Kvas
Kvas. V poslední řádce proměň sporé v : po skrovnu, málo. Cf. Mkl. aL. 6. —- K. = kvasnice. Vz Schd. I. 413., Kram. Slov., Slov. zdrav. Ten chlieb jest bez kvasu. Rr. MBš. Malý k. celú dieži nakazí. ZN. Malý k. všecko těsto kvasí. Sv. ruk. 329. — Přens. Přináší nám do společnosti k. (zá- bavu, látku k zábavě). Šml. — K. = pěna nad namočenými kožemi. Us. — K. = ky- sající těsto. V úterý k. dělala, ve středu ho zaměšala. Sš. P. 684. Příčina, u pekařů - kvas, který se ráno do díže přidává hned se vymísí a na ošatky dá; tam teprv zkyne, načež do peci se sází. Us. Hk. — K. = vykvasené švestky, z nichž se pálí slivovice. Na Zlinsku. Sbtk. — K. = pití, nápoj. Ruský k. ze žitné mouky se připravuje. Suk. Bydlitel stepí ruských strojí si svůj k. ze žita. S. N., KP. I. 22. — K. = hody. K. pro krtiny učiniti. Dal. 52. Iměj s námi veselý k. Hr. ruk. 431. Dobrý k. měli. NB. Tč. 251. K. učiniti; Nebude bohat, ktož miluje časté kvasy. BO. Proč by v takém kvasu smuten byl? GR. K. římské. Vz Vlšk. 499. Budeš mieti tuto se mnú zlý k. (boj). Výb. I. 814. — K. Kvasy = rostliny houbovité nejmenšího druhu. KP. V. 181.