Rameno
Rameno, a, nyní obyčejněji než starší rámě, ene, raménko, ramínko, a, n., sr. něm. Arm, lat. armus, řec. áypóc;. Vz Pře- suvka. Cf. Gb. Hl. 125. Strsl. rame (ra- menb.) z radménb., koř. ra (rad), příp. -men; sr. stind. radh, gelingen, fertig werden, od- tud strsl. radb, lubens. Mkl. B. 236., 237.. 496., aL. 54. Někteří mají tvar rameno za špatný m.: rámě, ale tvaru rameno užívali již: V., Kom. Rámě, ramene, rameni, rámě, rámě, rameni, ramenem; pl. ramena, gt. ra- men n. dual ramenou (v obec. mluvě šp. ramenouch), dat. ramenům (v obec. ml. šp. ramenoum), akk. a vok. ramena, lok. rame- nech n. dual ramenou (ramenách, v obecné mluvě šp. rainenouch), instr. rameny (rame- noma, u básníků, ramenama v obec. mluvě). V již. Čech. v pl. dle Slovo, jen že jest instr.
ramenama. Kts. Vz Koleno. — R., celá ruka
od lopatky až do prstův, der Arm. Vz S. N.,
Schd. II. 325. Mezi ruce a ramena vzíti (ob-
jímati). V. R. vztáhnouti, vystrčiti. Bern.
Vezmi nás do ramen lásky své. Kom. Ob-
vaz k zpětnému tažení ramen. Cn. Tvó
krásno hlavěnko vlož na mý ramýnko. Sš.
P. 215. Ramenú pozdvihovati. Hus. I. 72. — R., od plece až do lokte, der Oberarm. V.
R., paže, paždí, nadpaždí. Ruka v sobě
svalovité rameno obsahuje, loket, hrsť. Kom,
R. hoření. — R. spodní n. dolení od lokte
až ku pěsti, der Unterarm. V. — R., míra
od lokte až ku konci prostředního prstu n.
17 palcův, 45 centim., die Elle. Rostl. — R., ruka, die Hand, der Arm. Hrnčíř rame- nem hlínu působí. Ben. V. Někomu rámě zadržeti. Dch. — R., moc, síla., der Arm, die Macht. Světského ramene pomoc. Kom. Světské moci n. rameni k ztrestání podáni. V. Církev odevzdala kacíře k potrestání světskému ramenu. Ml. Ze všeho ramene — ze vší síly svého ramene. Kat. 2297. — R., co k ramenu člověčímu podobno jest, der Arm. R. koňské (přední stehno od plece až do kolena), Arm. Us. R. račí (klepeto), Schere, f. Bern. R. mořské (do země vnikající), Ann. V. R. potočné n. řičné. Řeka dělí se ve dvě ramena. Ml. R. hory, Gebirgsarm. R. v kole mlýnském (špice v kole vozním), r. vodního kola (ta čásť kola, která spojuje okolek s nábojem n. se hřídelem, S. N.., Prm. III. č. 18., der Radarm ; ramena zasa- diti, zavěsiti, zatáhnouti, stříhnouti; díra na ramena); r. v kříži (na kterém se kola sklá- dají) ; r. páky, délka kolmice z bodu pod- pory na směr síly tažené n. vůbec čásť páky mezi podporou a působištěm sil ležící, S. N., u váhy, síly, tíže. Vys. R. u vozu (přední oj mezi sebou držící, zadní), u pluhu, svícnu, stromu (větev. Bern.). Us. (Jg.). Vůz se nám zařezal v blátě až po ramena. Us. Hý. V stavitelství r. jalové, der Afterarm. Nz. R. pily, der Sägearm. R. k pilce kuchyňské, dře- vařské, Maschinsägeann, m. Skv. R. u ko- šile, die Achsel. Rameno úhlu = přímka, jež s jinou přímkou úhel zavírá. Blř. — R., plece, Schulter, f. Drva vložichu na rámě. Rkk. 1.9. Na mých ramenou. V. R. krátké, úzké, ši- roké, vpadlé. Šp. Nosiči na ramenách nosí. Na obou ramenách nositi (s oběma stranami držeti). Žer. Nosí na dvou (obou) ramenech. Vz Pomluvač. Č. Můj milé má zlatý pírko, viselo mu přes ramínko; Janiček má páví pírka, visejó mu na ramýnka. Sš. P. 281., 218. Šuhajkovo pérko visí přes raménko. Sš. P. 630. Kouká mu přes rameno = nad něho se vypíná. Vz Pyšný. Lb. Skládám to na Ramena boží silná k snášení toho břemene. Žer. 318. Přes rameno hleděti (pyšný). Č., V. Nosí péro přes ramena (sekyru, není velký pán). Prov., Jg. Rameny krčiti. D. Pokrčil ramenama, když jsme ho o jeho pří- mluvu požádali. Sych. Tleskal mu na ra- mena. Sych. Nohy na ramena vzíti (utíkati). Us. Na ráme zbraň! Schultert! Us. Čsk.