Pepř
Pepř. Byl. 15. stol. Na Slov.: černé ko- ření, Bern., pepor. Göm. Bartol. Cf. Rstp. 44., 1125., 1258., 1316., 1451., 1453. Kram. Slov., Rosc. 115, Mllr. 166, Rk. Sl., Mkl. Etym. 270, KP. V. 606. (o falšování ho). Nešetřila soli ani pepře (řekla bez obalu vše) Šml. Má to naprodej jako p. (rád by prodal). U Žamb. Dbv. Má řiť jako dva pepře. Mor., slez. Šd. P. pomáhá mužům na koně a ženám s koně (do hrobu). U Bělo- hradu. Bf. V Kunv. Msk. Pod našima okny roste keř pepře, ať se pře, kdo se pře, přece toho kře pepře nepřepře (opaku) rychle). Mor. Brt. Dt. 166. — P. = hora. Pam arch. I. 208.