Osel
Osel. Cf. Brm. I. 3. 36., 38., Mkl. Etym. 228., Šrc. 34.—35., Kram. Slov., Rk. Sl. Pověděl jim vše, a to od osla až do včeličky (vyčetl jim vše od největšího do nejmen- šího). Wtr. exc. Už lezl z něho osel (šedi- věl). Šml. Kdo o. jest a koněm býti se do- mýšlí, ten to sezná, když přes příkop ská- kati má. Exc. O. k hoře polehku kračí, ale potknuv se s hory horem pádem letí; Osel je osel, byť i zlatou pokryvku nosil. Bž. exc. — O. Klečeti pod oslem (na místě hanby). Ehr. — O. = nástroj mučící, špalek hranatý, na ně|ž provinilce posazovali. Vz Km. 1882. 127. — O = hlupec atd. O-vé mají vždy štěstí i v neštěstí Hlč. Proč te vosle (ty vosly) biješ, vosle? Só to vosle tvý, te vosle? Říkej rychle Mor. Brt. — O. = břidla brusířská, der Wetzstein. Včř. Z. I. 83. — O. = hora. Vz Slezané (dod.).