorýby nezhrešil aspoň raz za ž-ta. Dbš. Sl. pov. V. 20. A do svého života nechce s těch zemí splacen býti. Pal. Děj. V. 1. 174. Slu- žebníku svému za jeho službu postúpil 10 kop gr. platu v Novosedlech do jeho toliko ž-ta. Bratru svému odkázal dvě kopě gro- šóv platu do jeho života; Svědčí paní Ka- teřině do jejího ž-ta; To má držeti do svého života beze všie překážky; Prodal zadní stranu vinice Matějovi Porybnému, Barboře ženě jeho i Jeronymovi synu jich do jich tří životuov. Arch. I. 166., 399., 500., II. 48., 196. Ten (Vojen) synoma zemiu rozděli, za života je otděli. Dal. Jir. 29. Vy- slúžil do dvú ž-tů; Ješto neměli dále pro- dati než do svých ž-tóv; Slíbil mi za dobré paměti za kněze Lacka za 600 hř. g. platu do mého ž-ta; Aby ona to měla do ž-ta a po její smrti aby naň zase spadlo; Toho zboží jsem byl v držení za jeho ž-ta. Půh. I. 156., 180., 340., II. 61., 278. Byste ji (psotu) měli do ž-ta (pokud žíti budete). Žk. 384. Pomni, synu, vzal si dobré věci za ži- vota svého. Hus II. 245. Pán se na sluhu za ž-ta ježí a po smrti v kostnici zároveň s ním leží. Šd. — Ž. = způsob života a) s vedlejším vyznamenáním příjemnosti nebo 343* nepříjemnosti, die Lebensart, das Leben. Ž. vésti tichý, bezpečný, nepracný, nestrašný, bez starosti a péče, chudý, V., nuzný, bídný, skvostný, Jg., utěšený. Us. Ž-a pokojného užívati. Kom. Příjemným ž-tem živu býti. Us. Vésti ž. pokojný, V., rozkošný, Har., podlé své vůle. V. Ž. spraviť není rozkoš, ale práce. Pr. Jemný ž., Dch., slavný, krátký, Šmb. S. II. 214., ničemný, zatracený, Us., blažený, Sš. J. 54., pohodlný, BR. II. 19. a., 801. b., rozkošný a sytý. Chč. 376. Hýřivý ž. vésti; Někomu ž. hořkostí plniti; Ten málo dobrého ž-ta užil. Us. Dch. To je ž., to je svět! tu sú chlapci ako květ. Koll. Zp. I. 357. Napred, napred! čas nemarme: lepšia smrť než ž. v jarme! Btt. Sp. 178. S ňou mi bude nebo (nebe), bez nej niet života. Sb. sl. ps. I. 10. To se hrabe pro tebe lepší ž. Us. v Kunv. Msk. Bez lásky co život člověka? Mrtvou pouští cesta da- leká. Čch. Bs. 51. Panoval času toho v zámku ž. veselý a rozkošný. Mus. 1889. 449. Robota je mať ž-ta. Hdž. Šlb. 17., 25. Cena ž-ta je um a milota, ochota, robota. Ib. 25. Dvorský ž. jest skvělé otroctví. Km. Oj, nevravte ľudia, že zle na dedine, veď tu jako v ráji ž. ticho plynie. Č. Čt. I. 62. A cože si ja už teraz počnem ? Ž. sa mi už domrzel, umrieť by sa mi ešte nechcelo. Dbš. Sl. pov. VIII. 18. Ak pán Boh dá života a zdravia (budeme-li živi a zdrávi). Zátur. Hoduje na každý den skvostne i ji- nak peský ž. veda. Chč. P. 170. Strastný ž. na poušti vedl. Pass. mus. 280. Jaký ž. taková smrť, wie gelebt, so gestorben. Sb. uč., Šd., Hkš., Dch. Mezi chudobou a bo- hatstvím jest nejlepší život. Tě. Nám dobře a nikomu zle, toť dle zákona ž. Šd. Zpívá kohoutek, těší ho živůtek. Bž. exc. Tak mu ž. jako měsíc, někdy na plnu, někdy na vetech. Pk. To je život — bez rukávů (vz Homonymum slovné)! Č. — b) Počest- nosti, mravnosti, das Leben in sittlicher Hinsicht. Ž. mezi lidmi bez úhony, ctný, podlé slova božího, nečistý, neřádný, chlipný, smilný, nezřízený, hanebný, nestřídmy, sviň- ský, v nečistotě a neřádích, v žádostech nezřízených, zahálčivý, v zahálce, v chlíp- nosti vésti, tráviti, stráviti, sobě oblibovati; ž. napraviti; ž. polepšiti. V. Ž. dobrý, chva- litebný, pobožný, ctnostný vésti. D. Srdce čisté stvoř ve mně, Bože; a duch pravý obnovi v mém životě (viscera). Ž. wit. 50. 12. Řádně život vésti. Reš. Historie slouží k navedení ctného ž-a. Koc. Pravidlo ž-ta. J. tr. Ž. vésti svatý, D., statečný. Bern. Nevíš-li urození a zachování svého, roz- hněvej souseda nejbližšího, povíť povahu ž-ta tvého. Prov. Dítky k ctnostnému ž-u vésti. Ml. Ž. mravný, kající, bohulibý, ne- střídmý, vzorný, ctnostný, prostý, přísný. Us. Pdl., Lpř. Děj. Kterak až dosavade marnotratný a bohaprázdný ž. veda. Pam. val. Meziř. 190. Ž. roztopašný vedl. Mt. S. I. 56. Zlý ž. — není život! Mor. Tč. Zlý ž. je svetu k škode, ľuďom k pohoršenie. Na Slov. Tč. Ze smrti tvej počtu nedáš, ale ze ž-ta. Slov. Nč. Lepší smrť než hanebný ž. Brt. S. 9. Kajícného a tvrdého ž-ta pilen býti; Ž. bohomyslný; Člověku milosť k bez- hříšnému ž-tu uštědřena; Kdo nekáraný ž. vedou; Člověk ž. Kristův na sobě proja- dřovati a nějakým předujímáním ž. nebeský vésti má. Sš. L. 30., Sk. 13., 124., I. 131., II. 70. Z. blahobožný. Dch. Ž-ta oblepšenie; Svój ž. v dobrém vedúce. Výb. II. 13., 18. Polepšovati ž-ta svého připověděli; K ži- votu šlechetnému jich napomíná; Kázáním k ctnému ž-tu učedlníkům svým sloužil; čehož důvodem jest jejich prostopášný ž. BR. II. 12. b., 20., 34. b., 580. b. Člověk života svatého. V. Protož proměň ž.; Jest čas bohomyslného života a modlenie a čas práce a delánie; Ž. svój každý den aspoň kratičce převrz v mysli své. Hus II. 6., III. 31., 121. Ctnostný ž. — dlouhý ž. Šd. Česť životu se rovná. Šd. — c) Vztahem k jiným lidem neb ku práci a zaměstknání, im Ver- hältnisse mit anderen und der Beschäfti- gungen. Podlé času život a své věci vésti. V. Ž. služebný, tichý, učený, sedlský, ře- meslnický, umělecký, městský, měšťanský, venkovský, v kraji, Jg., sedací; ž. a způsob nějaký si oblíbiti. Kom. Sedací ž. nejde mi k duhu. Ml. Mnozí úřady pohrdajíce v ž. soukromý se dali. Pont. a stat. Ž. soukromý vésti, J. tr., společenský. Nz. Ž. odloučený, maloměstský, literarní, státní, spolkový, asketický, klášterní, poustevnický, domácí, samotářský, politický, všední, obecní, cír- kevní, kulturní, národohospodářský, rodinný, veřejný, praktický, osobní, nomadický, ná- rodní, činný, prospěchu církve věnovaný, vešken zbičovaný. Us. Pdl., Vlč., Lpř. Děj. I. 3. 4., Šp., MH. 2., Šmb. S. I. 520., Kř. Stat. 1., Osv. I. 75., Sš. II. 38., Mus. 1880. 169., 263., 275., 329., 431., 444., 473., Výb. II. 24. Poznání pohybu a života státův a národů. Dch. Mládež z výchovy nabýva pre budúci ž. smer. Ppk. I. 105. Je životem protřelý. Šml. Všeslovanský ž. volný, nový vo svojeti bratskej rozvije. Hdž. Rkp. Židé zákonem Mojžíšovým veškeren ž. svůj ve- řejný a právný spracovali; Skončení veřej- ného ž-ta Páně; Zdroj a studnice ž-ta cír- kevního; Tuto k veřejnému, obecnému a církevně společenskému ž-tu prohlédá. Sš. J. 141., 207., II. 118. 161. Panského života a koňského jelita (o nečinném povaleči). Zátur. Ž. na lodi za zimování. Vz Vega. II. 12. Ž. štaršího učí mladšího. Pk. — d) Ve smyslu přeneseném. a) Ž. = úhrnek skutků po čas živobytí vykonaných i proměn stavu něčího, das Leben, der Lebenslauf, die Le- bensbegebenheiten. Něčí život vypravovati, Har., líčiti. Příběhové z něčího ž-a. Sych. Ž-y svatých. Vypsání ž-a. D. Ž. Adamův, vz Sbn. 828., p. Ježíše, 384., Karla IV., 335., kněží táborských, 536., svatých, 386., životy otců. 386. Bez přičinění ž-ta není, Streben ist Leben; Dopovídati děj života. Dch. Tichne mi duša, bo viem, že výboru: či tak a či tak nám dokonat, nenie, ž. je skutkov vek a rozhovoru smrť, v súdoch božích skryté okamžení. Sldk. Kázal zvlášt- ním a příkladným ž-tem. BR. II. 12. Mnozie kněžie a nemnozí kněžie, to vez, mnozí jménem před lidmi a nemnozí ž-tem před Bohem. Hus I. 182. — ß) Ž. = osoba, die Person. Ktožby mezi pány v stoliciech byl svým životem (persönlich anwesend). O. z D.Sám svým vlastním životem do pole táhl.Zlob. Vladislav proti Mediolánským s cí-sařem s svým ž-em jel (osobně). Pulk. Jako(když) Táboři u Třeboně byli, tu on sámsvým životem byl i (s) svými lidmi. Pč. 41.Ojíř, Biancof. — Juridicky. Důchod na ž. =na osobu do života, die Leibrente, der Un-terhalt für die Person bis zu ihrem Able-ben. Do dvou ž-ů (na ž. dvou osob). Městozastavil za . . . kop grošů českých do dvouž-ů. V. Užívání zámků podržeti mohl dotří životů. Zlob. Králová ovdovělá má ž.(důchod na ž.) na tom zámku sobě daný.Zlob. Než po dnešní den nemáme nic za-stavovati, ani dědicky dávati, ani kterýchsum připisovati anebo ž-tů přidávati, Leib-renten bestellen, verleihen. Zř. F. I. B. XVI.Že nejsou proti tornu, aby král důchodysvé dal komu ráčí, než že životy dáványbýt nemají a ten (život) jest dán Voldři-chovi. Rkp. 1535. Zkl. To má pán z Dubédržeti do svého ž-ta beze všie překážky.Dsky. Zastavil to do dvou ž-tů, auf zwei Le-bensalter. Davše mi své právo k držení dotří životů. 1447. Prodali do pěti ž-tů. 1459.(Půh. brn.). ,Do ž-ta svědectví' = svědectvío to, když kdo tvrdil, že mu užívání ně-jaké věci do života t. j. pokud bude živ,naleží. Kn. rož. čl. 209. Pakli jest do ž-tavěno ukázáno, tehdy splaceno býti nemóž.Tov. k. 140. Ješto neměli moci dále pro-dati než do svých ž-tóv. Půh. Olom. 1405.Užívání něčeho do ž-a (doživotní); výživado ž-a; výroční důchod do ž-a. J. tr. Ne-máme my ani budúcí naši králové češtíž-tů přidávati (zástavy statků učiněné ně-komu jen do jeho smrti neměli také najeho bratry, syny, vnuky atd. přenášenybýti). Pal. Děj. V. 1. 420. Kladsko jemudo života dal. Kn. Až právě do těch tříživotů svrchupsaných. List z r. 1467. Tč. — Ž. = tělo, der Leib, Körper. Ten nebyl ži-vota silného, umřel za věku mladého. Dal.Dnou ve všech kloubích svého ž-a trápenbyl. Háj. Vešken ž. toho divného střelcebieše srstí delší odien nežli kůň. Troj.Nemá ani poškvrny na svém životě. Tvůjž. jest náramně proražen i všem na divyobnažen. Výb. II. 35. Ten duchovní otecjistý pokrsti její život čistý. Kat. 930. — Ž = břicho, der Bauch, Magen, Unterleib. Hryzení, svírání v ž-ě; bránice n. kožka v ž-ě; lačného ž-a (kdo ještě nesnídal); ž. vyprázdniti. V. Zření v ž-ě. Byl., Lk. Na lačný ž. píti. Sych. Má ž. zacpaný, otevřený. Ros. Ž-u svému polehčení učiniti. Háj. Vě- trnosti v ž-ě. Čern. Ž-a počistiti, ž. obměk- čiti, člověka v ž-ě měkka učiniti. Lk. Sám dával na ž. obklady. Phld. IV. 527. Vejdi do života a nestrkej do příkopa. Vejdi do života a neškoď (říkají pijáci vyprázdnivše sklenici jedním douškem). U Kr. Hrad. Kšť. — Ž. matky = materník, der Leib, Mutter- leib, die Bärmutter. Otlúčili jsú (alienati sunt) hříšníci ot života (vulva). Ž. wit. 57. 4. Žena těhotná v ž-ě plod nosí. Kom. V ži- votě (plod) míti; s velikým, těžkým ž-tem býti (těhotnou); hrubý ž. míti; plod ž-a; nahý jako z ž-a matky; dítě ještě v ž-ě matky (nedochůdče). V. Ženy s těžkým ž-em chodí. Čern. Mějte vždycky život slabý (neplodný), byste více nerodily. Dh. 100. Ešte ste mä, mamko, v ž-tě nosila, už . . . Ht. Sl. ml. 185. Aby tak bol její ž. zamknutý. Brt. L. N. II. 157. Sestry sobě ruky podávaly, pacholátka v ž-tech plesaly. Sš. P. 5. Ani v materinskom živote mu ne- bolo lepšie (tak dobře se má). Zátur. Ještě ste mne v ž-tě nosili, už sa mi vojenské maníry páčily. Koll. Zp. I. 360. Ž-ta v těsném ložicu, ventris obstruso positus cubili. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 533. Nositi dítě v ž-tě. Žk. 173. Zanechal po sobě manželky s těž- kým ž-tem. V. — Ž. = díl těla od hlavy až do zadku, der Rumpf des Körpers. Jest tlustého ž-a. Ros. Té modly ž. byl rybí, ruce a hlava člověčí. Br. — Přeneseně. Ž. na kabátě (dlouhý, krátký, široký, úzký, vysoký, nízký), der Leibrock, das Leibel, Leibchen, Kamisol, das Jäckchen, die Joppe, Corsage. Ž., životek, živůtek = šat muž- ský i ženský na život (tělo). Ž. = šat, který leží na ž-ě (na těle). V. Životek, obyč. ži- vůtek = ženský šat na ž., na Mor. kabátek. Životek, živůtek = šněrovačka, das Mieder. Noční živůtek, Nachtleibel, zdravotní ži- vot, trikový, krepový, flanelový. Jdr., Lom. Děvče má život (živůtek) zlatem vyšívaný. Ml. Vz Tílko. Ž., kurzes, knapp anliegendes, mit rothen Bändern garnirtes Leibel. Koll. Zp. I. 442. Letnicu z konopného plátna na husto nabíranou, k ní přišit jest živótek bílý v zadu velmi pekně vyšitý. Živótek zo zlatohlavu. Koll. Zp. I. 130. Kraj, tílko, podpaždí, rozdělení, díl (přední, zadní), ná- rameček, okrouhlosť krční, objem krku, krční, šířka, rukávní otvor ž-tka; ž. vy- dutý, rukáv dutý. Š. a Ž.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011