1. Píti
1. Píti, piji (zastr. ale v Opavsku posud pím), pij (v obec. mluvě : pí, píte), pije (pi- jíc, pijíce ; píce m.: pijíce, Výb. I. 222. Mkl.), pil, pit, ití; píjeti, 3 os. pl. -ejí, el, en, ení; pijívati, pívati, pívávati, píjívávati, trinken. Jg. P., kořen pi, lat. bi-bo, řec. ????. Schl. Vz strany časování: Bíti. — abs. Pije, až se hory zelenají (až se nebe točí). Pije, až ani světa nezná. Č. Pije, až ani neví, čí jest. Vz Opilství. Č. Pije, jako duha vodu, jako Holandr. C. Pije jako sysel, jako halena. Na Moravě. Brt. Pije jako dudek. U Olom. a jinde. Sd. Houba, kobliha pije. Dch. Do- kud jsem a piem. ZN. Prve nežli se jí a pí. Bls. 112. Jez a pij. St. skl. Jísti a píti dáti. V. Jídali a píjeli. Br. Pil bych, chce se mi píti (žízním). Us. P. více, než se chce. D. Píti, až břicha nestačí. Us. P., až by se hlava točila. V. Kdo sám pil, nechť sám platí. Papr., Lb. Vz Vina, Pij, až ti za, uchem praskne (praví se, když se žíznivému podává džbán vody). Na Mor., Brt. Pij, ale rozum nepro- pij. Vz Opilství. Lb. Kdo moc pije, jídlu málo udělá. Vz Nápoj. Lb. Nebožátko, ne- dají mu píti. Lb. Proto piem, abych živa byla; Vól pie, kdy je žiezniv. Št. Nedali mu píti. Us. Kdyžs pil, plať, se šenkéřkou se nevaď. Jg. Když jedna husa se napije, pijí jiné všecky. Spadl mu čípek, nemůže píti. Jg. — co: vodu, Rkk., Troj., víno, V., BO., krev. Br. Jdeže (kdež) Orlicu Labe pije. LS. v. 34. Syrá země vřelú krev pije. Rkk. 26. Čemu ty nášu krev piješi ? Rkk., 12. Nerád pije pivo, ale jí je. Vz Opilství. Č. ?. věnce (siaviti námluvy). Us. v jihozáp. Čech. Kdo čí chléb jí a pivo pí, toho píseň zpívej. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Čím kdo více vodu pije, tím víc žízní v sebe lije. Jg. Nemóžete kalicha bo- žieho píti a kalicha ďáblového. ZN. Vodu studenou sme pijívali. Ler. — co proč (instr.) Lakotou Člověk více jeda a pije, než sluší, ukrátí si života. Lk. On z toho pil a za krátko umřel. U Dobrušky. Vk. — co odkud: vodu z hrnce, Us., víno z číše. Jel. Z prázdného se špatně pije. Us. ľ. ze studnice, Alx. 1136., z korbele. Ľr. P. 174. Pravím vám, že nebudu píti z plodu lozy, až . . . Sš. L. 196. Z bližně vody píti (proxima). BO. — zač. Za něčí zdraví p. D. — co kdy: mléko za tepla, za pozdního večera p. Us. Nepij po zasetí, ale po žních. Vz Šetrnost. Lb. — nač: na svůj vrub, MI., na lačný život, na jeden řad, Sych., na něčí zdraví, D., na bratrství, Us., na zlosť, Dch., dlouho na noc. V. Ještě vlka nezabili a již mu na kůži pili. Pije na medvědí kůži, které ještě nemá. Není zisk na medvědí kůži píti. Us. Na ně (zloděje) pil a jedl (na jich groš). Pč. 5. Tu vodu na čtitrobu pili. Har. 1. 177. Pí na mé zdraví. Er. P. 132. —jak dlouho: do noci, do rána. Us. — jak : do závratu hlavy, V., do němoty. Us. Kalich budeš píti až do droždie (jinak: až do kvasnic). BO, Pije jako do důchodu (co může snésti). Us. Všk. P. podlé svého způsobu a navyklosti, Br., podlé bohatých (jako oni). St. skl. Ne- smierní by nechtěli po steblci píti. Št. 203. S chutí p. BO. — (kde) s kým. Za jedi- ným stolem s nimi píjel. V. Nesluší s ožralci píti, s bezbožnými spolku míti. Se smrtí nikdo bratrstva nepil. Č. Už je Vávra ne- božtík, už je Vávra nebožtík, dej mu pán Bůh věčnou slávu, už nebude s námi pít. Brt. Anth. 133. Píti u dobrých přátel. V. P. v hospodě. Us. — co do čeho, kam. Písek pije vodu do sebe. Us. — oč: o duši, o všecko pryč, o tři vzdechy. Us. na Mor., Brt. — čeho : čistších ještě slastí pila, šp. m. co: čistší slasti. Brt. Genitiv jen při in- finitivu píti, když hlavní sloveso genitiv řídí. Neslušie světa milovati. Št. Dej mu vody píti. BO., Výb. I. Vz Jísti, Spodoba, Infi- nitiv (dodatek, pozn.). — od čeho. Pijú to od ( = proti) zimnice. Na Zlínsku. Brt. — v co. Kdo z nich žije, v sebe pije blahou šťávu života. Sš. B. 42. Zrostlina vlasením kořenů vláhu v se pije. Kom. J. 105. To čiňte, kolikrát kolivěk budete p. u mú pa- měť. ZN. —- co komu: poctu. To mi krev pije. Sych. Není divu, že chřadnu, neb ne- zbedné děti krev mi pijí. Sych. — s adv.: přílišně, silně, štědře, V., nemírně. D. — se. Ěeč se mluví, pivo se pije. Us. V noci se mi velmi pilo (žíznil jsem). Plk.