Její
Její, zúžené z jejie. Vz o tom v List. filol. 1874. 48., 1877. 293.-294., 1880. 296—299. a cf. Programm Obecného real, gymnasia v Praze na r. 1877. 7. Na Laš. její, -ó, -í. Její otec, jejó matka. Tč. — Nesklonné (poněvadž jest její gt. jako jeho a jejich a tyto tvaRy se také neskloňují). Paní Kachna vystúpila jest skRze pomocníka její; Za ne- božtíka Macha, muže její. NB. Ťč. 79 , 168. Ves Lhotka s jejie vším příslušenstvím. List. hrad. 1482. Tč. Mnoho pánov s jejie otcem mluvili. Leg. Mnč. R. 27. Móžeš ju s jejie tovařiškami jieti. Dal. 23. Imievali jsú stav v Byňově u sestry a jejie muže. Pč. 21., 22. Z její věna; Jana syna její; Já jsem měl stupek s její otcem; Že mi slíbil za věno k její bratru ruce; Pobral jí a její dětóm všecko; Úmluva se stala mezi její syny. Půh. I. 133., 158., 279., II. 25.. 39., 72. Taktéž v Půh. I. 134., 390., II. 41., 92., 103., 104., 106., 143., 202., 226. Daleko učiň cestu svú od ženy a nepřibli- žuj se koncóm domu jejie. Hus. I. 277. — Sklonné: By jemu rukojmie byl za naši měšťku a za nebožtíka muže jejieho. NB. Tč. 145. Slíbil jí za jejího muže za 50 kop; Doupomínaje se jejího véna. Půh. II. 102., 408. Odkázal jí 10 kop věna jejího na Ha- vlovi. Arch. 1. 172. Chelčický její veskrz sklání: O jejím panenstvie. Chč. P. 76. a.