Plamen
Plamen. Cf. Šf. III. 520., Šfk. Poč. 142., Schd. I. 313., List. fil. XII. 352. P. odkysli- čovací, okysličovací. Šfk. Poč. 146 Plamen z plamenníku motýlového, Schnittbrenner- gasflamme, malý, veliký, bezčadný (bez sazí), plný, Šp., bodlavý či žíhací, Stich-, Dch., Smr. 27., kychtový, Schd. I. 842.. kysličivý, či oxydační, odkysličivý. Kk. Fys. 107., NA. V. 476. P. mžiká, zuckt; Uhlí hoří pl- ným plamenem. Šp. Teplota, povaha p-ue. Šfk. Ruk. 88., 94. Plamen slunka šlehl nad západem, zlatil hory. Kká. Ať nás nežže věčný p. Výb. II. 24. — Přen. Vášně, slov p. Osv., Kká. Z očí sálal p. nedočkavosti. Šml. — P. = horkosť. Líce v p-ni míti. Čch. Bs. 139. — P. = kružba v goth. slohu. Vchř. Vz Plaménky.