�esko - n�meck� slovn�k Fr. �t. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextV�e
    Prohled�vat:
    HeslaObsah hesel
    N�pov�da
    Dokument Obr�zek
    Svazek:6   Strana:0011


    1. Dti
    1. Dti. Mkl. Etym. 39. O asovn vz Gb. Hl. 115., 133., Gb. v Listech filolog. 1879. 58. a 69., 220., 230., 1883. 112., 1886. 299.301., B. 204.205. Na Zlinsku 3. pl. daj, pech. daja. Brt. O asovn na Doln Bev vz Listy filolog. 1885. 251. Cf. Prk. Pisp. 15. abs. M dti Dal = Soll Haben, v etnictv. Sk., Dch. Ber, dokud se dv. Dch. co. D. zprvu o nem, sv dobr zdn, naveden n. nauen k n- emu, kvitanci, vnos, Sl. les., vpov, smnku v as veltrhu splatnou. p. Kobyla dala letos pkn hb. Us. Msk. Sedm dt vychova, to nco d (starost), Us. Vk., otzku, odpov, znamen, karty (mchati a rozdvati), pinu k nemu. Us. D. a poloiti 2000 kop v Klat. Dsky. D. pro- dlen, CJB. 425., povolen k nemu. Z. F. I. A. XXXIX. Paska d.(koupaje se do vody se pohrouiti). U Kr. Hrad. K. Sly ty daj vslednici. Us. Pdl. Kedz ja ho dala, co komu do toho? Sl. ps. 84. Kdee som ja bola, ke dary dvali?; Boe muoj z vy- sokho neba, ke si dal zuby, daj e mi i chleba. Zpv. I. 271., 283. Bh dal zuby, Bh d i chleba. Mudr. 4. Pklad neho d. Lp. D. I. 92. Pleitos k nemu d. Lp. Vli dti. S. P. 23. E bych Nmcu vnec dala, radi bych ho porubala; Ja po- jedu na vojnu, to dal (d-li) Bh, v sobotu. S. P. 305., 368. D. protipru, Contredampf geben. mr. 126. Co rozum nedv, as pin. Jeho Buoh nedaj, was Gott ver- hte. Ph. I. 355. Zbav ns smutku, daj radosti; Dar ducha sv. dti; Daj sv. po- knie, hiechm odputnie a nebesk ra- dos; d. radu. Vb. 11. 24, 25, 28., 41. atd. Nkto nic nedada chudmu jest milosrd- nj ne druh, mnoho dada. Hus II. 268. By mi bylo ivot d.; Trba hlas d; Devo dv ovoce, uitek. St. Kn. . 16., 23 , 33., 71. (co, se) komu. To sem si dal, da bin ich aufgesessen; To's tomu dal; Ty tomu d (mlo udl, zmue, sn a p.)!; J se mu nedal. Us. Dch. Dti komu co pRoto. Us. Zkr. Dv li tomu (pisvdu- je-li tomu)?; lam mu to dlouho ned (ne- vydr tam dlouho). Kos. Ol. I. 30., 183. Ten si dal (o opilci). Us. Sn. Dti nemu (nkomu) smr njak, dobrou noc, pohor- en, otzku, jinou podobu nebo tvnos, svobodu, prvo k nemu, vitelm jistotu, Us., Pdl., S. les., slib, si smr, svm citm ton, Osv. V. 759., 379., VI. 941., vhost zt, Mour., vezdej chlb, M. 4., lhtu, p., erby, Z. F. 1. A. XXIII., i novou stavu, nov zzen, synovi enu, Lp., milost, vysvtlen, Hrts., nraz, Z. 1. 269., lidu obivu, Dk., sprvu, poslu penze, vinu, NB T. 54., 117., 149., mnuho ran, St. skl. 67. (ed. 1823.), pokoj duem v nebi, kr- lovstv (nebesk), vn spasen, Vb. II. 14., 17., 26. (14., 23., 33., 44), moc veho tlesenstv, vldu, vn ivot, EOlom., od- platu, moc, dobr piklad, radu, chudm almunu t. Ku. . 12., 17., 32., 87., 106. D. komu sv slovo, germ. m.: zaruiti se, zavzati se nkomu svm slovem. Brt. S. 3. vyd. 68. Dobe nedal Bh svini rohy a bkovi rozum (zlmu mnoho). Val. Vck. Dve se mu dal, ale nyn u nic. Us. Vk. Bude-li to pod ka, d tomu (uv tomu). Us. Vk. Ale vravi, e mu ju ne- dadia. Sl. sp. 80. Poje, dcerko, poje dom, dala sem t, nevm komu; Dej mn, Boe, dej ran, co mn mn dti, jenom mi nedvej, k emu nemm chuti; Kdy na koa sedala, veckym ruek davala (louc se). S. P. 134., 420., 107. uhaj ernook, nechoj pod obloky, obloke a zradi, dieva ti nedadi. Koll. Zp. I. 187. Bh mu dej lehk odpoinut a astn z mrtvch vstn. S. Dval ( = nadval) mu zrdce, NB. T. 238., klamy (klama), skurvysyny, ib. 243., 254., blzny, St. skl. V. 116., kace. P. 30. Jdlu moc ned (mlo sn); Nikdy mu zlho slova nedal; Jak dte tom chlapcovi (jak jmno). Brt. D. 201., 206. Jak je ti (jak se jmenuje)? Jak mi dali, tak mi je. Na Zlnsku. Brt. D 206. Dlouho na psan odpovdi jsem nedal. er. L. III. 25. Dti tl nepteli (utkat'). Brt. Dvajce mu vinu pro njak spisy. Brt. 257. 8. Kdy aluj, e mu dal kurvy syn. Kn. ro. 134. Dal mu zemsk ad, zprvu, Z. F. 1. A. VI., S. XIX., sirotkm lta. 1b. K. XXVIII. D. komu le = praviti, e le. Kn. ro. l. 37. N'um sob d. rady. Alx. Dal mu na ten dluh 200 h. gr. Ph. I. 265. Buoh muoj pikzal ve prodadc chudm dti; Proto co jm, to mn dadc jdi pry. Pass. 14. stol. Nemoc m tomu nedala (nedovolila). Jel. Enc. m. XI. Slmy vm dno nebude. BO. ernovy samy nejed a lidem mouku dvaj. Mudr. 55. Ani by mohl dlati lo- vk, by to Bohem jemu nebylo dno. t. Kn. . 54. co, koho za, za koho. Noe, mamko, noe u, i ma skoro d za mu? Sl. spv. V. 185. D. zbo za jistou cenu. p. Das mi to za dary. Brt. D. Dieva, dieva, biely kvet, nedal bych fa za ten svet. Sl. ps. 49. Dali se m za ta- kho, neni hoden psa dobrho. S. P. 468. Za toho u nic nedm (ume). Us. Tk. Za hdanku (hdankou) nco d. Lp. Levou ruku dal tk hlav za polt. Vrch. Kdy druh pe sejde, e je ji dno za prvo. Kn. ro. 87. Jedn stRan za prvo d. Z. F. I. J. VI Co se za phon do toho kraje dv. Ib. . XXX. Mne tob za syna dal Vb. II. 31. Dvaj ma za masiara. Koll. I. 63. Jestlie za mne dte gro, dm vm za s dva. NB. T. 28. Mosel za ty pe- nze d. Ib. 190. Dal za v Kromi pt h. Ph. I. 127. Dal jsem za v idech a kesanech. Ph. I. 286. Dm za sv dui v kn modlitvu a ve mi svho zboie tetinu. Vb. I. 250. Dal jemu sv dce za manelku, za hospodyni (uxorem). BO. Bych za to ml hrdlo dti. Vb. II. 39. A j Buoh r milostiv bti a d se j za od- platu. t. Kn. . 43. Sm se ril za ny d. Ib. 185. od eho. Synku mj mil, ne to od (= za) tebja dm, radi a tam nechm. S. P. 328. M dti od zatykae 38 gr. eskch. Z. F. I. C. XXX Dal j to od chovanie dtte. NB. T. 63. (se s km) do eho, do koho. D. se do zpvu, do vysvtlovn neho, do smchu, do pro- en, do jdla, do hovoru, do tku, s n- km do tance, do bhu, do lkn, do vl- en, do vyjednvn, do ei. Us. Pdl., Dch., Hrts., Lp., ml., Osv. I. 380., S., Hnvk. Dali se do sebe. T., Lp. Kdy se nadut nevdomec do mne dv. Dch. Dal se mi syneek do nemoci. S. P. . 86. D. se do noh (utci). Us. Sd. Dal se do ple. Brt. S. 3. vyd. 79. A zl pklad d do sebe. t. Kn. . 43. komu eho. Dti si v hostinci kvy. Us. Mour. Daje, kmotre, vna, rosy. Zpv. I. 265., 296. Dej nm vody; Dej, Boe, detika, tichho vtka. S. P. 3., 327. Pozn. 1. Geni- tivem pedmtnm na slovesech zvislm vyjaduje se 4. pedmt dliteln, z nho se njak neurit s odnm. Nebo kter se po stech zpsobuje nebo pimnouje gt. celkov. Brt. S. 3. vyd. 44. Pozn. 2. D. s gt. i s akk. = nadvati. Te kad psa d nm chlap ha chm. U Doml. Jrsk. Kterak jest j dval kurvy nelechetn. NB. T. 170. Dal mu kurvy syn. Kn. ro. 72. co, koho, se ve. Dti se v n ochranu, v zvod, Lpr., nco v szku, sukn v zhyb, se v pohyb, pochod, Us. Pdl., se v loupeen, Hdk., v kik, Kk., ivot svj nkomu v ob, Vrch., ivot ve hru, Posp. se v n ruce, Vb. II. 4., M. 15.,' v n podru, mb. S. II. 251., se s nkm v po- radu, ch. Bs. 60.; d. v odvet, erwiedern. Kos., se znovu v mluven. er. I. 19., se v smlouvn, Pref. 5., v potn, Kom. Lab. 43., se komu v podezen, nco nkomu v loupe, Har. II. 68., 261., se v bludy, Re., v hnv, BN., nkoho v uen. Kat. 97. Prales dal nm v nocleh stny sv; Tlum ptk dal se v let. Vrch. Nehlete vy na m mlados, dajte vy mne chlapcm v ra- dost. S. P. 706. Boe, jeto's nm dal v lo- venstvie syna svho; Krm krade ne- dvaje v prav mieru svho pitie Vb. II. 23., I. 257. Nenalezl se dn, aby se v to dti chtl. r. V takov vci se Nedval. BN. Se vemi v jednn s se nedali. 1532. Dal se v obt na kad den na olti. t. Kn. . 188. Dn si nm v nai moc. Pass. 14. stol. Kdo se v postrann zpisy a pun- tovn dv, ten aby hrdlo ztratil; Pova- lei maj bti dni v moc toho, kdo . . . Z. F. I. A. VIII., U. VII. Kverci nechtli se dti v panovn hor. Nar. o hor. a k. m: znamen troubou, houknm, Us., n- komu seker. NB. T. 106. Neprozetelnost svou dali jim prleitos. Lp. Tm mu dali k tomu pinu. mb. D nm jich Bh zzrakem? Vl. Rychlos v pohybu dna podlem drhy & asu. Z. I. 277. D. n- emu otoenm jinou polohu. Mj. 119. D. k nemu nm podnt. Osv. I. 161. Body, je souadnicemi svmi dny jsou. Jrl. 21. Jak sem se da krajim (kdy sem se zaal ui krejm). La. Brt. D. (m, se k emu) o. P횝alou o zem dali. Kom. Lab. 77. Nehned tm o zem dal. Abr. z G. Ponvad v tejto pi o ten dluh daly se strany ku prvu v Brod. NB. T. 58. se po kom = honiti, chytati ho. A on dav se po nich dohonil je. Da. I. 9. na. Dme to na pna Boha; Dv se zase na as, na dy. Us. Neor. D. se na pochod. Mour. Mnoho na nho dval (p.: drel). Brt. Dalo se na d隝 ( = bude dlouho pr- eti; dalo se do det = hodn pr). Brt. Krl jim dal na to list (Urkunde). Z. F. I. A. XXIII., B. VI. Aby na takovho dno bylo pravo stan. Vl. z. 90. JMK. na dn mansk zmky, msta, tvrze a na jin vci lna dvati nemaj. Z. F. . B. XIII. Dti znamen na buben, Hdk., syna do Prahy na vychovn, Pdl., na odpoinek, penze na zaplacen dluhu. Sl. les. Dala mi na mdlo (abych je koupil). Us. Brnt. Radi smr, ne bych se na tu jeho mmu dala (na krk si ji uvzala). Us. Msk. Dvajce takto dosti zeteln na rozum, e . . . Lp. D. se nkomu na milos. m. Mudrci na to se dave. Vb. I. 648. t. Slbila ti ho d dcei na velik rados a druhm dvatm na velik alos. S. P. 294. Oni na nho mnoho dali (vili si ho). Us. Vch. My to na vs dme, wir stellen es euch anheim. NB. T. 168. D. nco na dluh, na vr. Dch. e by radje almuny dvali na kl- tery. t. Kn. . 99. Dt se dalo na otce (je po otci). U Opavy. Kl. Tak na Mor. T. D. se na odvahu. Kld. Dm ti na ko- ulu. A tob ji nedm na ty dluhy, na ty dti (dceru). S. P. 111., 360., 420. Potom na rukojm dn jest p. Krajovi pod tisc kop na postaven. Mus. 1883. 141. Dej mi na to pravici, e.. . ml. D. se na studium. Osv. I. 60. D. se na svdky (je uvsti). Ph. I. 312. Dal se na to, aby . . . Bl. D. nkoho na smr. iv. otc. 50. a., Alx. BM. v. 240. (HP. 86.)., GR. Potom dachu s dievky na rozlin lsti. Dal. 23. Sv. Ana- stazia jinmu starost na vzenie dna. Pass. 14. stol. Kdyby (Bh) nedal na n (nae prce) svho poehnnie; Dti na nkoho kletvu; Kto ddinu dv na plat. t. Kn. . 54., 157., 160. k emu. Dal jsi mi tlo sv k posile due i tla. M. 103. Syny do msta k cviku d. Kk. Td. Poehnn k satku d. mb. Dada mi Postoloprty k ddin. Dal. 37. Dlo k innie. Exc. D. nkoho k manelstv; Pevnj pklad dadie pannm k nauen jich istoty. St. Kn. . 61., 85. Syna dal k odchovn a k nauce. GR. pro. Pro vru ivot dti. Vb. II. 7. Pro hus kesana d na popravu. Smil v. 1281. I d nm (Bh) nemoc pro nae dobr. t. Kn. . 9. A pvodov bude dno proti nmu pro takov nepostaven (nedo- staven se k soudu) za prvo stan. Z. F. I. C. XIII., R. XXXIX. jak. Dm vm to psemn. Us. S. Nohy kem d. Us. D. nco za nhradu (nhradou). Dal se bez vesla na moe. Us. Dv to z tronka (vy- dl pi kuse jen trojnk). U Vamb. Kalou- sek. Na novo, z nova do neho se dti. Dch. Milos darmo dan. Hlv. 324. Kdyby mi to nkdo ct a darem dval, nechci to. Us. Vk. 0d pti set (pod 500) vm chalupu nedm. U Rychn., Mor. Brt. D. D. 20ku extratem. Ib. Dal j mnoho na penzch, na zbo. Us. Ddicky nkomu nco dti; dn soudce nem dn stran rady ke kod druh strany d.; dn stnho sv- dom bez psahy dvati nem. Z. F. I. B. XVII., C. V. D. nco naped, vorausgeben. p. Nkter zem u vn dny jsou mn. Vb. I. 439. Daj jim chleba s vnem; Daj mu rnu a do hrotu. Vb. II. 30., 33. Ob- alovan jm jej (dvr) k vplat dti v tom, v em jej sm m. Dali ten duom co mohli nejdre s vuol pansk. NB. T. 165., 202. Pravm darem mu pl vsi dvaj; Ten dvr dn mu ku pravmu ddictv; List pod svmi peetmi mi dali. Ph. I. 406., II. 102., 293. S radou ptelskou m mu dl dti. Tov. Kadej po mldenci, len mne vdovca dali. Ht. Sl. ml. 237., Zpv. I. 352. Nco k vrn ruce nkomu d., auf Treue u. Glau- ben. Faukn. Pod mieru davachu vodu lidem na kad den. BO. A dal-liby krl komu clo proti starm vsadm. Z. F. II. A. XX. dn konvent nemuo bez povolen kr- lovskho nic od konventu dti, prodati. . . Z. F. I. A. XIX. Dvejte vci asn milo- srdn. Hus II. 272. Beze veho meknie dali jsme do sta liber stbra. BO. D-li nm Buoh Kostelnm poadem starosty dobr ; Dvajc podl statku almunu; Na roky sv kpi dvaje, aby dre dal pro rok, ne by dal za hotov. t. Kn. 27., 113., 173. On nm to dal v sedmi stech. Us. Vk. se za km. Dal se za nm (do bhu). Us. Brt. kam. Obil do pytl dti, spis do tisku, obklady na rnu, klobouk na hlavu; nco stranou, Us. Pdl., les pod spravidlo, den Wald in den Bann legen, Sl. les., listy na potu, p., se pod n ochranu, mezi kl- ternky, mb., nco na programm, inseRat do novin, nkoho do zstavy, do vsluby, Us. Pdl., nco do obhu, Kaizl 245., si nohu za krk (zoufati si), S., Osv., se na zpad, plbici na hlavu, Lp., nkomu rozum do hlavy, slu do pa. Osv. I. 269. Dal se v levo, na Kudlov. Brt. D. nco ven = vy- zraditi; J se tam pece dm (vydm, pu- stm). Brt. Mk. D-li se tam vecko (vejde-li se)? Us. Brt. 1). 206. Dal do zdrapk, do noh, do kyt, do Pric (= utekl). BRt. D. 205.206. Pan uitel dal mu dv na ruce. Us. BRnt. D. komu za hlavu (pohlavek), Sd., nco na mrz, dt do koly, Mour., nco pod zuby, Kyt. 1876. 23., kytku za irk, Hdk., se u vzen, NB T. 274., se do les, Ler., dti k emeslu. 1450. Kdy nedme do toho, nememe chtt od toho. U amb. Dbv. Dal se Rychle na nves. Kld. II. 20. Do psn se to krtce d. Nrd. Kosm. ps. 53. D zemk pod polvku. Kn. poh. Jedno (dt) dej do koly, bude m ko- lka, druh daj do dvora, bude m dvo ka; Dzi (dti) daj do ludi, nch jich pan Bh ivi. S. P. 140, 141. Do klobka vie, do kapsy kadltek, do prav ruenky vyvan tek (dej). Ib. 257. Mosm se s niem k vrnmu prvu d. NB. T. 78. Chtj pod sprvu mou se d. er. L. . 8. Kik a k nebi dve. GR. odkud. Chlb s nebe dal jsi jim. M. 80. Z toho vlasy za prvotiny dal. Lp. Nedal j (dvky) z ruky veer ten (pod s n tanil). Hdk. Nerada bych dala veslo z ruky. ml. Ha- niko, hubiko, d troku ervench jablek z frtoku. S. P. 384. D almunu z svho sboie. Vb. II. 13. Vno sestrm ze statku dti. 1604. Z toho m od ns pnu tch grunt polovice destku ddin dvna bti; Z dluhu plat d. Nar. o hor. a k., Z. F. I. H. XXIV. Mem z sebe knz dti. Dal. 58. Dalo se mi to z jej vna. Ph. II. 28. Neml by nade mn moci i jedn, kdy by nebylo dno s huory. St. Kn. . 20. D- vati s neho uren plat. Ib. 154. kde Rd vm v tom dvm (pisvduji). Kos. Ol. 10. Dno na ebrce, v Blohrad. Arch. I. 56., 17. Cf. Psno v ebrce. Ib. 191. Tu jemu id dali v jeho prvu tch 100 h. platu na tom zbo. Ph. I. 124. Dna mi jest kad moc i v nebi i v zemi. Hus I. 54. Dej mu obivenstvie v domu jeho; Dej nm (Bh) v rji ddinu. Vb. II. 13., 23. A jinm dv odpoinut na pravici Boha otce; Jen tu milos v kostele ril dti; Odplatu v nebesch; e v tom mohu do- brou Radu d. t. Kn. . 22., 27., 31., 67. Dn (list) na hRad naem praskm v so- botu . . . Z. F. I. A. II. kdy. Ned si ani v nedli pokoj. Us. Ty dv jim po- krm v as phodn. M. 10. Devo ovoce sv d v as svuoj. Vb. I. 507. Jest vm dna milos i dnes i vezdy od Boha. Vb. II. 17. V tej tvrti lta mme jim 24 zl. dti. 1482. Dn list v noci v pondl ped sv. Vtem po dobrm Nmci. Hus III. 283. V prvm boji dna mu pomoc duchem sv. Pass. 14. stol. V svj as d. ovoce. St. Kn. . 182. jak dlouho. Tu mi jich nedal a do dv let. Ph. I. 332. se. Nedejme se! Rieger. D. se = jati se, poti. Vz D s inft. s infinit. e mu m pmluvy v tom uiti dte. Sdl. Hr. III. 18. Dali se (jali se) chodi pes zahradu. Val. Vck Dal si to zaplatiti; D. se pemluviti, pohnouti. Us. Dch. Dali j tam jti (dovolili). Us. My- lnky nedaly mu spti. S. Dti se ped soudem najiti. J. tr. Abych se, kdy soud drn bude, najti dal. er. Nedm to na sob znti. Ht. Sl. ml. 215., Hrts. Dal na to dojti; Dal o sob mluviti. Dch. Dvm hdati, se zapsati, za vldce se prohlsiti; Spiknut nedalo dlouho na sebe eka ti. Lp. Kdyby mu Bh k zdrav pijti dal 1606. Dala se (poala) ho bole hlava. Val. Vck. Dal chlapca sli (inft. eln). Zlnsku. Brt. Dali se najti (pili). Er. 446., Abr. z G. 228. Dl sa (jal se) lzt hore. Mor. Brt. Mtc 1878. 31. Maji dti vdti pnm na toho, kto by prv nechtl bti. O. z D. Nemaj mu d. psahati; Kto dal na sob prvo ustti; Dal-li vitel Rukojmm na- ped pl lta vdti. Vl. z. 283., 383., 399. Dal zastaviti. Vl. A kdy ho (jazyk) ze- dere, d ho ocelova a mn nebotku bude ubliova; Tam mn dali lma kamen t- kho; On sa j dal plaka (poal ped n p.); o mu je dvala? S. P. 432., 571., 669., 754. Dvme vm vdti. NB. T. 3., 42., 90., Ph. II. 300., Smil v. 70, List. hrad. 1524. T., Alx. V. (Anth. I. 3. v. 33.), Dal. 38., 140. Dv nm to znti, e ... . NB. T. 153., Vb. II. 23. D znti moc svch hnvv. Vb. II. 11. A se ji zde lidem znti dm. Mst. v. 115. Dobr se d u phod znti. Dal. 62. Dokldati ku prvu nedadie; Nedadie mi oni o to slova ci. NB. T. 89., 173. Nkte dali se vidti se zbroj po domch chodce. Bart. Kdy se j'mu tu d bti; Mrtv vstachu, mnohm s vidti dachu; Daj mu z toho bez kody vyjiti. Vb. II. 4., 11., 18. Dav se hnvu pemoci hrdloval druhho. Hj. A dali js jemu jeden kuo prodvati; Dal mu kolo opraviti. T., 19., 23. Dal se ped jinmi slyeti. Bart. Bh j syna spatiti dal. V. K tomu pijti nedme. Dh. 19. Komu bude ten hrad spatiti dno. Kom. Stelci vy- zet nedadiechu. Alx. Poklady kosteln s tob schovati dny. Pass. 428. Kte ped sebou z pchy klekati dvaj. Hus 1. 74. Chlb jen nedobe se d rozti. Ib. II. 111. D. se poznati; S veera dachu knzi dosti jiesti i pti; Dajmy s zbti; By s dali v mnohch riech vidti. Dal. 42., 103., 140., 141. e chce dti jiesti sv tlo; D j (dui) bez posilenie zahynti; Dali se rtu oklamati, dary svsti; Kto se d rozmoci hnvu; Nedajte mezi seb rznice uiniti; Nedaj nad seb rtu vlsti. t. Kn. . 3., 6., 8., 16., 37., 44., 91. (185., 188.). Vz Infinitiv. S nomin. vrok. Dvm se vinen. BN. Chce se mu dti vinen ped prvem. NB. T. 229. Zvlt se vinen d- vm, e jsem ... M. 94. Jestlie by nestl, ji by se vinen dal. Jdn. 101. A proto mi toho hchu litujce vinni se dvrne pnu Bohu. Jdn. 189. aby. My jsme tak dali, aby pi hrdle zuostal. NB. T. 98. Daj dui, by t vidla. Vb. II. 23. A j dm, aby svtt tak ekli. Hus I. 180 Vz jin frase v Brt. S. 3. vyd. 171.172.

    Vytvo�eno v r�mci projektu Data a n�stroje pro informa�n� syst�my (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informa�n� spole�nost AV �R a projektu Informa�n� zdroje
    pro v�zkum a v�uku �e�tiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy �R
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. � 2005 - 2007 - 2011
    <