Čočka
Čočka, ervum, die Linse. Vz Čočovice, Rstp. 395., S. N. Kram. Slov. 86, Mllr. 44. Rosc. 167. ČI. 28., Slb. 526., FB. 105., Kk. 255., Čl. Kv. 391., 85. Na Mor. také čačka, čačavka. Brt. Polská č. Dch. č u Římanů. Vz Vlšk. 106. — Č. oční. lens, die Linse. Nz. lk. Nemoci čočky. Schb. Cf. Slov. zdrav. I. 52., Čs lk. VII. 91. — Č. = sklo. Č. el- lipricka, parabolická, hyperbolická, positivna, negativná; osa, vrchol, optický střed, vrcho- lová rovnice čočky. ZČ. 166., 167., 169., 171., 188., optická, KP. II. 146., 147 (70., 149., 150., 147., 148., 157.; III. 66), křišťalová, Schd. II. 350., osvětlovací, válcová Fresne- lová. Ck. Hvězdovité sektory čočky. Nz. lk. Cf. Schd. I. 123., 124., 128., Šv. 62., 189.— Č. kyvadla hodinového. ZČ. I. 140. — Č. v mechan. die Kurbelwarze Nz.