Požádati
Požádati, požadovati. P. = toužiti, žá- dati èeho, chtíti, begehren, sich gelüsten lassen, Begierde nach etwas haben; žádost, chtìní toto slovy jeviti, begehren, verlangen, fordern, bitten, ersuchen, werben. Jg. — èeho (kde). V. Fabricius tvé krásy požádal. Dr. v. 25. Požádají tvej pomoci. Kat. 3352. — Dìlníci pøed nimi své mzdy p-li. CJB. 295. — co. Jenom u zájmen rodu støedního, ku pø. Cožkoli požádá od vás Ezdráš. Ben. V. Což požádá. Kat. 598. — èeho komu od koho. Èehožkoli požádáš ode mne. Br. Kommen- dací jim požádavše od biskupa. Kom. V pøí- znivé míøe nepožádav rovného ode mne. Pùh. II. 274. — koho (gt.) oè, Sych., D. — pro koho: o nìèí dceru pro syna p. Jg., Šm. — koho k èemu: k stavu manželskému. Har. — èeho, koho za co. Jestli mu drozda dáš, za bažanta tì požádá. È. M. 52., Horný. P. nìkoho za kmotra. Ml. Za dar ducha sv. penìz smìl jest požádati. Hus. I. 400. Ani za stravu ani z kterého obyèeje napøed ani potom buï co požádáno. Hus I. 415. — J. tr. — èeho na kom: na vší obci. Vyzn. Požádali peèeti na králi. Let. 294. Co po- žádáš na Boze, dá tobì Bóh. Anth. I. 79. Když bych toho na nìm požádal. Pùh. II. 277., 308., 418., 526. Mají mu jej v desky vložiti, když by toho na úøednících po- žádal. Zø. F. I. — Chè. 446., J. tr. (Requi- riren).— aby. Požádal ho, aby odstoupil. — Cf. Žádati.