Odpadnouti
Odpadnouti, dnul a dl, utí; odpadati = od něčeho padnouti, weg-, ab-, entfallen; zlaciněti, wohlfeiler werden; odstoupiti, od- vrátiti se, zběhnouti, utéci, abtrünnig werden, abfallen, verlassen. Jg. — abs. Horečka od- padává, šp. m. povoluje, popouští, se mírní, ochabuje, ubývá jí. Brt. Ta omětka všechna odpadla (utrhla se). Ros. Drvoštěp pilou řeže, drtiny odpadají. Kom. Lidé odpadají (mrou). Partl, kal. Chléb odpadá, odpadl, vz Odpadlý. Jg. Město odpadlo (odvrátilo se). V. — Příspěvek odpadne, chybně m.: pře- stane. Šb., Š. a Ž. Za nepříznivého počasí odpadá zahradní zábava; v tomto smyslu se slovesa odpadnouti neužívá, lépe: nebude, nebude konána; někdy také: v takových případech přestávají všecky zábavy, omluvy atd. To číslo programmu odpadne m.: se vy- pustí, vynechá atd. Důvod odpadá m.: nemá místa, přestává atd. Brs. 117. — na čem. Odpadá tělo na zdraví a hyne. Reg. zd. Dobytek na těle odpadl (zhubeněl). — od koho, od čeho. Od pána, od víry o. V. Od počatého úmysla o. Troj. Odpadls mi od srdečka. Sš mor. ps. Zase k císaři o. Skl. I. 271. — Pozn. Z těchto příkladů jde, že chybně soudí ti, kteří tuto vazbu a frasi za špatnou mají m.: odstoupiti od někoho. — na co. To zvíře jest 6 stop dlouhé, na ohon od- padají 2 stopy, šp. m.: To zvíře jest i s ohonem, který 2 stopy má, 6 stop dlouhé; nebo: na ohon připadají 2 stopy (Brs. 117.). — čeho. Odpadli jsú toho. Ctib. Hned ho mnozí od- padli, řkouce, že veň ďábel vstoupil. V. Když slunce šlo na západ, TrojanŠtí Řekův odpadli a vrátili se do města. Troj. 284. Mnozí jeho odpadechu. Let. 7. — Tkadl,, Bel., Ms. — v čem: odpadlo v ceně (zlacinělo). Vus., Šm. — kudy. Voda brázdou odpadá. Šp. — kudy odkud kam. Aby voda skrze díru (děrou) z dolů na štolu odpadala. Vys.