ParabolaParabola, y, f., z řec., v mathem. ona křivka druhého stupně, která vznikne, když se kolmý kruhový kužel prořízne rovinou rovnoběžnou k některé tvořící přímce ku- žele, die Parabel. Vz S. N. — P. v poetice = přirovnání, podobenství t. j. vypravování děje tak zřízeného, aby z něho jistá pravda č. idea jasně, snadně a jadrně vysvítala, aneb provedení nějakého případnébo při- rovnání celou řečí, die Parabel (Clleichniss- rede). Vz S. N. Od bajky liší se p. tím, že příběh její vzat jest ze života lidského a předveden za možný, ne jako v bajce za skutečný. P. obírá si za předmět všední pří- běhy lidské, které se neudály jednou, nýbrž vždy znova se opětují. Nejkrásnější p-ly jsou podobenstva Nového zákona, iež rou- chem poetickým oděl V. Štulc (Perly ne- beské, 1865). Také národní pohádky bývají tytýž rázu parabolického. KB. 213. Příklady vz ve Vínku 1874. 20.: Pokleslá borovice; str. 44.: Pravá šlechetnost'; str. 148.: Barvy národní. Dch. Smysl, výklad atd. p-ly. Sš. Vz Podobenství.
