Orel
Orel, orla, orlík, a, orlícek, čka, m.; orlice, e, f.; orlíče, ete, orličátko, a, n. Aquila, der Adler. 1. Orlové praví: o. skalní, a. chrysaetus; o. královský, a. imperialis s. heliaca; o. křikavý, a. nacvius; o. Bonellův, a. Bonellii; o. nejmenší, a. pennata. — 2. Orlové mořští (haliaetus): o. mořský, h. albi- cilla. — 3. Orlové říční (pandion): o. říční, p. haliaetus. Vz S. N., Frč. 363., Schd. II. 450. O. veliký, faleo aquila chrysaetus, Gold- adler; černý, obecný, a. nigra; plavý, bílý; o. malý (kostilomec, lomihnát), falco ossi- fragus, Fisch-, Seeadler; český, a. marina, Meeradler; kačičí, a. anataria, Enteadler; zaječí, a. leporaria, Hasengeier, m.; jehnětník (loví jehňata), Lämmergeier. D. Orel zvučí, Kom., skřečí, kvílí, klehtá. Ig. Jaroslav jak orel letí. Rkk. 55. Orlem loviti — podpláceti. L. Zlatý o. všude doletí (uplácení). L., Č., Lb. Vz Bohactví. Lepší vrabec v rukou, nežli orel v povětří. Horný, Č. 255. O. much ne- lapá. Č., Pk. Orel orla rodí a sova sovu plodí. Sp., Pk., Lb. — O., znamení vladař- ství, der Adler als Reichswappen, o. císařský rakouský, ruský, pruský, polský. Užívali Čechové orla od začátku království až do léta Páně 1159. Pap. O. stříbrný n. zlatý litý (místo praporce u římských legií). O. dvouhlavý. Rád orla bílého. Jg. Na štítě byl o. o jedné hlavě. Let. 213. Král dal městu za erb orla o dvú hlavú. Let. 213. Vz S. N. V. 1098. — O., město na Velké Rusi. Vz S. N. — O., ves u Chrudimi.