ÚmyslÚmysl, u, nebo a; úmyslek, slku, m. Ú. = umyšlení, co umyšleno, mínění, der Ge- danke, Sinn, die Meinung. Téhož u-lu; roz páčiti někoho v jeho úmysle a mínění; jiného u-slu býti. V. On ú. svůj takto propověděl. Troj. Z ú-sla církve je přijímali. Štelc. Na jiný ú. vstoupiti. Sych. Vedlé ú-slu mého to nestačí. Har. Ve svých úmyslech vymy- slic sobě Boha takto neb takto. Že se ne- dělím ú-slem od církve. Převrácený ú. Hš. exc. Jiní časové, jiné úmysly. Us. Tč. Opět jsem na svém ú-sle obluzen. Pass. mus. 359. Že to chtie na své starší vznésti a což jich úmyslu v tom bude, chtie mi dáti věděti; Neviem, kterú lehkosti úmyslové vaši hýbají se; My jsme téhož ú-sla; Což v tom ú-sla jest vašeho, daj nám listem svým věděti.Arch. IV. 10., 395., V. 295., 314. Podléúmysla sv. učitelóv troje jest klaněnie. Hus.1. 73. Nemóž nižádný prorockých vykládatiú-slóv, nemá-li ducha prorockého. Hus II.293. (Tč). Vz Míra (na konci článku). — Ú. = vůle, rada, předsevzetí, die Absicht, der Vorsatz, Entschluss, das Vorhaben. Ú. — ustálená vůle k jistému jednání či odhod- lání se k vykonání jistého záměru. S. N. Vědomí lidské pohnútkami naplněné sluje ú. S. N. (ve článku: Motiv). Ú. změniti, pro- měniti, zjinačiti; jiného ú-slu a vůle býti; na jiný ú. nastoupiti, přijíti: na svém u-slu státi; při svém u-slu zůstati; svůj ú. za- chovati, zastávati; od svého u-slu upustiti; jistý, nepohnutelný, stálý ú.; toho úmyslu býti; tím úmyslem. V. V ú-slu nepohnutě zůstati. Nemoudrého jest, bez umysla (bez naměření) někam se nésti. Kom. Mám ú. vyjíti; ú. svůj vyvésti. U. urážky; K ně- čímu úmyslu přistoupiti; Takového úmyslu nikdy nebylo; Nějakým ú-slem se obírati. Us. Dch. Měl ú. jako apoštol Pavel (dobrý). Třb. Bohu jest vědomo, že co živa nikomu z ú-slu jsem neukřivdila. Us. Tč. Zaječí ú. vzíti (utéci). Us. Kfn. Pozornosť jde z roz- umu a ú. z vůle. Us. Tč. Ne tak tresce se hřích v ú. vzatý jako
provedený, ale něco měkčeji. Bdž. 169. Ve svém ú-slu státi. Nz. Neučinil to žádným zlým ú-slem, než aby.. NB. Tč. 115. Toho jsou úmyslu; Že toho nečiní úmyslem tím, aby...; Ale nechtěli ustoupiti úmýslu svého; Že král toho celého úmyslu jest. Skl. I. 58., 144., 159., 298. Ne- dal se z úmyslu svého vyvésti. Ib. I. 347. Toho odkladu žádám upřímným a neobmy- sleným úmyslem. Kol. 13. V každé zajisté smlúvě slova přisluhujíť ú-slu a v právích přílišná vtipnosť zamítá se. CJB. 365. Ne- chtěl jsem déle ve svém u-sle státi. Žer. A tak prvního ú-sla zapomněvše a snad se rozmyslivše potom šly (vdovy) za muž. Hš. exc. Poněvadž němý od přirozenie, který se nemóž ústně přiznati, má moc ve dsky klásti, když úmysl svého rozumu a chtenie móž kývániem hlavy nebo ukázániem ruky oznámiti. Vš. 155. Byl Dampír toho ú-slu, aby... Skl. 1052. Celý úmysl a rady své k tomu obrátili, aby sobě řádným a zříze- ným způsobem jiného nového krále a hlavu zvolili. Skl. 1153. Nechtěl se jim ještě v tu dobu o dokonalém úmyslu svém pronésti. Ib. 1157. Máte-li ú. nějaké napomenutí uči- niti lidu. Br. A v tom úmysle stoj tvrdě. Smil v. 1420. Dobrým a upřímným u-slem psáti. Str. Činil to dobrým ú-slem; Skutek zlým úmyslem na mysli uložený. Bart. Což v u-sle měl, skutkem vykonal. Ler. Tak duchovní pastýř nemá obsahovati v srdci úmyslu jiného leč spásu lidí; U. lichý, ne- řádný; Ú. ten trval posaváde, nébrž ne- ustále rostl, zmáhal a rozjitřoval se; Vra- žedlný ú.; Provedl odvěký ú. svůj; Ú. jich na zmar splynul; Jakým ú-slem veden byl Pavel při spisování listu toho?; Uměl na- strojiti věci, jimiž by úmyslům božím již napřed potržku učinil. Sš. J. 74., 125., 126., 203., L. 63., II. 77., Sk. 64. (Hý. ). Kdo v u-slu stálý, čert ho neošálí. Prov. Tč. Úmysla svého rač nám dáti spěšnú odpověď bez meškánie. Arch. I. 275. Nejedni Krista tím úmyslem kázali, aby sv. Pavlovi trápení přidali; Jakým ú-slem ty služby konali?; Jak to a jakým ú-slem činil; Za jakou pří- činou a jakým úmyslem k němu přišli; Měl ú. vás navštíviti. BR. 11. 10. b., 43., 117, 220., 619. a. (Šd. ). Zřeknuv se na dobro všelikých úmyslů rozšiřování říše své; Tu odešel od něho Břetislav s úmyslem, že na zejtří se vrátí; Již tam o úmyslu svém se vyslovil postoupiti své země....; U. svůj v skutek uvedl; Pojatý ú.; Pojat jest ú. zdvihnouti se válečně na Sasy; U-sly své odročiti; Tato kronika jde zřejmě za tím ú-slem, aby zakladatele kláštera vylíčila co muže velice mocného; Zanášel se úmyslem uvésti ho zase k panství; Přece ú-slu svého neprovedl; Smrť jeho uspíšila i usnadnila ú-sly chované; Vzdal se ú-slů svých; I slíbil mu, aby zkazil ú-sly strany protivné, slavně následství po sobě; II. jeho se nezdařil; Ú. ten stal se skutkem; Zjevný ú. knížete; Došed ú-slu svého vrátil se do Čech; My vzpomínáme těchto změn z ú-sla, poněvadž se i Míšně dotýkaly. Ddk. II. 144, 154., 165.. 199., 272., 277., 290.. 296., 305., 315., 326., 349., 357., 362., 373., 392. (Tč. ). Ráčili byste přečísti na něm (na srdci) napsanej můj vděčný ú.; Neb sem sobě v ú. vzal žádnému jí (dcery) nezamluviti, dokud...: Nyní touž věc připomínám a za utvoření se v úmysle svém žádám; Někoho k ú-slu svému nakloniti; Nechtěje vás v ú-sle ja- šem posilňovati toto psaní vám činím. Žer. 15., 315., 327., 337., 350. (Tč. ). Jiného ú-slu nemám než vám sloužiti. Žer. L. I. 51. Slíbí někto odplatiti sě pod přísahú a má ten plný ú. a pak nezaplatí zapomena, aj ten bez úmysla zklamánie křivdu jest přisáhl; Mluviti křivdu s ú-slem zklamánie; Komu Ježíš v ústech vznie a hřiech v ú-sle leží, těm sě zvláště muky pekelnie množie; Láska nemyslí zlého, to věz, nemyslí zlým úmy- slem nižádnému zle učiniti; Vzatek časný, z ú-sla za pójčenie umieněný; Protož tiem ú-slem nechoď za mnou; Ti vysoko ú-slem lecí jako ptáci chtiece své hniezdo nad jiné zvelebiti; Jsi-li v hřieše smrtelném, jdi tiem ú-slem do kostela, aby milosť uprosil u mi- lostivého pána; Pohoniec svých osadných z desátkóv a z jiných věcí tiem úmyslem, jedné aby měli, nejsú z hřiechu vymluveni; Pokušenie bývá trojím obyčejem vedlé ú-sla pokušeče; Přisahati křivě jest s úmyslem zklamánie lháti s přidániem přísahy; Při- sahá-li kto k jinému ú-slu, než ten miení, jemuž přisahá, křivě přisahá; Míní-li kto biskupem býti, tehdy by měl tiem úmyslem žádati, aby církvi sv. prací svú chtěl pro- spievati; Mámť ú., abych, což mohu, naj- lehčejie vyložil k rozumu čtenie; Bude mieti plný u., aby nehřešil; Nechajíce hledánie a ú-sla těla jeho mazánie, jděte a povězte uče- dlníkóm...; Jiné má v ú-sle a jiné mluví; Jiné v ústech máte než v úmyslu; Učinili otázku ne upřiemým ú-slem k dobrému, ale k podtržení sú otázali; Vidíš-li koho, an zle činí, rci, že dobrým to úmyslem činí; Nezřiezeně vstupují v manželstvie tiem úmy- slem; Má pevný ú., aby viece nehřešil. Hus I. 95., 102., 163., 217, 259., 303., 338.. 345., 379.. 448., II. 2., 106., 135., 399., III 180., 204., 258. (Tč. ). V ú. si něco vzíti. Št. N. 162. Svými ú-sly nezašli v blud. Št. Kn. š. 119. Činiti něco nedobrým úmyslem. Št. D. Někoho od ú-slu zdržovati. Har. Od svého u-slu přestati. Háj. U. pokání činiti. Br. Ú. věčné čistoty v srdci měla. Hus. Ú. maje toho města se zmocniti. Háj. Ú. svůj doko- nati. Troj. Na tom ú-slu přestanu. Klat. U, ospravedlňuje skutek. Č., Vš. Něčí ú. vy- skoumati. Kram. Lid napomenouti ú. má. Br. Má ú. stavěti (má v úmyslu). J. tr. Nad nemožnosť nikoho pán Bůh nepotahuje, na dobrém a upřímném ú-slu přestávati ráčí. Vš. Ú. dobrý Bůh přijímá za skutek. Vš. Někoho od ú-slu odraziti, odvésti; od ú-slu svého odstoupiti. Us. Úmysl zlý právy se tresce; Zlý úmysl za hřích se pokládá. Rb. Ú. zlý, krvavý, vz Rb. 273. Strany změny úmyslu vz: Housti, Chodníček, Obouti, Rak, Uzda, Vojka (přísloví). — Z úmysla = do- brovolně, naschvál, svémyslně, svévolně, roz- myslně, s uvážením, s radou, s rozmyslem, vorsätzlich, absichtlich, mit Fleiss, mit Vor- satz. V. Ne z ú-sla. V. Z úmysla to učinil, Br., hřešiti. Kom. Z dobrého úmyslu. D. Z ú-sla nechce. Vš. Z úmysla hřiechóv ne- chati. Hus II. 151. — Ú. = způsob myšlení, mysl, srdce, der Sinn, das Gemüth, Herz, die Denkungsart, Gesinnung. Jednoho srdce a úmyslu býti; jednostejný ú. míti; jiného ú-slu stoje, jiného sedě; v ú-slu míti (my- sliti o tom); v ú. vzíti, bráti. V. Ú. vrtký, pevný; proti někomu nepřátelský ú. nositi; horlivý, rozpačitý ú. Troj. U. veliký, spa- nilý. Us. Má k tomu ú. (náklonnosť). Kom. Musíš mít ú. k tomu, co chceš pracovati, abys mohl, co si přeješ, dobře vykonati. Us. Tč. Zlosť obchopila jeho ú. Št. Kn. š.
