Záporný
Záporný = k záporu náležející, vernei- nend, negativ. Z. veličina. Nz., Sedl. Z. do- ložka. J. tr. Log. o jest nekonečně z-ný. Šim. 158. Z. odpověď. Ddk. IV. 172. — Z. = zapřen býti mohoucí, was geleugnet werden kann. To nezáporné jest, že ... . Šť. — Z. = negativní, kontradiktorický, popírací, zapírací. Z. představy; úsudek. Marek. Z. slovesa. Neporušená řeč lidu všude na Moravě genitivu záporného užívá důsledně a bez výjimky; kde ve starší řeči spisovné akkusativ se vyskytá, jest to jen výjimkou, sice i tu genitiv záporný pravi- delný jest. Líto mi tudíž, že jsem ve své antigenitivné horlivosti přebrousil (Mtc. 1873. 36.) a jsem nyní všecek těch, jenž učí, že záporná slovesa přechodná vždy pojiti jest s genitivem, ješto by jakýmkoli mudrováním o věci té nastaly nekonečné zmatky. Brt. v Mtc. Vz Akkus. 3. (str. 18. a. ř. shr. 21.), kde se přece připouštějí výjimky; Akkusa- tiv. 5. (str. 19. a. ř. sh. 9.); Genitiv E. (str. 387. a. ř. zd. 8. atd.); Věta záporná (IV. str. 650. b. ř. zd. 21.); Ne, 10. (II. str. 100. a. ř. sh. 33.); Časoslovo záporné (I. 163. b. str. zd. 14.); Ani (I. str. 27.); Ni (II. str. 168.); I. (str. 564. b. ř. zd. 24.); Gt. v Brs. 2. vyd. str. 115.; Mkl. S. 170. Brt. ve své Skl. 3. vyd. 42. opakuje: Genitiv při zá- porných slovesech přechodných jest pra- vidlem i ve starším jazyce spisovném i v ne- porušené řeči lidu i v ostatních jazycích slovanských. V Brs. 2. vyd. str. 115. praví též: vyjmouc akkusativ u náměstek co, nic, něco, to, ono a p. jest (při záporných slo- vesech přechodných) genitiv záporný ode dávna pravidlem. Vz tam více a i příklady. — Poznam. Ale i uvedená zájmena bývají dosti zhusta v genit.; vz násl. příklady. — Pk. ve svém Bruse (v Praze 1874.) praví na str. 14.: Genitiv záporný hradí akkusa- tiv předmětu jinojazyčný. Vz tam příklady na str. 14. a 15. Vm. v Nauce o větě praví na str. 20.: Po záporných slovesech pře- shodných klademe záporný genitiv za ak- kusativ věty kladné. Vz tam příklady. V programu brněnské realky 1884. 3. píše Neoral: v dialektu bohuslavském na Mor. jest u záporných přechodných sloves veskrz genitiv. Ku příkladům ve slovníku hl. při akkusativu a genitivu přidej ještě tyto: Neb dievky mužóv na hradě nejmiechu. Dal. Jir. 22. Aby životóv neztratili. Dal. Jir. 22. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli. Sš. P. 22. Keď nemám sklenice, napijem se z kopky. Zpěv. 224. Jmá jedno dědinu a statku nejmá. Arch. I. 467. Toho žádný v moci nemá. Chč. 383. Že nechová jazyka přirozeného; Nebudú-li svých milovati. Dal. Jir. 152., 122. Chudoba lichvy nezná. Mudr. 171. Já jsem svátků nesvětila ani pátků ne- postila. Sš. P. 27. Otče milý, nečiň mi té křivdy. Pass. 32. Muž nemá zastírati hlavy. BR. II. 563. a. Hej husičky, nekalte tej vo- dičky. Sš. P. 265. Co se mi nelíbí, toho nechci. Er. P. Nesuď jiných, najprv vyhoď brvno z oka tvého. Na Slov. Tč. No ja vám len istotnú pravdu hovorím, pane, ja som vám dosiaľ ani jednu lež nepovedal, ani ďalej nevypustím z úst pustého slova. Phld. III. 3. 144. Neukazujte mi tej brněn- skej věže; Aby nešidil děvčete hodného; A včilej nepozná panenky od ženy. Mor. ps. Brt. Nedělaj chodníčka přes našu zahrádku; Říčice vody nepřijímá, syneček pravdy ne- povídá; Můj kůň něchce této travěnky. Brt. P. 22., 84., 154. Krávy veděnky nemajú; A ona se ulekla, slovečka neřekla; Zkazuju mu ješče více, by mu tekly bokem plíce, bo- kem plíce,játra, srdce, by nešidil panen více; Už nemáš k nám chodívat', sloveček o lásce mluvívať; Nesvádé toho na mne, sveď to na jinýho; Aby si nešidil děvčete švarného; A co mně dáš, to mně dáš, pane Bože věčný, edem mně nedávej staré baby s dětmi; Já krav nevyženu; Všecí lidé povídajó, že já se v noci tólám, a já hledám potěšení, kte- rého doma nemám; Aby nerušila lásky mezi náma; Kuchařka sa bojí, škopíček ju honí, putenky ju pomúvajú, že nenosí vody. Sš. P. 102., 111., 114., 311., 379., 386., 420., 497., 636., 662., 704. Bodaj si, šuhajko, toľko ráz umierau, koľko si mi razy pravdy nepovedau. Sl. ps. 73. Po západu slunce neber vody z potoku. Kld. Toho ja neviem, obě-li kúpil, čili jednu, neb jsem já při trhu nebyl. NB. Tč. 42. Lakomství a ohně, při- kládaje, neuhasíš. Č. M. 52. Zdá se, že toho neučinil; Toho trhu jemu nezdržela. Půh. I. 211., II. 164. Však své síly neposlabi. Alx. V. v. 1641. (HP. 40.). Protož apoštolé neučili jiného, než což Kristus učil; Ale zlý nebude mieti toho života věčného, o němž 303* die pán Ježíš; Mnoho rozkazují a sami při- kázanie božieho neplnie; Otec dobrý nedal by synu za chléb kamene; Což jest Bóh svázal neb spojil, toho člověk neluč rózno; Příčiny křiku jejie neotázal, volajície ne- utěšil ani zkrotil křiku; Ba běda nám kně- žím, nevedeme-li lidu k spasení; Ktož nejie dóstojně těla božieho, nebude živ; Nedá svobody svým lidem, aby mohli své pro- dati. Hus 1. 6., 41., 289., 308., II. 39., 97., 301., III. 174., 192. Ja si mu ručiček špiniť nedám. Er. P. 228. a. Nedá sobě s hlavy sdělať svého věnečka; Koníček nechce žrát travěnky. Brt. P. 119., 135. Co pak, ty ko- níčku, co pak tak těžko jdeš? Zdaliž mého těla unésti nemůžeš; Volek nechce vody píti; Nechtěla jísti chleba režného. Sš. P. 87., 624., 682. Toho ale dětem a přátelům svým k hanbě že učiniti nechce, aby se měl vyplacovati. Pal. Děj. V. 1. 155. Té vůně nikdo snésti a číti nemůže. Ler. Když uzřechu, jenž nemóže kříže nésti. Ans. A že potom nechtela trhu držeti; Toto vám ozna- mujem, že jsme jich o to sami srovnati ne- chtěli. NB. Té. 196., 232. Nechtě tu života ztratiti. Hr. rk. 241. Nemohu na ten čas své sestry v jejím zármutku navštíviti. Břez. 206. Nechtěli tu přerušiti zákona božího. BO. Bůh nevelí žádnému statku všeho roz- dati, ale praménky toliko jinam z něho vy- pouštěti. BR. II. 609. b. Nedejtež falešným apoštolům lásky v sobě ke mně uhasiti. BR. II. 636. a. Přes to ona nemá svého véna ztratiti. Půh. I. 259. Nesměje hniezda klásti. AlxV. v. 875. (HP. 22.). Prosili, aby nedali jich tisknuti v ten hřiech. Hus I. 461. Kdo sv. neděle nesvěří, ten ukazuje . . . .; Ďábel zavalil jest vešken svět v zlosť, jakož die písmo, a já nezavalil sem všeho světa v zlosť. Hus I. 113., III. 245. — S akkusa- tivem. Dokud mu děvčina koníčky ne- chytne. Brt. P. Nevyplatímy to jedniem vlasem. Dal. Jir. 9. V kroniku něco nepra- vého psáti nemá. Kuthen. Držel mne na řeči a konec mi o to neučinil. Půh. Olom. 1412. Což sobě nechceš, nečiň jinému. Št. Měščené nemají právo staviti pána. Kn. rož. Jir. uvádí v Mus. 1878. 144. tyto příklady (z Mkl. IV. dílu str. 500.): 1. staroslovanské (z Clozova homiláře, z Ostromirova evan- gelia): Nepridochb pravedniky prizvatB. Ženą junosti tvoeję da neostaviši. Ne prěljuby SBtvori; 2. srbské (z národ. písně): Nemoj, Mirko, drugo učiniti. Nevodi mi lijepu djevojku. Neprodaji majku; 3. maloruské (z nár. písní): Otcevskuju słavu nevterjaty. Biłyj śvit nevydiły. Neroskravaj serce moje; 4. ruské: Ja ščastie tvoje nemog ustroitB. Nepokinu věru christianskuju; polské: Do czegož nieprzyvodzisz serca śmertelnych; lužické: Ta koza mľoko nedáva; Z češtiny samé mimo jiné Mkl. srovnává dvě výpo- vědi, totiž: Tu sílu David neměl a Síly David neměl a takto se o nich pronáší: Wenn man (diese beiden Sätze) gegenüber- stellt, so wird man geneigt sein einen Un- terschied anzunehmen wie etwa: er hat nicht die Kraft und: er hat keine Kraft, il n'a pas la force a il n'a pas de force. Im er- ateren Falle ist die Negation nur relativ, daher der Akkusativ. Bdl. v Obraně Libuš soudu (v Brně 1879.) na str. 146. uvádí tyto věty: Kteréž také obyčeje neměli. Tov. k. 219. Neomočiv nikde nohu; Člověk nejmě- ješe známku brady. Anth. I. 91., 94. Bóh nevzývali sú. Ž. Klim. Rozmarýn netrháte. Sš. P. 390. Proč mé srdečko netěšíte? Er. P. 22. Bílé ovce a chaloupku nikdy víc nenašel; Zdali vy mou lásku neznáte ?; Jak živ jsem žádnému škodu neudělal; Jak živ jsem žádnému oves nespás. Er. P. II. 14., 73., III 81. Bdl. tam končí takto. Konstrukce akkusativu při záporném (přechodném) slo- vese není chybná, ač připouštím, že genitiv se častěji klade než akkusativ, anoť že jsou spisy, kde na sto takových genitivů přijdou sotva dva akkusativy. — Z. = podpěrací, Stütz-. Z. pilíř, der Strebepfeiler. Nz.