Metati
Metati. Bž. 41., Listy fil. IX. 316..Obilí už mecá (metá). Ú Údoleně. Neud. — co: kadidlo, Bj., blesky, Lpř., vlny, losy. Št. Kn. š. 139., Št. Ř. 236. a. - čím (se, kam, po kom). Kopím po někom m., na někoho m. Lpř. Metne tebou v propasť bezednou. Štulc I. 125. Lodička metáše se vlnami. ZN. Nedvěd hlavú mece. Št. N. 153. Mece blá- tem. ML. 104. a. Ohněm naň mecíce. Pass. 510. Již po mrše jako ptáci sem hi tamo sobů mecú. Alx. BM. v. 221. (HP. 86). — co oč. O sukni jeho losy m-li. Pref. 172. 172. Mecíce o ně los. N. Zák. Br. 68. a.— kam. M. pšenici v moře, ZN., něco vzhůru, Us., siemě v zemi, ZN., někomu výčitky ve tvář, Šmb., něco na vodu, Št. Kn. š. 147., v někoho blesky, Kká., někoho na ostrov. Výb. II. 10. Vítr v tváře metal kotouče nám listí. Vrch. Co sem tržila, metala sem do skleničky. NB. Tč. 118. Ryby mecí se naň (na ostrov). Mand. 60. a. Ty meče v ho- rúcie peklo. Alb. 60. a. My jeho dary před svině mecemy. Alb. 24. b. Drahého kamenie nemecte před svině. M. — odkud. Z dálky metány oštěpy proti nepříteli. J. Lpř. Věci s vozů mečíce. Let. 82., Dač. I. 22. — se kde proč. Poče se (dítě) radoščiemi ve mně m. Hr. ruk. 187. — čím po kom: slovy. Lpř. 81. I. 81. — jak. Metá as 30 křížů po sobě (rychle). Ňrd. v Osv. I. 84. . — se komu kdy. Ráno se jí neštovice počaly m. Črn. Zuz. — se. Poče se ryba m. BO. Meci se celú noc jako ryba. Máj. Sen.