Oštěp, oštípOštěp, oštíp, u, m. — O. = kopí, sudlice, ratisť, hasta, framea, jaculum, Spiess, Speer, Rennspiess, m., Lanze, Helleparte. V. O. byla zbraň podobná kopí; tesák i dřeviště byly kratší. Hrš. v Km. II. n. b. 119. Železo oštípu. V. Na oštípy je vzali a probodli. V. Kdo pak své ženě nevěří, ten stávej s oštěpem u dveří. Rým, Myslivecký o.. V., lovecký o.. Kom., házecí, krátký. Nt. Vlasta na koniu s oščěpem stojieše. Dal. 19. S židovským oštípem sem i tam těká (lichví). Reš. Na oštípě ujeti (pro dluhy utéci). Vz Dluh. V., Č. Milý jest mi jako hřebík v oku a o. v boku. Jg. O. v tělocviku, vz KP. I. 516. — 2. O., dřevo, na němž se kůže škrábají, der Gärber- baum. Us.
