Plát, u, plátek
Plát, u, plátek, tku (zastr. platec, tce), pláteček, čku, m. Vz o původu Mz. 403. Slovo romanské. Jir. — P., věc tenká, ploská, eine dünne Metallplatte. P. zlata, stříbra. V. Kovář železo na plátky rozvádí. Kom. P., plech. Rohn., Plátek stolu, die Tischplatte.
Us. Hý. — Pláty, zbroj k okrytí těla, brnění,
der Panzer, Schuppenpanzer. Výb. I. 1102. 5.
P. na prsy. D. Pancíř n. pláty. D. Obleče se
v spravedlnost' miesto plát. BO. Nestojí ani
s kopím ani v plátech. BO., Troj. — P., die
Münzplatte, die Mettallplatte, das gewalkte
Silber o. Gold, aus dem Münzen geprägt
werden. Gl. 232. — P., mísa dlouhá, ploská,
flache Schüssel, die Platte. V. Sr. Franc. plat
(pla), die Platte, Schüssel, das Gericht. Hý. — P., u skotu maso mezi hořejším krkem a hru- dím, der Für-, Vorschlag. Us. Č. — P. Ku klisnám ať se pro plemeno kůň dobrý při- pouští, ne plat, ein schlechter Hengst. V. Vz Plátek.