Rukáv, u, rukávec
Rukáv, u, rukávec, vce, rukávek, vku, rukáveček, čku, m., strsl. rakavb (manica), příp. -avb, lit. rankove. Mkl. B. 220., aL. 108. R., ona čásť košile, kabátu atd., která ruku pokrývá, der Aermel. Sukně s rukávy. Výložek na r-vu. Us. R. úzký, široký, krátký, dlouhý, polský, řecký, jednoševní, otevřený, polouotevřený, s rozparkem, polouširoký, našitý, přišitý; r-vy širší udělati. Šp. R. šermířský, vz KP. I. 534. R. nabíraný (bau- schig), Dch., loketný, klínový, Šp., k nabí- jení, der Ladärmel. Čsk. Má r-vy vyškrobený tak jak pergamín. Sš. P. 660. R. odhrnouti, založiti, shrnouti. Sych. Vesta s rukávy, das Aermelgilet, Dch. Sype slova jako z rukávu. Již jest ruka v rukávě (už se smluvili). Sych. Slovo s to a ruka v rukávě. Č. Oper mu kožich a rukávů nechej. Mus. V rukávě míti (jist něčím býti. ve své moci míti). Ženil by se, kdyby měl kněze v rukávě (kdyby možno bylo). Sych. On jest v ru- kávě (má lásku). Ros. Jest u něho v rukávě (v milosti). Č. Vypadl mu z rukávu (= po- zbyl jeho milosti). Vz Dobrodějce, Pyšný. Lb., Č. Lépe r. ztratiti nežli sukni. Nedá se to vytřásti z r-vu. Ros. Píše nosem po rukávě n. má výložky na rukávě (o usmr- kaných). Us. Vyhlídá pán úředníku z r-vu (nejedná úředník bez vůle pánovy). Vz Stej- nosť. Č. Hodná by byla, kdyby po tom co bylo. co jí z rukávů kouká (kdyby ruce pra- covaly; o líných se říká). Vz Líný. Lb., Č. Rukávečky tenké a robota ( = práce) v pekle. Sš. P. 533. — Vz Ruka, Roztok