Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:2   Strana:0407


    Osel
    Osel, osla, oslík, a, oslíček, čka, m. (samec); oslice, e, oslička, y, f. (samice); osle, ete, oslátko, a, n., mladý osel. Osel, pl. obyčejněji oslové. Osel, osol?, srb. vosoł, lit. asilas, goth. asilus, lat. asinus. Schl. Esel, m. Vz Mz. 63. O. domácí; lesní n. divoký, Wald-, mlynářský, Us., ušatý. Pt. Pruhovaný o. divoký (zebra). Jg. Půl osel = mezek. V. O. řve, hýká, gigá, V., hýká, gigá, níká. Kom. O. ochlipuje uši. D. O. se horní (běhá se). Na Slov. Na oslu jeti. Lom. Oslu když se dobře vede, jde na led tancovat. Vz Tele. Č. Kde se koně spínají, tam oslové mrtvi padají. Č. Udeřil osla přes pytel (když se řečí na někoho naráží). Vz Narážení. Č. Osla učí zpívati, nebo: Darmo osla učit čísti. Vz Hloupý. Lb. Dal svini housle a oslu buben. Vz Marný. Č. Rozumí tomu jako o. harfě a slípka pivu. Vz Hloupý. Č. Cizím oslem býti těžká věc (za jiného býti hloupým). Š. a Ž. Nosí jako osel (jako soumar). Č. Bys vedl osla do Paříže, komoň z něho ne- bude. Lb. Osla bár do Viedne poženeš, predca zostane len oslom. Mt. S. Osel šel, osel při- šel. Vz Hloupý. Lb. Budeš ty svatý jako o. varhaník. Hlad naučil osla (medvěda) na housle hráti. Jg. Mohlby spíše vlkem roli zorati anebo oslem jeleně uštvati. (Kom.). Těžko se jest oslu v skocích jeleních vrov- nati. Ctib. Dříve o. v povětří létati bude. V. Tobě zajisté tak pěkně sluší pobožným býti, jako oslu varhaníkem. Sluší mu co oslu Donát (Grammatika Donátova). Jg. Osla k houslím posadil. Reš. Oslu buben (sluší). Ros. Oslové vespolek se drbí (= hloupý hloupého chválí). C. Osel oslu nejpěknější. Č. Nesvědčí oslovi červené sedlo. Bern. Ženeš jako osla na most, an vždy s mostu. Smil. Osla na most těžko bezděk hnáti. Lb. Na- darmo osla na most ženou. Co osla na most dohnati. V. Není osel horší nad kozly. Lačný o. ani kůň nepotáhne. Jg. S koně na osla přesednouti. V. Dostal se s koně na osla. Vz Marnotratný. Lb. Nejde ani osel ani po- sel (když se nevrací poslaný pro někoho). Ani osel ani posel. Vz Nepotřebný. Č. Pošli osla, za ním posla, konečně běž sám.. Sk. Sprostý jako osel. Jg. Osle, ještě si jen včil přišel a už řičíš (rozkazuješ). Bern. Oslovi sláma od zlata milejší (volovi se jen vždy o trávě snívá). Bern. Osla poznáme podlé uší; Koně za ovsem běží, oslové ho dostá- vají (zasloužiý zřídka odměny dochází); Osel na cvál nepůjde (vz Zvyk). Lb. O. i ve lvíkůži po hlase se pozná; Zle každé dílo spra-veno, když osla za správce voleno. Pk. Vzo oslu v S. N., Frč. 383., Schd. II. 426. — O., hloupý, nemravný, nezdvořilý, hrubý n. též lenivý člověk, lenoch, hlupec, troup, bloud, Esel, Eselskopf. V. Hrubý o. (zhola neučený). V. Oslů někomu nadávati. D. O. oslovská; ušatá (nadávka Vz Rod.). Prk. — O., ryba, asinus, Schel-, Eselfisch. V. — O., u někte- rých řemeslníků podstavek, Esel. O. provaz- nický. — O. dřevený, ostré prkno na nohách, na němž trestanci sedávati musili. Prot. 309. Na oslu jezditi.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011