2 Para
Para, y, f., vz Pár (konec). ...

2 Pára
Pára, y, f., na Slov. para; instr. sg. parou, v gt., dat., lok. a instr. pl. krátí á též: par atd. vz ...

7 Para
Para, y, f. = síla. Ten má paru! Brt. D. 246. — P. = práce namáhavá. Ti (děti) dajú dosť pary. ...

7 Pára
Pára. Cf. Mkl. Etym. 231., Šfk. Poč. 38., Schd. I. 106., Rk Sl. Synonyma: dým, plyn. Vz Mus 1845. 538. ...

7 Para
Para = dech. Utíkal, jak p stačila. Němc. I. 12. ...

8 Pára
Pára. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78. P. = síla. Utíkal, co mu p. stačila; Pára mu nestačí (tak utíká). ...

9 Para
Para, y, f. = zvíře. Gemer. Zát. Př. 75b. ...

9 Pára
Pára a její vlastnosti. Vz KP. IX. 1. nn. ...

10 Pára
Pára. O vodní páře a srážkách. Vz Vstnk. XIII. 686. -- P. zemská, rostl Vz Zemědým zde. ...