OstříOstří,
ostrá strana věci, die Schärfe, Schnei- de. O. nože, D., hrotu. Jel.
Ostří klínu (tlustá jeho strana: čepec). Sedl. Bradýř holí
ostřím břitvy. Kom.
Ostřím v to udeřil. Reš., Prov.
Ostří meče od sebe odvrať = nebezpečná jednání. Mus. Meč za o. bráti nelze. Kdo s
ostřím hraje, smrť vede k tanci. Pk. O. něčemu vzíti, die Spitze abbrechen. Dch. O. hřbetu, Rückensehneide, f. Dch.