Pomoc
Pomoc, i, pomůcka, pomocička, y, f., pomožení, posila, podpora, ochrana, die Hilfe, Beförderung, Beihilfe, Unterstützung, der Bei- stand, das Hilfsmittel. Jg. P., stsl. pomošt?; koř. -mog a příp. -t?. Mkl. B. 165. P. ne- nadálá, štědrá, udělená, Sych., peněžitá (peně- žní), Har., k osvobození někoho, D., k stavení, Br., válečná, Flav., v nouzi, pro pohořelé, boží, Jg., vítaná (lépe: milá, Šb.), Us., soudní k vy- konání právního výroku, k uprchnutí zatče- ného, hmotná p. při úřadování, k potřebám státním, snešená (die auf dem Reichsrathe be- schlossene Hilfe), p. z důchodů zemských; ku p-ci jistou summu dáti, dání p-ci (pomáhání); úřední osoby ku p-ci. J. tr. P. sobě samému, dům pomoci, p. k osvobození. Šm. Bóh sešle pomoc. Rkk. O p. volati, křičeti, pomoc pro- siti, pomoci žádati a prositi, na p. volati, p-ci dodávati; p. dáti, učiniti, (Št); pomoci podati, dodati, na p. přispěti, ku p-ci přijíti; dá-li Bůh k tomu p.; p-cí něčí posilněnu býti. V. Něco k místu a konci přivésti p-cí vojenskou. J. tr. P-emi se opatřiti, mit Hilfstruppen. Plác. A proti jich chytré zlosti vzem milosrdného spasitele na pomoc postavil jsem sě. Hus, Výb II. 201. Přispívá svým ku pomoci. Kom. P. vlastní silou. Dch. Hvězdičkami na kraji (knihy) p. činiti. Kom. J. 741. P-ci si hleděti. Dch. Nad jinými pracnými (nemocnými) ve- liké p-ci činila. Dal. 145. Ty (listy) schovány ku p-ci svému svědomí. Půh. II. 491. Tomu snadná pomoc. Tomu ještě jest p.; p-cí při- spěti. D. Ku p-ci, na pomoc někoho vzývati. Br. Jsem mu za p. povděčen. Sych. Jiné p-ci pro něho není. Kram. P. hynula. Vrat. Po- třebuje-li kdo p-ci, přispěj (mu) na p. Kom. P. někomu činiti. Har., Háj., Št. Na p. dávati. Br. Někomu na p. jeti, Dal. 81., Vrat., při- jeti, Pč. 21., jíti. Us. Uděliž nám p-ci před nepřítelem. Br. Na p. někomu přitáhnouti. Flav. Ku p-ci přispěti. Sych., Er. P. 482. Za udělenou p. někomu děkovati. Sych. Na po- moc někoho vzíti, Výb. II. 382., 42., pozvati. Dal. 169. P. svou k něčemu dáti; na p. ně- koho míti. V., Chč. 624., 304. Bóh nám pošle p. ufajícím. Rkk. 53. Ku p-ci někoho sobě nastrojiti. Bart. 1. 31. Pomůcka z nouze, Noth- behelf, m. Dch. Ku p-ci někoho se míti (po- máhati). Har. Ku p-ci někomu býti. Sych. Hůlka ku p-ci zajisté jest. Kom. Pomocí vody žene kolo šp. prý m.: vodou. Ovšem slova pomoc zde třeba není. Ale sr. násl. dvě věty a: Rodičové prostředkem smrti nám odchá- zejí. P-cí boží, s p-ci boží, prostředkem a p-cí milosti boží, dá-li Bůh pomoc. Jg. S p-cí dělníků stavěti; p-cí lékův. Kom. Tys má p. (= můj pomocník). V. Není p-ci; zde není více p-ci. Us. Jediná pomoc, jediná obrana tomu zlému jest, aby nestál nebo na svěd- čeme pohonu nebo k žalobě na súdu. Vš. Mám se stěhovati a nemám než pětku na (po)moci. Us. u Dobrušky. Vk. S boží mi- lostí a pomocí vstávám ráno, žiju do noci. Slez. Tč. Boží moc je má p. Na Slez. Tč. Jen v Boží moci hledej p-ci. Slez. Tč. Kdyby mu bylo p. Us. v Dobrušce. Vk. Výstřel o p. Šm.Inu, jakáž p.! Zde jde o rychlou p. Šm. Jistou summu ku p-ci dáti (beitragen); podlé jiných ku p-ci něco dáti (concurriren). J.tr. Uchýliti se, obrátiti se k někomu o p. Šp. Někomu 300 zl. ku p-ei dáti (1477.). Er. Úřad na p. volati, léplé: k úřadu o p. volati, úřední p-ci vyhledávati, se dovolávati. Jv., Brs. 183. Učinil to za jeho p-ci, lépe: učinil to jeho p-cí. Bs. Když jest nouze největší, bývá p. boží nejbližší. Jg. Kde moc, tu pomoc. Rb. Raději sám do noci než při cizí pomoci. Pk. Po p-ci dobrodiní postupuje (když člověk z nejhoršího vytržen, každý mu pomoci hledí). Lb. Strany přísloví vz: Cesta, Hody, Noha, Pomoci (komu z Čeho), Spomoci, Trn. — P., die Abgabe, welche im Falle des Bedarfes ausser den ständigen Steuern erhoben wurde: p-ci skrovné pán móž od svých poddaných potřebovati v některé potřebě mimo určené své platy; berně pak slove zde v Čechách obecná p. královi. Št. N. 155., 156., Gl. 248. Tu přijel ke mně i řekl mi z těch lidí ne- brati žádných pomocí ani kterých daní. Půh. II. 580. P. na lidu a penězích. Žer. L. I. 17. Pomůcka na vojsko. Čsk. — P-ci = provazy, jež stěžeň na lodích vzhůru drží. Lg.