Učiniti
Učiniti, il, ěn, ění. Vz Činiti. — U. = udělati, thun, machen; způsobiti, spraviti, hervorbringen, zu Wege bringen, machen, thun, bewerkstelligen, wirken, verrichten, anrichten; s něčím počíti, anfangen, thun; obnášeti, betragen, machen; účinek míti, wirksam sein, wirken; stavěti se, sich stellen, thun, als ob; se = býti, státi se, sein, werden; stavěti se, sich stellen. Jg. — abs. Učiním, jak chtí. Bern. Co musím, rád učiním. Prov. Učiň tak, jdi a piš. Činí (staví se), jakoby nic nevěděl. Us. Bern. Pravil a učinil, ge- sagt gethan; Zkoumej, než učiníš, ať sebe neviníš, vorgethan und nachbedacht, hat schon Vielen Leid gebracht. Dch. Učinil, čeho třeba. Us. — co: roztržitosť, konec, pohřeb, kratochvíl, pohoršení, mír, pomstu, vpád, útok, rozsudek, řeč, rozkaz, přímluvu, smlouvu, pomoc, rozdíl, dobrodiní, vděčnou službu, libosť, věc neslušnou, křivdu, bez- práví, V., tvrz, Kom., zázrak, Us., zmínku o něčem, D., křik, Pulk., porovnání, Sych., poctivosť. Vrat. To učiní 100 tolarů (obnáší). Br. U. přísahu k úřadu, die Amtspflichten eidlich angeloben. Václ. XXVII. U. poselství k někomu o něco. U. rozsudek, svou po- vinnosť. Vl. zř. 24., 412. Ktož jest to věno učinil. Ib. 512. U. nález. Zř. F. I. A. XIII. Kdež pak král Jiří jest, smlouvu učinil o některé zámky a města s knížetem Otou. Ib. B. XVI. Závady na statku učiniti. Ib. D. XIX. A když by statek toho, kdo moc učinil, dobyt byl, má na KJM. připadnouti. Zř. P. I. T. XV. U. pomoc, odpor. Skl. I. 284., 287. U. 5 mil, lépe: ujeti, ujíti 5 mil. Vz Ht. Brs. 288. Učinil chybu, příslušné opatření. Dch U., namítnouti otázku, po- čátek něčeho. Nz. Kdo cítí, co učiniti měl, nikdy se netáže, co učiniti mohl. Kmp. Dy jsi ty pomyslila, jakobys to učinila; Dy ujely drahy malo, s oblaků na ňu volalo: Cos Marjanko učinila, žes s umrlým poje- chala? Sš. P. 44., 791. (Tc. ). Co jsou uči- nili, chtějí taky i zastati. Žer. 316. Nocleh někde u. Žer. 317. Havéři rozbroj učinili; Povodeň škodu učinila Dač I. 145., 194, Učině jedno z toho dvojieho prázden bude žalobníka; I kúpili u mne devět víder vína po 20 gr., to učiní tří kopy. NB. Tč 84, 285. Což ona dva učinita, na tom mají dosti míti. Půh. I. 309. Učiňme člověka k sobě podobného; Učiníš-li zlé, boj se, nebť ne- darmo meče nese; Daleko učiň cestu svú od ženy a nepřibližuj se koncóm domu jejie; Učiň ten konec, zbav nás zlého; Vy přátele moji jste, když ty věci učiníte, které přikazuji vám; Což ráčí Kristus, to móž učiniti; A když vzroste zelina a užitek učiní, tehdy ukáže se i kúkol; Laik ač učiní veliký hřiech, malý jest; mrva jest proti hřiechu, kterýž hřiech kněz učiní; Učinil Petr vóli Kristovu a mnoho ulovil; A tak dobrú otázku učinil jest řka; Zrodili-li sú květové ovoce = již-li květové ovoce uči- nili; Dokavadž se hněváš, nesluší nic ani zlého ani dobrého u., neb v tu dobu rozum člověčí jest oslepený, že neví, co činí; Opilý netoliko učiní hřiech.. Hus 1. 61., 176,. 277., 355., 473., II. 43, 54., 277., 280., 331., III. 90., 182., 186. (Tč. ). U. proroctví. Us. Dobrý prospěch v něčem u. V. Učiniti půjčku šp. prý; ale cf.: u. poplach, různici, pří- sahu, list, pomoc, odpor, otázku, rozbroj, užitek, ovoce atd. (v předcházejícím a násl. ). — čeho: velikých pokroku šp. m.: veliké pokroky; On toho kroku u. musil šp. m.: ten krok; Učinil z nich otroků šp. m.: otroky atd. Brt. Ovšem dobře: Ten toho učinil (neurčitou měrou; ale jinak vždy akkus. ). — S dvěma akkusativy (vz Akku- sativ): u. někoho smělého, srdnatého, blaho- slavena; něco světlé a srozumitelné, se ne- věda, V., někoho něčeho účastna u. Sych. Učiňte mne jemu poručena. Dch. Ke všem dobrotiva někoho učiniti. Sš. Nemožeš jed- noho vlasa běla nebo črna u. ZN. Luk i lesóv učiniv mě mocna. Půh. I. 351. Tak z angela světlého sám se pýchú učinil ďábla temného. Hus I. 184. Že jest ona jeho moc- ného poručníka učinila. NB. Tč. 200. Učinil ho účastného hraběcí služby. Na Mor. Tč. Hojna tě učiní všech dobrých věcí. Hus I. 55. — co proč: pro dítky, pro manželku. Flav. To neučiním pro celý svět. Us. Ná- hradu pro hanbu u., J. tr., rozsudek pro neplacení. Pr. Ale na poručení Saře po vůli učinil. Sš. II. 53. To učinil pro peníze, pro odplatu boží. Dač. II. 4., I. 118. U. něco pro něčí prosbu. Výb. II. 51. Což možného mně jest, pro vás učiním. Arch. II. 147. U. co pro zisk. Chč 374 Písmo pro Boha uči- něno jest ne Buoh pro písmo; Aby to učinil pro chválu boží a z dobrého úmysla. Hus I. 104., 240. U. něco z platu, J. tr., z po- ručení panského. Štr. Přísahu a slib z při- kázání našeho a s naší dobrú volí pánuom učinil. Arch. I 68. Každý člověk má v lásce a z lásky býti učiněn. Hus I. 161. Skrze jeho vpadení učiněno mi jest škod za 600 hř. gr. Půh. I. 178 Nikdy skrze poslu- šenstvie nemá zlé učiněno býti. Hus I. 90. Učiňte mi to k libosti. Dch. Psaní, které ste mu v příčinách některých u. ráčili, ku přečtení odeslal. Žer. 328. Učinil na roz- žehnání hody a kollací. Dač. I. 146. Na česť sv. Marku krásný kostel jsú učinili. Pass. 346. U. něco z platu, z úplatku. J. tr. U. někomu něco na vzdory. V. U někomu něco na potupu. Us. U. něco na něčí prosbu, na něčí rozkaz, obyč.: ku prosbě, k roz- kazu. Us. Všecko pro každého učiním krom toho trého: Neslíbím, nepůjčím a nedám za něho svého. Č. — co s čím, s kým. Co s ním učiním? co s těmi penězi? Us. U. s někým smlouvu, přátelství, D., radu, Pulk., slib, Kom., pokoj. Us. P. Krištof z Kuttenštejna učinil svádu s p. Janem Zlatníkem u Kozla; Král polský slib a pří- sahu s Poláky učinil; Domácí s přespolními učinili mezi sebou šarvátku; Příměří s Tur- kem učiněno do let dvacíti. Dač. I. 106., 107., 208., 213. Kterak já s ním učiním (naložím)? NB. Tč. 90. Proto má toho domu požívati a s niem u., jakož s svým dědic- tvím. NB. Tč. 262. A tu jsem s ním úmluvu učinil, že...; Poklid se mnú učinil. Půh. I. 375., II. 307., 345. (Tč. ). Učiniť s nemú- drými smlúvu přiezni, bude jim dávati křivé sliby. Št. N. 114. 4 Nástupce jeho pokoj s nimi učinil. Šb. Učinil se Slezáky tu úmluvu, že.. Pal. Dj. III. 3. 171. Neb nevieme, kterak s námi Buoh učiní. Arch. I. 173. Chce-li kto dokonánie s těmi nápady u., tehdy nebeř jich. Hus III. 192. Co Bůh 8 mrtvými učinil, nevíte. Chč. 383. — co komu, čemu. Tak učinil všem městům (spálil je). Flav. Zle si u. V. U. něčemu přítrž, Kom., někomu škodu, křivdu, bez- práví, pomoc, dobrodiní, někoho sobě dluž- níka, V.; někomu poctivosť, česť, Har., vděk, Kom, milosť, Us., panně násilí. D. Vladislav tuto milosť pánům učinil. Zř. F. I. F. XXV. Nad takové narovnání jim stavům z zvláštní milosti do jistých let strany desátku od stříbra kupování milosť jest učiniti ráčil. Nar. o h. a k. Jestliže by kdo z stavu panského jakou škodu na osobě n na statku komu učinil. Václ. VII. Přísaha, kterouž král Ludvík učiniti ráčil pánům... Zř. F. I. B. VII., A. XXVII. A soud komorní po odjezdu JMK. aby té při konec spravedlivý učinil. Zř. F. I A. XVI. Aby sobě koupení učinil (něco za- koupil). Sedl. Rychn. 40. Zákonu dosti u. BR. II. 20. b. Zápověď někomu o něčem u. Bart. II 26. Toho mi neučinila aniž chce u.; I jeho sedláky učinili mi hnání na mú dědinu a v mém vlastním dvoře bili mé služebníky. Půh. I. 177., II 314. Žádné mi- losti jí u. nechtěl; Pan Podivický poháněl některé horníky k soudu k svědomí, ale oni tomu odpor učinili; I maje Polákům u. slib, toho se zpěčoval; Stavové čestí větší sobě nenávisť učinili. Dač. II. 14, 29., 1. 168., 254. Jest tomu nepříliš dávno, jak jsem Vašnosti psaní učinil. Žer. 327. Ne- míníme žádnému krátko u. Pal. Dj. III. 3. 232. Odtamtud učinil soudruhovi list. Kos. Ol. I. 91. Já jsem naň nežaloval, než lál jsem tomu i má hospodyň, kto by nám to učinil; A pán mój mi jest za to nic nevezl, aniž mi jest co učinil, jako pán muoj milo- stivý; Povinovat jest to kúpenie držeti a jemu dosti u. vedlé práva; A my zase chceme každému túž libosť u. NB. Tč. 81., 103.. 259., 288. Co jste jednomu z bratří mých učinili, mně jste u-li; My jsme u. jemu smrť, jíž jest Ježíš zveleben a lid od zatracenie výkupen; Učiň jí milosrdenstvie; Učiň sobě pláč hořký (Jer. 6. ); A učiníš-li dobře jemu (nepříteli), sobě si viece učinil než jemu; Z dievky sobě sestru zvolil a věnem ducha sv. darovav z nie sobě choť učinil; Viz, že hlava sobě pokládá učiněno, což údóm věr- ným jest učiněno dobrého. Hus I. 177., 215., II. 98., 110., 395., III. 52., 292. (Tč. ). Poruč psu, pes ocasu: pes lehne, ocas se nehne, učiň si sám. Bayer. — co z čeho. Bič z dratví u. ZN. Z toho ona učiň, což se jie zdá, jako ze svého. Arch. III. 338. Z těl našich příbytek duchu svému učinil. BR. II. 8. 6. Vlkóv mnoho sě z pastýřov uči- nilo. Hus II. 439. Z nemravného mravného u., V.; z něčeho počet, Jel., posměch, D., chléb z mouky. Us. U. ze sebe divadlo. Sych. Poselství, které jste k nám z téhož sjezdu učinili. Er. — co kdy: za horka (příliš kvapně, za zlosti). Sych. Vz U. co komu. Učiním to za čerstvé paměti. Us. Dch. A tele učinili za dnů oněch. Sš. Sk. 80. Neb se jim líbila řeč, kterouž jest na tom hádání učinil. Let. 16. Učinil ve své ne- moci poručenstvie. NB. Tč. 11. U. něco za svého vladaření. Anth. I. 98. To u-nil jednú ve dne a druhé v noci. Půh. I. 125. To u-nil dvě neděle po posudku. Půh. I. 202. Sobě konce neučinil s jeho otcem v těch létech o ten kuoň. Půh. I. 383. Již u-nil na mnohých a ještě učiní konečně v súdný den. Hus II 319. Co učiníme v den, kdy... Hus II. 99. (Tč). Co sem u-nil za dnóv za dávných. BO. To učinil po kázání. Štlc. — co mezi kým: svádu. Troj. Smlouvu mezi sebou učinili. Sych. U-li mezi sebou zápisy, vádu a šarvátku; Výpověď učiněna mezi horníky o berně. Dač. I. 75., 125., II. 13. U-nil pokoj mezi Bohem a člověkem. Hus II. 1450. Chtí mezi nimi konec učiniti. Půh. I. 380. Rozsudkové krále JM. mezi stavy aneb osobami učiněné mají ve své moci zůstati. Zř. F. I. A. XVII. Mezi sebou smlouvu u-li. Abr. z G. I. 269. — nač co: snůšku na ples n. na chudé u. Us. Na ně- koho žalobu u. Pulk. List správný na to u li. Půh. II. 189. U-nil na se pokřik a ha- nění. Dač. I. 158. U. na někoho otázku. Bart. 2. 5. Na žalobu odpověď u. NB. Tč. 20. — co k čemu, ke komu. Král polský učinil poselství k stavům uherským. Pal. Dj. III. 3. 53. Aby ke mně věrně u-nil a vrátil mi ty peníze. Půh. I. 295 U-li valné svolání ke dni úternímu. Dač. I. 26. Já k jeho žádosti jsem to učinil. NB. Tč. 11., 151. Kteří mu to k hanbě učinili. Ib. 288. Což sú oni u-li k své chvále, to on jim obrátí vše k hanbě. Hus I. 257. Chválil ho ne proto, že nevěrně u-nil k svému pánu, ale že opatrně u-nil; Bóh člověka u-nil k blahoslavenství. Hus II. 303., III. 129. Učinil k nim slib Bůh po potopě. Kom. Učinil to k jeho žádosti. Kuthen. U. pří- mluvu k obecnému dobru. V. U. to k jeho žádosti, k jeho prosbě, k jeho rozkazu, Š. a Ž., Os., k svému štěstí. Zv. U. někomu něco k libosti (z dobré vůle). J. tr. Člověk k obrazu božiemu jest učiněn. Hus I. 74. co jak. Řeč o své ujmě učiniti. V. Něco v dobrém úmyslu učiniti. T. U. někomu po vůli. Něco na zisk nebo na ztrátu u. Vz U. co čím. Někomu dosti u. Václ. 157., II. Vz Dosť. Něco s obzvláštní pilností, Us., s hněvem, s pláčem, s vděčností u. Jv. U. něco k moci svého úřadu. V. Rád bych to ze srdce učinil. Bs. U. podlé něčí prosby. Aqu. Poručník věrně nad sirotky podlé svěření u. má. Pr. Smlouvu podlé potřeby u. Bs. Něco pořadem práva u. Pr. To o své ujmě a mocí svého úřadu učinil. Š. a Z., V. Jestli co chceš zevniterně dobře činiti, musíš všecky zlé okolky od skutku vzdá- liti; Jestli něco zle učiníš, boj se své vrch- nosti. Na Slov. Tč. U. něco nad svou po- vinnosť; Jeden by rád učinil nad druhého. Dch. U. něco na zdařbůh. Us. Není nic skoncováno, až pán Buoh výpověď učiní svou spravedlností. Dač. I. 201. To oni usly- šavše podlé jejieho rozkázanie tři okence učinili. Pass. 3. (Hý. ). Aby, což bylo prve nerovné, učinil v rovné cesty. Chč. P. 111. a. Všeckos v múdrosti učinil. Výb. I. 62. U. něco s radostí. Výb. I. 319. II. se dluž- níkem z své vóle. Št. N. 17. Aby to strýci moji učinili dobrú věrú. Arch. I. 141. Nález učinili naň na tento způsob. Žer. Záp. II. 116. Učiň nám podlé tvého rnilosrdie. BO. Věrným srdcem to chci u. Kat. 923. A ty mojý mosíš býť, mně po vóli učiniť. Sl. ps. 59. Já u-ním přátelsky; To u. jmá s vuolí páně purkmistrovú; Abyste vedlé jeho do- brého zachovánie pro nás u. ráčili; Jakož mluvie, má-li jeho v té při prázen býti, když jemu zaplatí a učiní od sebe, hotov jest jej u pokoji nechati. NB. Tč. 12., 200., 288., 292. U co komu s právem. Dal. 132. To mu u-nil beze vší viny. Půh. I. 127. Že mu krátko u-nil (ho zkrátil). Půh. II. 224. Lidé v podobenstvie Boha učiněni sú; Zjevně zlé u.; A to jest u-nil ne bezděčně, ale dobrovolně a mocně; Člověk nemóž nic u. sám od sebe; Hněviví nic nemají bez rady múdrých n., chtí-li se hřiechuov od hněvu pocházejících vystříci. Hus I. 249., 466., II. 148., 161., III. 182. V jaké moci aneb v jakém jménu u-li jste toto vy?; To u-li ne tak vlastním puzením svědomí jak raději pro lid; Veškera díla jeho (Boha) jsou podlé míry a rozmyslu učiněna; Úmluvy tu u-li pod tím spolu závazkem... SŠ. Sk. 45., 49., 83.; II. 22 (Hý. ). U. něco mocí sobě od Pána danou. Štr. Psaní u-nil po bratru. M. P. Svou moci nemohu nic do- brého u. Hus III. 11. Řeč v tento smysl učinil. Sych. — co o čem. Řeč o něčem u. Sych. Zřízení o někom u. Zříz. Zmínku o něčem u. J. tr. — co proti komu, proti čemu: proti smlouvě. V. Trojím činem boj proti němu učinili. Pass. Pakliby proti tomu učinil. Sob. 13. Nerád bych proti tobě krátko učinil (tebe zkrátil). Arch. IV. 4. Toho neměl u. proti svému slibu a zápisu. Půh. II. 603. U. něco proti písmu. Chč. 380. Též nemá moci člověk, aby vinu odpustil bližniemu, jelikož jest proti Bohu vinu u-nil. Hus I. 340. A to n-ním proti právu vážiec sě smrti i zlé příhody. BO. Páni ať mi od- činí, co jsou proti mně učinili. Pal. IV. 2. 335. Buoh to vie, že jsem vědomě proti němu nikdy neučinil žádnú věcí. Arch. II. 416. Učinil se protikrálem proti Karlu IV. Ml. — co, koho, se čím. Tesknosť řečí obdélnou u. Sych. Pomluvou mrzutosť u. Sych. Zaplacením někomu dosti u. Us. Bu- dou-li chtíti k tomu puohonu neb obeslání poručníka dskami neb registry na zisk i na ztrátu u. Zř. F. I. D. XXII. Kdyžby pohnaný sobě učinil poručníka dskami a po- ručník jej položil nemocna. O. z D. U. něco pravdou. Us. Dch. Učiněn králem českým; Na ta místa učiněn V. Krása z Vlkanova hofmistrem, Jan Masník urburéřem; Král Vladislav p. Beneše z Weitmile korouhev- ním u-nil. Dač. I. 27., 117., 327. U-nil se ďábel hadem, svedl Evu i s Adamem. Sš. P. 38. Břetislav u-nil se náčelníkem války občanské. Ddk. II. 330. U. někoho biskupem. Pass. 186., Výb. I. 309., Vrat. 96. U-nil se žákem a nejsa kněžství hoden. Půh. II. 128. U. co svú múdrostí. Alx. 1100. Chtiec jej králem u. židem. BO. Prala usrané plénky a často nečistým hovnem se mrzkú u-la; U-nil ho sobě přietelem; Učiniece žáka potvorného biskupem, posadie na oslici k uocasu, vedú ho do kostela na mši. Hus I. 148., 185., 302. (Tč). Ďábel je zlosyny svým návodem u-nil. Hus II. 55. Někoho člověkem, Št., vůdcem, V., vojákem, kně- zem u. D. Katem se nad námi učinil. Sych. Krásnou řeč latinským jazykem u. T. Syna mnichem učinil. Pass., Dal. 54. — co za koho. Muž za ženu počet u. má. Zř. F. I. — komu, co za co: za právo, za sprave- dlivé někomu u. Žer. Záp. II. 13., Sych. Loupežníkům oprátkou za spravedlivé učinil. Sych. Má-li co za to u.; Ani za to dosti učinil. Půh. II. 555., 582. On za naše ne- poslušenství otci dosti učinil. BR,. II. 751. b. Dosti u. za hřiech nemohl člověk. Hus I. 366. — co nad čím. Nešlechetně jste nad ním u-li. Pal. Dj. III. 3. 281. Za krále ho volivše zradně nad ním u-li. Let. 199. A ten nade mnú nešlechetně u-nil. Půh. II. 564. Oni tomu člověku manželku s tiera statkem ulúdili a nad niem neprávě u-li. NB. Tč. 114. Prořezání nad kamenem u. Ras. Vraždu nad někým u. Pulk. Kdo nad kým co zlého bez viny učinie. Tkad. Velikou pomstu nad nimi učinil. Flav. Velmi ste nešlechetně učinili nad JMtí. i nad krá- lovstvím tímto i sami nad svými sliby. Hlc. Ani učiňte nad tím (verfüget nicht darüber), což jim lubo. Kn. rož. 128. Rač pomněti a u. nad námi právě a věrně. NB. Tč. 199. Želeli toho, co jsú nad těmi svatými u-li; Učiňte nade mnú, co chcete. Pass. 597., 770. — co oč. O náklady vedlé průvodu konec u. Zř. Ferd. Kterak s námi o ten purkrecht chceš u. ? NB. Tč. 12. O ves svět neučiním toho. St. skl. IV. 159. To prodal a o to počet u-nil. Arch. II. 319. Čím kto o větší věc křivdu učiní, hřiech tím větší. St. N. 131. Na tom semně páni chtí o to konec u. (entscheiden); U-nil se mnú o ten póhon poklid. U-niv se mnú úmluvu o ty škody, té mi úmluvy nedrží. Půh. I. 267., II. 526., 581. Vz: U. co jak čím. — co kde. Vý- tržnosť v chrámu u. Sych. Peníze u něho mnoho učinily (způsobily). Bern. Škodu na poli u. Us., J. tr. Voda velikou škodu u-la na mlejnicích. Dač. II. 23. A také nátisky jiné na mém věnu u-nil. Půh. II. 201. I řekl mi žid, abych před těmi počet u-nil. NB. Tč. U-nil žalobu před fojtem. NB. Tč. 81. Nemá toho sobě doufati člověk, co jest na svém těle u-nil Bóh člověk; Ale blaze těm, k Nimž přída přiebytek věčný u nich u-ní. Hus II. 134., II. 210. — na čem. Na tom jí krátko u-nil (ji zkrátil). NB. Tč. 236. Na tom mi dobře učiníte, když mne pomstíte. Pass. 489. Z nevědomosti u-li, co na Kristu u-li. Sš. Sk. 40. U-nil bratru škodu na zboží. Hus II. 288. Vz Učiniti co, v čem. V dóstojenství najprvnější jest učiněn. Hus II. 22. Který jest největší div Buoh u malé věci učinil. Pass. 29. Když sě to stane, v tom kusu práv bude učiněn. NB. Tč. 177. — co kam. Aby na poledne dvě okénce u-li. Pass. 32. (Hý. ). — komu = počíti s něčím. Nevěda, co tomu u. (co s tím počíti). Dal. — do které doby. Na to má rychtář rozsudek u. domácím do dvú nedělí pořád zběhlých. Pr. Ferdinand a císař turecký učinili mezi sebou příměří do osmi let. Dač. I. 83. — se. Učinil se křik. Bern., Šm. Kde co vidíš, tak se učiň, jak bys ne- měl oči a budeš míť svatý pokoj ve dně v noci. Na Mor. Tč. — se komu. Tak se mi učinilo (zdálo), jakoby někdo na mne volal. Koll. — s že, aby, vz Činiti.