2 Pití
Pití, n., vz Píti. Das Trinken. V. Na p. se vydati; po p. jíti; přílišným pitím se obtížiti, obtěžovati, ...

10 Píti
Píti. Nepij, když jsi se dříve nenajedl. Zach. Test. 49. — jak. Pije jak na vlčí kožu (když zabili vlka, ...

9 Pití
Pití o plné nebylo jim dovoleno (připí- ieti sobě celou sklenicí). Sdl. Hrd. III. 150. ...

9 2. Píti
2. Píti, pnu. Vzor vz v Gb. H. ml. III. 2. 173. nn., 187. ...

9 1. Píti
1. Píti, piju. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 208, 215. Pije jako štětka (mnoho). Hoř. 122. Sr. ...

8 Píti
Píti. O časov. ok. r. 1440. cf. Mus. fil. 1896. 450. Pivonožka, y, m., os. jm. Arch. XV. 69. ...

8 2. Píti
2. Píti, pnu. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 49., 55., 81. O tvarech cf. ib. 112. ...

8 1. Píti
1. Píti. Pí dosyta, Chč. S. 302. ...

7 Píti
Píti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 124. — jak: o plnou. Lobk. 91. ...

7 Pití
Pití, das Trinken. Pak přísežnie s ji- nými, kterýž též na tom p. byl, přistúpie před konšely. NB. Tč. ...

7 2. Píti
2. Píti. Cf Šf. III. 501., List. fil. 1883. 135., 130., 132., Mkl. Etym. 238. O časo- vání na Laš. vz ...

7 1. Píti
1. Píti. O časování vz List. filol. 1882. 101. a 1883. 450., 1879. 220. Sup. pit. Ib., Gb. Ml. 153. Cf. ...

2 3. Píti
3. Píti m.: pěti. Píti žaltář. Jel. Vz Pěti. ...

2 2. Píti
2. Píti, piati (zastr. pieti), pnu, pni (pněme, pněte), pna (pnouc, pnouce), pnul a pjal n. pial (lépe ...

2 1. Píti
1. Píti, piji (zastr. ale v Opavsku posud pím), pij (v obec. mluvě : pí, píte), pije (pi- jíc, pijíce ...

10 Píti
Píti do aleluja, jako dudek; pili, až od- počívali. Rgl. ...