Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:1   Strana:0209


    Dáti
    Dáti, kořen da, kmen praes. da, dad; skr. dá, řec. dí-dw-ui, lit. dů-ti, lat. da-re; čes. da-r, řec. dwgov, lat. donum. Schl. Vz D (se vysouvá). Toto časoslovo patří k bezespo- ným, ale zachovalo nejméně tvarův bezespo- nového časováni. Vyjma zastaralé dadí (3. os. pl.) a poskrovnu užívaný přechodník praes. dada, dadouc, dadouce (vz Dada) ča- suje se nyní dle vzorce: volati. Praes. ind.: dám (z dadm), dáš, dá, dáme, dáte, dají (dadí); praes. imperat. dej, dejme, dejte; přechod, daje (jíc) n. dada; přech. min. času: dav, davši, davše; příčestí činné: dal, a, o; příčestí trpné: dán, a, o. Časování v staroč. vz Kt. str. 83. Dáti = podati, reichen, geben; odevzdati, überantworten; prodávati, verkaufen; postaviti, setzen, legen; darovati, geben, schenken; činiti, působiti, příčinou býti, entstehen lassen, bewirken, geben, ver- schaffen ; zum Eigenthum, Nutzen geben; uděliti, ertheilen, geben; zdařiti, verleihen, gewähren, geben; liefern; ustanoviti, fest- setzen; poručiti, lassen, befehlen; dopustiti, lassen, gestatten, erlauben, zulassen, oběto- vati, ztratiti, lassen; vydati, übergeben; od sebe dáti, von sich geben; se = dopustiti, sich lassen; vydati se, sich hingeben, preis- geben ; počíti, pustiti se, sich worein geben, einlassen, begeben, anfangen, unternehmen; vzdáti se, v poddanosť se dáti, sich ergeben; přivoliti, einwilligen, sich worein fügen. Jg. — Rozdíl mezi dáti a nechati. „Dám" ob- sahuje naše působení na něco, naše uspo- řádání, náš rozkaz. Dáme pole orati = po- roučíme, by se oralo. „Nechati", zde naše působení se nejeví, my jen připouštíme, by se něco stalo. Necháme vodu téci. Dali jsme je cvičiti. Dal (ne: nechal) si dělati kabát. T. Vz Nechati. Špatně slova dáti užíváme ve smyslu něm. lassen. Dobrodružství nedalo dlouho na se čekati m. nebylo jim dl. na d. čekati. Km. Návrh nedal se zamítnouti (ne- bylo lze z.). Učinil oheň, při němž by se bylo půl telete uvařiti dalo m. bylo by se uvařilo. Dalo se očekávati (bylo očekávati). Dá se to jísti, když člověk tomu přivykne m. může se to jísti, hodí se jísti. Uvolni si, jak se dá (lépe: jak můžeš, jak možno). Brt. Vz Dáti s inft, — abs. Kdo se ptá, nerad dá. Kdo slíbí, ten dej. Blázen dává, moudrý bere. Jd. Kdo pospíší, dvakrát dává. Dávám, abys dal. Šp. Lépe dáti, nežli bráti. Š. a Z. Dávať a prosiť jest mnoho. Vz Bráti. Ten jinač nedá (der thut es nicht anders). Us. Dvakrát dá, kdo rychle, a třikrát, kdo ochotně. Š. a Ž. Dá-li Bůh. Dej Bůh! Dej Bože! Nedej Bože! Nedej Bůh! Dal by, kdyby měl pod koží (pod srdcem) vzíti. Č. Ne- dejme se! — co: pozor (lépe: míti), oheň (udělati, v horn.), vodu (pustiti ku př. na mlýn), Vys., oheň ( = střeliti), Ht., vinu, počet, víru, ho- diny (dávati, soukromě po hodinách učiti). Jd.— Tento kus (divadelní) dnes po prvé dávali. Nt. Dal by i díži s těstem; Dal by i poslední košili s těla. Č. Chudý dada haléř viece je dal než bohatý dada groš. Št. D. zákon. Us. — (co, se) komu. Kdo mi dává, učí mne dávati. Vz Bráti, Ptáti se, Štedrosť. Lb., Č. Nedalo mi to, musel jsem to učiniti. Šm. Tys mi dal! Šm. Ty si dávali, (nadávali si, lec- cos si vytýkali). Šm. Dejme tomu, že . . . (ač připouštíme). Šm. Dali mu tam, že ne- věděl kudy kam. Lb. D. komu ruku. Dej lidu, ať jedí. Br. D. komu vicestvie. Výb. I. 31. D. místo něčemu. Bart, I. 9. D. ně- komu pannu. Kat. 2(X). Vítězství někomu nad někým dáti. Bart. I. 1. Tomu bych dala prstének zlatý, jehlicu z vlasóv, vienek svój s hlavy. Rkk. G0. Prevěncu dědinu dáti pravda (právo). L. S. v. 98. Kamo otčík dá- váše krmě bohóm. Rkk. 8. Dáti komu pří- měří za tři měsíce. Troj. 33.—Dal svini housle a oslu buben. Nedávej bláznu palice. Jez doma, co máš, a u lidí, co ti dají. Jg. Dáti někomu hrušku, jméno, svobodu, se Bohu, válce příčinu, V., slovo, ránu, daň, hodinu, radu, dobré jitro, poctu, chválu, česť, bál, kvas, naučení, zprávu, lék, moc, lhůtu, víru, sobě práci, Jg., někomu svědectví. Plác. Dáti si berdo. Dej jí pán Bůh nebe! Šm. Své sbožie dadúc chrámu. Št. D. komu roz- kaz, odpověď, výprask, pěkná slova; to mu dává vážnosť; dávati komu s Bohem, potěchu, dětem dobré vychování. Nt. Po dobré chvíli dal mi naučení. Žer. II. 172. — se, koho za koho. Syna svého Uhrům za krále dal. V. Dáti se za Husara. Zpěv. I. 359. D. se ke komu za tovaryše. K. Poh. 169. D. se za fratera. Er. Pís. 145. Christus dal se za ni (za církev). Chč. 614. Vz Učiniti. Král mu dceru za ženu dal. Anth. I. 103. Dada za niu (krávu) kóň i s uzdú. Rkk. 21. Čechové Elšku za Jana dachu. Dal. 106., 3. Jednu dceru dal za Voltmara. Výb. I 463. Za pro- roka národům dal jsem tebe. Br. — co od koho, od čeho: Hotov jsa i tělo od sebe dáti. Jd., Kom. D. od sebe písemnosť. Ml. Výrok od sebe d., výrok učiniti. J. tr. Blesk, zář od sebe d. V. Dej si chvilku od práce. Ros. Dává mu od míle groš. Tov. 30. An- dulka hodná je, dala nám od máje. Er. P. 71. Vz Dáti odkud. — co čím od koho. Něco obchodem od sebe dáti. Er. — co komu v čem: v penězích, J. tr., v košíku, v pa- píru. Us. Spis ve svém jazyku mu dal. Us. Dej v tomto případě své zdání. D. co komu v dobrotě. Er. P. 462. Vz Dáti kde. — co komu na čem. Kteří jemu kostel na dařích dali. Chč. 449. vz Dáti kde. — (co, koho) za co: D. komu za pravdu, Jg., peníze za obilí, něco za vinu, Us., komu za vyučenou, D., za hanbu, za pochvalu, Jd., za věno, Us., dům za 1000 zl. Us. Nedal by to za try světy; Nedal bych za šírý svět, Mt. S. Ne- dávej koně za píšťalu ani vola za ptáka. Pk. Zač to dáváš? Us Neminúcie kralovánie za minúcie panstvie d.; Své země za něco d.; Něco někomu za odplatu d. Kat. 3004. 889., 1383. D. co komu za dědictví; vetu za vetu, hubičku za hubičku dáti; 100 zl. za koně. D., Jel. Co komu za co. Kat. 3000. — Vz Dáti: co kam, kdy. — T., Br., Jel, V., Rkk. — co, koho, se do čeho, do koho: Dává se do deště. Ml.Co neumíš, nech toho, nedávej se clo toho. Č. D. se do pláče, do smíchu. Us. D. se s někým do řeči, se do práce, se do karbanu, se do sebe, D., V., se do dluhů, V., se do pověsti, Šm., dům do nájmu, D., Us., se do rychlého kroku, Šm., Th., do řeči, Us., se do pokání, do křiku. Us. Do života mu dal (pokud by žil). Jg. D. se do stavení. Har. I. 120. Dala se do stonání; Dal se pes do štěkání. Er. P. 131., 13G. Vz Dáti: co kam. komu čeho jen tenkráte, je-li to partitivní genitiv u jmen hmotných a hromadných. Vz také: Spodobení; jinak: komu co. Ten mu dal peněz! Koňům sena, Jd., chleba komu d., Us.; vody (Sš.), hrachu, ohně komu d. Jg., Vrat., Jel., Er. Dal nám chleba po krajíci; Koledy nám dala po groši širokým. Er. P. 9., 38. Tedy šp. : Dej jí p. Bůh lehkého odpočinutí m. lehké od. Katilina dal mu umluveného znamení m. umluvené z. Abychom příkladův dali m. pří- klady. Vzácných darův mu dal m. vzácné dary. Spasitelných naučení mu dal m. spasi- telná n. Brt. — S gt. i akkus. = nadávati. Rokycana haněje papeže antikristů mu dával i falešné proroky. Bart. kron. 157. Nevím, proč mi blázny dáváš. St. skl. — co, koho, se v co: někoho d. v ošklivosť, v nenávisť, J. tr., v posměch. Č. (Vz Chlap). Neplodnosť ji v nenávisť dá muži. Lk. Něco někomu dáti v dar, v známosť. D. se v smlouvy s lidmi, Jd., v rozepři s kým. D. co v zákup; ve sváry toliko se dávali. Bart. II. 6.; I. 8. Stádo zvěři v roztrhání d.; koho v potupu; jméno v zapomenutí d. Chč. 304., 611., 627. D. něco v pokrm, v almužnu. Št. D. se v bludy, v přátelství, v tovaryšstvo, v pýchu, v marnost', v zahálku, v lenosť, Kom., se v něčí ochranu, Th., se v při, se v službu, Rk., se ve spor. Řd. Vz Dáti. — co kam. čím kam: pěstí v hubu. Jg. Sekerkou v hlavu. Svěd. Mečem v hlavu. Dal. — co (komu) čím (za co = kam, na co): celou dlaní někomu dáti. Č. Dali mu pytlem. Vz Odbytí. Lb. — Nohy křížem d. Jg. D. holí, metlou výprask. Us. Věnem půl krámu, Svěd., darem. V. Někomu holí na chrám Páně (na záda). Us. D. komu kamenem, Jg., někomu košem. Jg. Pokynutím dal mu na srozuměnou. Ml. Dá králevi mečem ránu. Alx. 1131. D. ně- komu někoho knížetem. Anth. II. 60. Vz Napřed. Pěstí za krk. D. Znamení očima komu d. Us. — (čím) o co: čím o zem. V., D., Reš., Kom. Dám mu korbelem o hlavu. Jir. dh. Dal sebou o zeď. Svěd. Dal jím o led. Svěd. Dal si v leb o stěnu. Jg. Cho- vačka někdy se zmaže od dítěte, proto jím nedá o zem. Bl. — se čím: vinným. Us. Vz Dáti se kudy. — (co) komu po čem: po hřbetě, po uchu rány d. Jg. Dám ti po hubě. — po čem, kolik. Dal každému po koláči. Jg., Us. Tam si dáme po hubičce; Dej nám po penízku na zelenou misku. Er. P. 99., 59. Dal jim po groši. Us. Dali nám po svíci. Har. I. 110. Vz: komu čeho. — co, se z čeho: z lásky. On ze svého obyčeje se dává. V. Z milosti věno jí dali. Tov. 83. Vinu někomu z něčeho dávati. Bart. IV. 33. Z bytu ročně 400 zl. dávati. Us. Platy z kopanin dávati. Žer. Záp. II. 152. D. co komu z upřímnosti. Er. P. 210. Vz Dáti odkud. — (komu) co, koho, se na co: Na vůli něco dáti, na Boha, Us., něco na rozum d. komu, Bart. II 12., na útratu, na slovo, na ruku, na školu, na úvěr, na ucho, na jevo, V., na svědomí, dílo na práci, ně- koho na řemeslo, na studia, na smrť, Alx., se na cestu, se na víru, se na útěk, Jg., co na starosť. Us. D. co komu na znamení lásky; d. na modlení; D. se na pokání; Dávalas je (vrata) na řetízek; Že mi ani na dobrou noc pár hubiček nedáš ; Na cestu mi dej hubinku. Er. P. 99., 497., 119., 159., 237., 113., 118. Dá jemu na to vieru. Kat. 579. D. koho na bezživotie. Výb. I. 278. Súdce jim da na vuoli. Pass. 204. Tomu všemu na svědectví tento list dávám. Výb. I. 451. D. se na roz- koš, Dal. 79., na pokání. Anth. II. 322. Dalo se na déšť, na čas. Us. D. komu peníze na výživu, na mše. K. Poh. 207., 73. D. se na milosť. Dal. 39. Mnoho na něho dával (o něm se domníval). V. D. se na lakomství, Výb., se na rozkoš, Dal., Har., se na žebrotu, Kom., se na nohy (utíkati), Vrat., V., Solf., Br., D., se na službu, Us., dítě na hlídání, Lk.; na vyhranou, Mk., stanné právo na pohnaného, Pr., syna na studie. Ml. Ha, prve výskal, už dává na lidi (vz Kvinta). Č. A na to list nám dal pod svou pečetí. Arch. I. 57. Dav nám syna na vykoupení duší. Chč. 615. Lený na prázdnosť sě dada, Št. D. někomu na srozuměnou, na jevo, Us., léky na slovo. Jd. — Chč. 634. Dal jsem se na vojnu pod lejthary. Er. P. 462. Pikharté na úmysl dávají, ne na víru. Bls. 78. D. na uváženou, groš na housku, na vyučenou. Šm. Vz Dáti co kam, k čemu: k štědrému večeru, Jd., k věrné ruce něco dáti (schovati, depositum), J. tr., dědictví k věčnosti ke kostelu. Pr. D. něco někomu k požitku, k vychování, k vyřízení, svou pomoc k něčemu, V., příležitost k ně- čemu, V., lék k dávení. Berg. Dali k tomu vůli. Jel. D. něco k snědku. Er. P. 39. D. někomu něco k vlastnictví, k schování; ně- koho k (na) vychování. A dal jim k jídlu dosti chleba. Háj. Zvěři polní dám tě k sežrání. Br. Věhlasno dávachu slova k slovom. Rkk. 9. Vz Dáti: co kam.— co pro koho, koho pro co : Nerad pro Bůh dává (o skoupém). Č. Vz Lakomý. Peníze pro chudé. D. co pro smrť, V., někoho pro dluh do vězení d. 1532. Pr. D. život po vlasť. Us. Někdy Bůh nemoci dává pro větší odplaty. Chč. 631. Aby kto pro Buoch dával. Št. N. 67. Pro lítosť bych ti ho nemohla dát. Er. P. 156. Pro jednu panenku na vojnu se nedám. Er. P. 166. — co před čím: Očím víru před ušima dáti (= více jim věřiti). Č. Někomu přednosť před jiným dáti. Us. Vz Dáti kdy. - jak(s čím, vedlé čeho). Trest vedlé zasloužení d. Solf. Dávej s rozumem a beř s pamětí. Č. — se s kým do čeho: S cizincem do řeči se dal. Ml. — co (komu) s kým. Nyní se ptají, co dají rodiče s dcerou (věnem). L. Úřady dává král s radou panskou a vladykou. Pr. (Zříz. Ferd.). — co komu bez čeho, proti čemu: bez dovolení, proti něčí vůli. Us. D. někomu něco bez všie otpornosti. Arch I. 156. - se. Nedá se upříti lépe: nelze upříti. Bs. Dalo by se, není odkud. Vz Chudoba. Č. Namlou- vals mne a dal jsem se namluviti. Dal se přivábiti. Br. — Vz na hoře (u významu). — co za kým: za dcerou (věnem). Jg. — co pod co: D. zboží pod cenu. Ml. Vz Dáti: co kam. Kom., Jg. — co kam (za co, do čeho, v co, na co, k čemu, pod co, mezi co, okolo čeho, kolem čeho, přes co). Dáti obraz za sklo. Us. Dáti zajíci za uši (zabiti ho). Šp. Za moře daň dáváše. Alx. (Anth. I. 23.). Proto si nedám nohu za krk (nezoufám si). D. Mrtvolu do rakve d.; člo- věka do vazby, Jd., syna do kláštera, Ml.; do ruky někomu něco d. Č. Někoho do vě- zení, do Prahy d. Us. D. vojska do domu, do bytův. Us. D. někoho do pout, do želez, Th., do učeni, do služby. Us. Dítě do školy s tím úmyslem dáti. Chč. 375. D. mlýnu do kamene (povoliti obrtlíkem, aby z koše do kamene vice padalo). Vys. Dala ho clo kouta, a z kouta na pec a z pece za vrata; D. koho do hrobu; Nedávej se, Bětuško, do statku cizího; Dám ho do postýlky pod peřinu; Nyčko dali mě do dvora; Popel do povětří dej. Er. P. 9., 178., 302., 303., 419., 447. D. někoho v zástavu, J. tr., katům v ruce. Bl. Něco někomu v ruku dáti; se v nebezpečí. V., Br. Bóh ti bujarosť da u vsie údy, věhlasy (moudrosť) v bojnú hlavu. Rkk. 31. Hřiech (jest) v porobu samochtiec dáti šíju. Rkk. 53. Pěj, tobě ot nich (od bohův) dáno v srdce protiv vrahóm. Rkk. 9. Ptactvo nebeské dal v ruku tvou; nepřátele v něčí ruce dáti. Br. Dajž Bóh v naše srdce .. . Chč. 615. D. něco na stůl, na úřad, na poštu. Us. Řetěz na někoho d. V. Ruku na něco d. Us. D. sejia pravou cestu. Us. D. obilí na sýpku. Sp. Když mě dali na vůz. Er. P. 459. Dej mně, Bože, dej mně, co mně míníš dáti; jenom mě nedávej na ty cizí děti, na ty cizí děti, na ty nekáraný ( = vdovce s dětmi). Sš. Pís. D. se k vojsku. Šm. Ještě ke mně vartu dal; Dejte už mě k doktorovi. Er. P. 451. 498. Dáti něco pod úřední pečeť. J. tr. D. co pod něčí ochranu. Th. Tašku dám pod hlavu; Tělo dejte pod kamení. Er. P. 450., 477. D. rubel (Knebel) mezi zuby, Lk., hrušky mezi jablka, Us. Dal mu krásný pás okolo těla. Us. Dal jí perle kolem krku. Er. P. 485. D. komu přes hubu. Jg., Er. P. 371. — odkud (z čeho do čeho, od čeho, s čeho). D. něco z rukou. D. Vojáky z ka- sáren do domů d. Us. Z ručky do ručky d. J. tr. Dáti komu pokrm ot dvora, Kat. 2678. Hrušku se stromu někomu d. Us. Dal by i polední košili s těla, Č. Co není s hůry dáno, v apatyce nekoupíš. Prov. D. se s cesty. Us. D. příklad s sebe. Us. — co, se kudy (čím, přes co, skrze co). D. se, údolím. Har. I.195. D. se doubravou, lesem, Č., jistým směrem, rovnou cestou. Us. D. se přes mez, přes les (lesem). Jg. Dal mu peníz skrze mříže. Us. — kde (v čem, na čem, u čeho). D. někomu ve svém domu hospodu. V. Bože, dej nám mír v zemi. Us. Bůh ti štěstí nedá v tom jiném manželství. Er. P. 187. Bůh ti štěstí nedá na tom tvém statečku. Er. P. 187. Bys mi dal nocleh u sebe. Er. P. 183. — kdy. Dám ti to za tři neděle; po novém roce; s neděle. Us. Ob den groš mu dával. Us. Nevěstě před svatbou (dary se dávají). V. Napomenutí d. před přísahou. J. tr. — s infinit. Bože, dej v čas mluviti, v čas mlčeti. Dal ho zavolati. Dej si říci. Jd. Ne darmo dává své hubě jísti. Jd. Dal stromům zahynouti, T., vz Nechati. Dávám ti věděti. Dejte mu jísti. Us. Dal most stavěti. Us. Dá-li bolesť spáti. Lk. Nedej se přemoci zlému. D. Dal se židům hojiti. D. Dáti se viděti. Šm. Dal se slyšeti; dal si na tom záležeti. Us. Dal mu znáti. Rk. Ni v súmrky jim dávati jiesti. Rkk. 8. I dastě je lěchóm provolati (glasy). L. S. v. 80. Dejte vy jim jísti; Dal jsi mi okusiti úzkostí velikých; Nedej usnouti očím mým; Nedali jim scházeti se do údolí. Br. Ty oltáře dal na svůj náklad udělati. Háj. Dal se naleznouti. Bart IV. 15. Mstíti budu a nedám sobě žádnému překaziti. Br. Bůhdejž vám jednomyslným býti vespolek. Br. Nedala mi těch šatů nositi. Svěd. Aby se k obědu najíti dal. Žer. Dal se (= jal se) lézti na strom; dal se hovořiti; dalo se pršeti. Us. na Mor. Brt. Nedáme si to vzíti, lépe: vymluviti. Kak by Buoch byl spravedliv, dada bez pokuty minuti zlému. St. Dali otcóm a materám v nedostatciech býti. St. Lykurg občanům přísahati dal šp. prý m. kázal; ale ,dáti' ve smyslu ,kázati' užíváme, ku př. D. koho usmrtiti; dal ho do vězení uvrci; dal ho zavolati, sekerou odpraviti; dal hostinu připraviti. Nt. Dáme si vrták zahrát. Er. P. 269. Kdy dáti s inft. ve smyslu něm. lassen chybně, o tom vz na hoře. — že. Dal mu, že má dost. Us. Dejme tomu, že .... V. — aby. Dal mu, by odešel. Nedejž mi toho, abych to učinil. Br. — ať. Dejž, ať tě miluji. Kom.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011