RozdílRozdíl, u, m., rozdělení, das Theilen, Ab- theilen, die Theilung, Abtheilung. R. rovný. Aqu. Rozdílové chrámu n. síně. Pláč. Tři rozdiely lidské (stavy). GR. — R., oddě- lení, kapitola. BO. Der Absatz, das Kapitel, der Theil. Buďte čtyři rozdílové žalmu stého osmnáctého. Zák. sv. Ben. Jakož svědčí sv. prorok Naum v třetiem r-le: Každý, kterýž se opatří, uteče od tebe; Jakož die mistr v čtvrtých knihách hlubo- kých smyslóv v 30. rozdiele. Hus. III., 144., 205. V nižádném údu těla našeho nemáme tak mnoho článkóv a r-lóv jako v rukú. Hus. III. 61. — R., oddělení, mezera, der Zwischenraum, Unterschied. Bez r-lu a roz- tržitosti. V. — R., nesvornost, neshoda, die Uneinigkeit. V. R. byl v lidu veliký. Zlob. Nebyti na rozdílu (jednostejně míniti). V. Jsme mezi sebou na rozdílech. Sych. Byli ve svém mínění na r-lech. J. tr. Jsou-li hlasové na r-lech; Jsou-li mezi sebou o něco na r-lu, na r-lech. J. tr. Býti o něco, v ně- čem s někým na rozdílech. Dch. R. byl a různice při tom jednáni mezi stavy. Bart. V různici a v r-lu býti s někým. Bart. — R., čím se věc od věci dělí, roseznává. R. zove se onen příznak, dle kteréhož věc od věci, pojem od pojmu rozeznati lze, der Unterschied. S. N. Tak aby po věčné časy znamenitý r. byl mezi stavem panským a stavem vládyckým. Zř. F. I. A. X. 2. R. činiti, dělati, míti; tu není žádného rozdílu; jest r. V. R. mezi věcmi činiti; s rozdílem; bez r-lu. Us. Lidskému rozumu r. zlého i dobrého se ukáže. Kom. Mezi udatným a lenivým jaký jest r. ? Kom. Mezi nimi v tom jest r. Br. Mezi jménem čistoty a šeredstvie veliký jest r. Št. N. 225. Však jest mezi lidem starým a námi v tom r. Br. Tedy i: Není podlé některých r-u mezi člověkem a opicí, ač mnozí větu tuto za chybnou mají. Brs. 156. R. věcný, úsobný, podstatný, podružný, poměrný, tvarový, vz S. N. R. stavu; náramný r.; všichni bez rozdílu (šmahem); r-ly výšin, Höhendifferen- zen. Us. Dch. To je r. jako pán Bůh a lichpuc. Us. u Domažl. Slm. Aby r. úsudku božího o nich tím světleji vynikl; Celý r. na vazbě spoléhá; R. ten mezi kněžími starého zákona se nalézá jen v domyslu vykladačů jinde základu zhola nemaje; Ač očividně na r-lu tom mnoho nezáleží. Sš. L. 175., I. 60., Sk. 171., 124. Tak šetří sice ve větě prvé r-lu mezi spojkami od a skrze, ale hned v následujícím výroku . . . r. ten mimo sebe pouští; Na štěstí nemá r. ten veliké dovahy; R. je v tom, že . . .; Že dřívěji r-lu pokrmů nedbaje nyní jej přísně zachovává; R-lu mezi zapovězenými a ne- zapovězenými pokrmy nečiniti; Veškeren r. s té strany zanikl; Při ospravedlnění skrze Krista r. rodu, stavu a pohlaví moci a prů- chodu nemá; Leč malicherný je r. ten a ne- třeba se oň hádati. SŠ. II. 6., 12., 16., 23., 24., 42., 179. (Hý.). R. ten velik není a můžeme se ho dobře lišiti; Ještě i ten r. zabíhá, že . . .; Neméně se tu jeví r. ži- vota Páně od života Jana Křestitele; Ale jiní právem tomu r-lu odpírají; Tím zna- mená osobní r. otce a syna; Rozdílu není leč logický. Sš. L. 8., J. 25., 38., 98., 180., Sk. 31. (Hý.). Oni bez r-lu do ouřadů svých berou cizozemce. Žer. 338. R. viery. Hus. I. 198. Děvčata povídala, že to nemá r-lu (že to není rozdílné). U Dobrušky. Vk. Proto položil, jenž jsi v nebesích, aby dal r. mezi otcem zemským a nebeským; Když hřieš- ných slyší r-ly, vie, který svázán býti má a který rozvázán; Naděje má r. od víry v tom, že jest jediné o budúcich věcech. Hus. I. 319., II. 159., III. 159. Neb sice jakýž bude r. mezi vámi a jinými ženami. Žer. Vz Mínění. R. tvarový, der Artunterschied, differentia specifica, ve filos. Nz. — R., vý- znam, die Bedeutung. V písmě ve dvojím r-lu slova ta se nacházejí. Štr. — R., způsob, rod, druh, die Art, Gattung. Koláčů rozdí- lové jsou: žemle, preclík atd. Kom. Díla toho rozdílové a jména. Br., V. Rozdělil bojovným rozdílem po rotách lid. Troj. — R. v počtech, zbytek, die Differenz. Sedl. R. konečný, částečný; měnný n. měneční n. kursovní, Coursdifferenz. Nz. Vz Lišné. Konečný r., die Totaldifferenz, částečný r., partielle Differenz. Nz,. Smlouva v příčině měnných r-lů. Nz. — R., v starém právu českém = dělení, konečné dělení (Thei- lung) statku zvl. dědictví, díl. Vz S. N. Což po jeho smrti ostane, má v rozdíl jíti. O. z D. Když by kteří nedílní měli činiti o rozdíl statku jich. Nál. 215. Item od spolkův a r-lů, když jest summa nade 100 kop, od toho práva jde sudímu tolik kop, kolik osob a písaři tolik věrdunk. Vl. zř. 329. R. má býti listy a dskami a jináč nic. Zř. F. I. Nehospodáři, dokud svých r-lů nemají, neb sami sobě nechlebili. Tov.
