2 4. Před
4. Před, adv., komparat. přízeji, příze, příz, na mor. Zlínsku předejc, Brt.; vor. Býti p. D. V řadu ...

7 2. Před
2. Před předložka s akkus. proti oby- čejnému nyní instr. na Mor. Bylo před vá- noce. Brt. D. 188, 190. ...

7 3. Před
3. Před- u časoslov. Cf. Jurs. 21, 27., 29., 32. ...

7 4. Před
4. Před adv. Před loňskem, p. loňsky, p. včérajšky, předčérem = přede včírem (u Karlovic). Mor. Brt. ...

7 Před
Před. Cf. Gb. Ml. II. 143., D. Lhrg. 312. ...

8 Před
Před. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 27. Z před se d odsouvá: prestavenej, prevčírem m. představený atd. ...

9 Před
Před. Kdokoli nekráčí v ?., jde nazpět. Vaň. Göth. 47. Před předl. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 144. ...

9 Před
Před. Jdeme na procházku před bránu, před město, lépe: za bránu, za město. Mtc. 1901. 264. Vyjel mu vstříc ...

10 Před
Před. Nechoď mi p. oči, lépe: na oči. Dobš. Sbor. I. 85. ...

10 Před
Před. Vz Brt. Sl. ...

9 V před
V před. Na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 148. ...

2 Před-raz
Před-raz, u, m. P. u bubnování, der Vor- streich. Čsk. ...

7 Před
Před Šaclovým domem ho potkal. NB. Tč. Abychom v povětřie potkali jej. Št. Kn. š. 24. — se s čím. Nechtějme ...

2 2. Před
2. Před, přede, předložka. Předložka před (opp. za) pojí se s akkusativem a instrumen- talem. —I. S ...

2 1. Před
1. Před, u, m., předek, strsl. ?red? = pré + d?. Mkl. B 205. Der Vordertheil. K (ku) předu tisknouti, ...

7 Předkovati — čím před čím
Předkovati — čím před čím. Uvádí věci na pamět, jimiž židé před pohany p-li. Sš. II. 26. — kdy. Že v ...

2 Před-říci
Před-říci, předeřku, řekl, řečen n. přede- rčen, řečení n. přederčení; předřeknouti, předříkati, vorsagen, ...

2 Před-rýčiti
Před-rýčiti, il, en, ení, vorgraben mit dem Grabscheit. Ros. ...

2 Přéd-raziti
Přéd-raziti, il, en, ení; předrážeti, el, en, ení, vorschlagen. — co: prkno. P. šachtu (hloubiti ji, ...

10 Zdvíhati co před kým
Zdvíhati co před kým = na paměť mu uváděti. Baw. Ar. v. 5526. ...

2 Před-ráno
Před-ráno, a, n., der frühe Morgen. Za krásného pna. Němc. ...

2 Před-oznámiti
Před-oznámiti, il, en, ení, předoznamo- vati, vorher verkünden, voraus bekannt ma- chen, anzeigen, vorbedeuten. ...

2 Před-otázka
Před-otázka, y, f., die Vorfrage. Šm. ...

2 Před-ortelovati
Před-ortelovati (lépe: předsouditi, Jg.), vorurtheilen. V. ...

2 Před-určiti
Před-určiti, il, en, ení; předurčovati, vor- bestimmen. Předurčiti různiti třeba od před- věděti; předurčiti ...

7 Zatočiti se kde jak. Před
Zatočiti se kde jak. Před pány mě- šťany pěkně se z-čí (na koni sedě). Výb. II. 443. ...

10 Vzstřepetati před kým
Vzstřepetati před kým. Levšt. 224. (List. fil. XI. 96. píše Gb.: třepetati). Mš. ...

9 Rozkázati co před kým
Rozkázati co před kým: Svou vůli před konšely; co komu: dům bratru. 1427 Mšín. 12. ...

9 Rozskočiti. Před
Rozskočiti. Před jeho očima vše se r-čí. Flor. A. (List. fil. 1900. 33. ) ...

9 Slintati co před kým
Slintati co před kým = žvaniti. Vlč Lit. II. 1. 13. ...

10 Trtati před kým, za kým
Trtati před kým, za kým. Katuša t-la před něma; T. za kým. Mor. Čes. 1. XI. 376., X. 444. Vz I. Přisp. ...

2 Před-usouditi
Před-usouditi, il, zen, ení; předusuzo- váti, vorurtheilen. — co. ...

7 Vhostiti se kam kdy. Před
Vhostiti se kam kdy. Před dvěma sty léty tam se vhostili. Šf. Strž. II. 248. (171). ...

4 Vyhořekovati se kde: před kým
Vyhořekovati se kde: před kým, sich ausklagen. — si co, durch Klagen gewinnen, erreichen. ...

10 Vzklékati před kým
Vzklékati před kým. Dal. C. 15. ...

2 Před-orati
Před-orati, předorávati, před někým orati, vor??kern. — komu. — P. koho, oraje předstihnouti, vor??k?rn. ...

2 Před-oprávce
Před-oprávce, e, m., předně vydaný oprávce. Arch. IV. 434. ...

10 Čopnúť si před kým
Čopnúť si před kým = sednouti si na bobek. Val. Čes. 1. XII. 273. ...

9 Děsiti se před kým
Děsiti se před kým. Děste se před ním. ???. Theat. 42. ...

10 Naponatřásati se před kým
Naponatřásati se před kým. Zvon V. 360. ...

2 Nautikati se před kým
Nautikati se před kým. Us. Vz Utíkati. Oft fliehen. ...

7 Obávati se před čím
Obávati se před čím, správně: čeho. Brs. 155. — Cf. Mkl. Etym. 16. ...

8 Pokryti se před kým
Pokryti se před kým: před nepřátely. Chč. S. 174. ...

10 Čepýřit se před kým
Čepýřit se před kým: před nymfou. Slád. Rich. 8. ...

2 Před něho
Před něho, před něj, předeň. Vz On. ...

2 Před nice
Před nice, e, f., přední částka něčeho, der Vordertheil. P. ku př. kalhot. D. — P. = předlice, přadlena. ...

9 Před skok
Před skok. Upírati někomu dějinný ?. ? předek v civilisaci. Pal. Pam. 217. ...

2 Před-opatrový
Před-opatrový. P. souhlásky. Vz Hláska. ...

2 Před-ohlásiti
Před-ohlásiti, il, šen, ení, předohlašovati, vorsagen, voraus verkündigen. Jg. — co komu jak: šetrně. ...

2 Před-odří
Před-odří, n., krajina před Odrou řekou, diesseits der Oder. Jg. ...

2 Před-latek
Před-latek, tku, m., dřevo na plti před hřídelní latou, v jehož prostředku strmí kužel, Vz Slov. Am. ...

7 Před včérajšky
Před včérajšky = přede včírem. Mor. Brt. D. ...

2 Před vánoci
Před vánoci, n., předvánoční čas, der Advent. Šm. ...

2 Před úloha
Před úloha, y, f. = předúloh. P. k víře a spáse. Sš. I. 97., II. 85. ...

5 Červíčkovati se před kým
Červíčkovati se před kým, kriechen, sich erniedrigen. Koll. IV. 251., Loos. ...

10 Ožalovati koho před kým. O
Ožalovati koho před kým. O val jest před námi Matěje. NB. č. 292. ...

10 Valchovati koho před kým
Valchovati koho před kým = kárati, trestati. 1598. Listář 39. V. = hráti. Tamtéž. Čes 1. XV. 48. ...

10 Pozahanbiti koho před kým
Pozahanbiti koho před kým. Kom. Did. 265. ...

10 Pranýřovati koho před kým
Pranýřovati koho před kým. Nár. list. 1886. č. 21. ...

2 Naklobouěkovati se komu, před
Naklobouěkovati se komu, před kým, viel Komplimente machen. Bern. ...

2 Předchvácení, předchvacování, před- chvátnutí
Předchvácení, předchvacování, před- chvátnutí, die Vorgreifung. ...