PlatPlat, u, m. P., placení, die Zahlung, Be-, Abzahlung. Kvapí na mne s
platem. Sych.
Platy na delší čas protahovati. Berg. — P., peníze na jistý čas určené na službu, důchod, Besoldung, Pension, Zahlung, Abgabe, f., der Zins in Geld. P. za službu, měsíční, úroční, D., roční, V., polo-, čtvrtletní, ne- stálý n. běžný, stálý, Jg., J. tr., služný (služné), kolejní, chorých duchovních (Deficientenge- halt), za vystoupenou (odstupné), důstojnický, obecní, za vyučování, notářský, úhrnkový (paušál), robotní, státní. Šp. P. patentalní, Patentalgehalt. Čsk. P. z milosti (milostné, Gnadengehalt); p. z darma, Gratisgage. Čsk. Teď jsou na malém
platě. Us. v Dobrušce. Vk. P. dáti, D., bráti. Us. Nestačí mu
plat. Us. Kolik máš
platu ? Jel. Bere
plat z kní- žecích důchodův. Sych. Učeným veliké
platy dávali. Sych.
Platem nějaké místo nadati, dotiren. P. vymáhati, J. tr., vyměřiti, usta- noviti, udati; v něčím
platu býti; p. od ně- koho bráti. P. řádný spořádati (ustanoviti, systemisovati). Nz. Má na
platu 400 zl. ročně, šp. m.: má
platu 400 zl. Brs. 104. Nemůže s
platem vyjíti šp. m.: vystačiti. Brt. Km. 1877. 172. Rybníky chybníky, dědiny šediny, jisté
platy hotové šaty, ptáček mrháček, ryba chyba, zahrada zlá rada, co na roli utr- ženo, vše utraceno. Prov. — P., zvláště na práci dané pemze, mzda, der Lohn. P. za práci, D., za (od) učení, Kom. J. 478., 727., za přívoz, od pošty, za stráž (strážné), z míry, D., od (za) vezení, dovážení od kusu, za robotu, z poselství, za stravu, Jg., za odeslání, J. tr., za osvobození od něčeho, za srovnání něčeho (Collationirungsgebühr), mlatecký(mlatebné), za přenesení, směneční. Šp. Vz Mzda. Beze matky není syna, beze
platu čeledína. Pk. Bez
platu žádný dělník nám do díla nepůjde. Sych. Žádáš-li
platu, prací si přispíšiti musíš. Sych. Každý dělník
platu svého hoden jest. Na den z
platu a ze mzdy pracuje (nádenník). V. P. vyupomínati,
platu dobývati. J. tr. Svého
platu na nich postíhati může (erholen). Er. P. odvésti, pro- minouti, zvýšiti, uložiti; právo k uložení
platu; učiniti něco z jistého
platu; dáti ně- komu ukázku na
plat, na vybírání
platu; smlouva o p.; učiniti něco za
plat, záloha na p. Šp. Z
platu biřici, katu. Prov. Jg. Jaké dílo, takový
plat. Jg. Starému psu a starému sluhovi jeden
plat. Č. Jaký mlat, takový
plat. Rb. — Vz Služný. — P., to, co od kr. měst do kr. komory a od poddaných pánům dáváno ročně v rozličných určitých dobách. P. kurní, der Hühnerzins, ovesní, der Hafer-, obilní, der Getreidezins atd.; p. svatojirský, svatohavelský, svatováclavský, který se
platil o sv. Jiří atd. Gl. 232. P. holý (bez panství na té dědině, z které se dával), vz Holý; p. suchý (pouze peníze, žádné naturalie?), věcný (určitá roční povin- nosť držitele domu n. statku, z které se po- vinný bez svolení oprávněného vykoupiti nemohl. Tk. II. 320.), stálý (určitý v určitých dobách), běžný (neurčitý, nejistý), komorní (ze svobodných dědin, die Gilte. Gl. 231. Vz Vš. 567.), manský, z léna. Jg. P. z hlavy, z potravy, z pokrmu, D., dědičný, z piva, ze včel, ze živnosti, z vinnic. Jg. Uvésti někoho v poddanosť a pod
plat. Plác. Žád- ného
platu neukládati. Ben. P. na někoho vzkládati. Br. Přespolní a podruzi jsou pod
platy (po
platečníci). Kom. Vz Rb. str. 269. Vysaditi pod
plat, emphyteutisch verkaufen. — P., jiné
platy. P. nápadní (Devolutions- gelder), za vložení do novin, za oznámení v novinách, za zvonění, k soudu, z pozem- ností, z místa, od mletí, za každou míli, za povýšení, za osvědčení směnky, od psaní, šosovní, z bud divadelních, od kramářů a hokynářův, z přebraného nákladu (Uiber- frachtgebühr), Šp., ze složeného zboží, ze skladu, J. tr.; přiznávka nájemného
platu, po
platek z nájemného, mlékařský
plat z místa; výsada
platů z míst; odkázka
platu. Vz Od- kázka. Er. Kde mají
platy na lidech, věze- ním dobudou úrokuv. Chč. 450. — P., na
plat býti =
platným býti, helfen. Co jest na
plat. Co na
plat, když ani na potrestání nic nedá. Sych. Co jest mi on na
plat? To mi není nic na
plat. Zlob. Co je na p. všecka péče. Puch. Nic není na
plat, musíš to udě- lati. V Solnicku. Us. i na Mor. Hý.