Domů
Domů. Staří psali také: domu, Zk.; v obec. mluvě: domu, ale lépe píšeme: domů. Nach Hause, heim. Domů, domův mají někteří za gt. pl.: domóv, domuov, domův, domů; Mk., Zk., Brt., Gb. a jiní právem za dativ cíle m. domovi (i se odsulo a o se dloužilo v ů). Jděte domovi. Pass. (chovaný v archivu brněnském). Brt. Domovi, domôvb, domóv, domuov, domův, domů. Vz v příbramském programu 1876. str. 20. Sepsal Frt. Prusík. Šm. to měl za akkus. cíle m. domov (domov, u), jako máme v lat. domům ire. Domů jíti, jeti, se vrátiti, V., psáti. Jg. Každá půjčka s plačky domů přichází. Prov. Vše domů přijde, co vlci nesnědí (čas ukáže). Nechval kmotře hodův, až z nich pojedeš se ctí domův. Prov., Jg.