PaprsekPaprsek (zastr. poprsek), papršek, pa- prslek, papršlek, gt. sku, šku, slku, šlku, novější: sleku, šleku, m. Vz Bž. 33. — P., část světla od tělesa k tělesu v rovné čáře se pohybující náramnou rychlostí, der Licht- strahl. Jg. P. každá přímá čára, v které se nějaká věc s velikou rychlostí pohybuje, jako p. světla, zvuku, tepla. Podobně nazývá se u vodotrysku každý jednotlivě se vyřinující proud vody paprskem. S. N. Paprslky od sebe pustiti, vydati, dáti, V. P. dopadající, odražený, zrakový. Sedl., sluneční. V. Klobouk proti slunečním paprslkům. Us. Paprslky osvěcovati. D. P. ranní Mus. P. světla, zvuku, tepla, Lom; lomení, lámání p-ků; p. vody (vodní). Nz. Slunce pusti svój paprslek jasný. Zk. 213. P. hlavní, u čočky, u zrcadla, zvu- kový, chemický. KP. II. 147., 134., 275., 141. — P. krásy. Troj. P-ky n. věnec okolo hlavy svatých, der Heiligenschein. D. — P., vše, co paprskům podobno: a) v rostlinství. V kvě- tenství u květů složených nazývají se p-ky květy pokrajní, často od květů ve středu lůžka společného tvarem i barvou rozdílné, jako u sedmikrásy. S. N., Kk. 17.; Schd. II. 179. b) Čára ze středu k okolku jdoucí, der Halbmesser, radius, poloměr. U schodnice (elli- psy)= přímá čára spojující ohnisko s kterým- koli bodem obvodu. S. N., Kom. P-kové ve vozním kole špice, v mlýnském ramena slovou. c) P. tkadlcovský, nitenice, das Riethblatt, Blatt. P. ze třtin, skrze nějž se osnova po páru vede. Aby p. svisle (kolmo) stál, jest na spodní ploché části slupky a na hoření straně doleního dřeva bidel tak zvaná zdraž. Hk. P. čásť bidla u stavu tkadlcovského, jenž sestává ze štípaných uhlazených rákosek nebo i z tenkých ocelových drátků, mezi nimiž osnové niti od nádobí k dolejšímu vratidlu běží; jím se niti útkové stejně a ztuha k sobě přitahují. S. N. d) U bran, dřevce dlouhá, v nichžto železné hřebíky zaraženy jsou, die Eggebalken. Vz Jg. (Slov.).
