RadaRada = radění se. Radu s někým vzíti. BO., Alx., Hus III. 100., Výb. II. 41. Vzali radu o něm, kterak by ho zahubili. Drk. (Mus. 1888. 330.). Všeckna naše myšlení arady. Pož. 58. S nimi v radu všel. Výb. II.1331. Nechoď tam, kdež rady mají, donižtebe nezvolají. Sv. ruk. 197. Což s múdrúradú činíš, v své se škodě méně viníš. Ezp.965. Měj o to dobrou radu s múdrými. Št.Přijde čas, přijde r. Us. Veliké věci potře-bují veliké rady. Sb. uč. R. zvířat. Vz Sbn.822., Jir. Ruk. II. 161. — R. = poučení.Lepší dobrá r. než peníze. Us. Šd. Vyšlar. z velkého hovada (špatná). VSlz. I. 236Radou na Janka uhoditi (marně někomuraditi). Mor. Knrz. Radou jeho všechnočinil. V. Toť jest moje r.; Ač budeš mérady střieci. Anth. On tu radu přije milě;N'umě sobě dáti rady. Alx. Toho má mupomocen býti skutkem i radou. Št. Nemohúsobě rady dáti; Podle rady ďábelské. Št.Kn. š 87., 20. Někdy babská r. lepší neždesíti doktorů. Us. Tkč. Za takovou raduvyseru se ti na hlavu (o tu nestojím). Us.Ničím tak rádi neplýtváme jako svou radou.Exc. Přišel sem, aby mi dal z toho dobrouradu. Hr. ruk. 383. Jest veliký hřiech zlár. o blížniem bez jeho vědomie. Hus I. 234.,379. Na světě není tak zlého jako r. muželstného; Jistá škoda v lestnej radě. Ezp1352., 1353. R. otce synovi Vz Výb. I.910. nn., Sbn. 249. Z brzké rady pocházíželení. Výb. II. 936. — Cf. Kn. rož. 133 ,Jg. H. 1. 738.
Rada: Iz, kaj ľudě jeďú;seď, kaj ľudě seďú; stůj tam, kaj se stává;dávaj, kaj se dává; zpívaj, kaj se nuďú;uč se, kaj se učí; mluv tam, kaj se ptává;spi tam, kaj se spává. Slez. Šd. — R. =osoby atd. Zemská školní, zemědělská
rada.Us. Své šlechtice jměj v svej radě. Anth.I. 3. vd. 34. R. biskupská, papežská. Hnoj.R. větší = konšelé. Vz Wtr. Obr. 633. — R. = způsob, běh. Neví, jakou radou by se z toho dostal. Us. Msk. — R. = ochranná meta při hře v míč. Já jsem v radě; Skočil do rady. Us. Rgl. — R., y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.