Pila
Pila (na Slov. píla, etymologicky dobře, neboť jest z něm. Feile, Pk.), pilka, pil- čička, y, f. P., zubatý nástroj k řezání dříví, die Säge. Jg. Pily truhlářů skládají se z plechu pilního čili čepele zubaté a rámu šňůrou a roubíkem natažené. Takové pily slovou pily s rámem. Techn. Pily s rámem: přiřezovačka, čepovnice, rejdovačka; bez rámce: ocáska, zlodějka, svlakovka. Vz S. N. Plech pily je v čepích zasazen, hořejší čásť je šňůrou spo- jena, která se roubíkem točí. S. N. Části pily: čepel ocelová (zubatá, též list pily, das Sägeblatt, Šm.) a rámec; tento má tyto částky : dvě ramena, dva roubíky (zátočky), střední díl, napínací příčku a Šňůru. Pila zadělaná jen v oblouku: hříbě. Pila na prkna, vz KP. III. 328. Na rozdělávání dříví u tesařův : rozvrhovačka ; největší truhlář- ská : rozmítačka; vykružovačka k řezání ve směru okrouhlém; zlodějka ve špic se kon- čící s rukovětí bez rámce k vyřezávání děr, širší v čepeli: ocáska n. ocásková; přímá n. přímíce se hřbetem ve dřevě zapuštěným a s rukovětí; zlatnická. Valter (Š. a Ž.). Pila (široká, pološiroká), rejdovačka, dřevařská (s kozlíkem a bez něho), svlakovka, žilkářka (posuvná), žlábkovice (posuvná), obozubka, pilka (vypínací, zpruhová, kuchyňská), kruž- nice (na kovy, roh, dříví), bednářská, roz- dělovací n. rozdělovačka, dyhařka, lupínka (na roh, dříví, kovy), nekonečná, pražská (dřevoštěpská), do oblouku (českého způsobu stejně široká, břichatá), tesařská (s tulejí n. špičkou, s uchem, břichatá), rozvrhovačka (bez špičky, se špičkou), pilařská n. mly- nářská, roubičná (s roubíky, mit Heften, s násadami), jednozubka; dlouhá tesařská: harfa, Šp., tažní, die Zugs-, Bc., dražební, kamenořezná n. na kámen (bezzubá), k číp- kům, obloučková, strojová, vývěsní, cin- kovní, probírací, zahradnická, Kh., napiatá, nenapiatá, Šp., okrouhlá (s okrouhlým ple- chem), rachotačka, končitá, ruční, krajová, p. hrubého rubu, Vys., dvojručka, Zugsäge, na kovy, Metalls., Skv., mlýnská, rámcová, pás- mová, Prm., samotížná, Bogensäge. Jg. Pila na n. k něčemu (u slovesných jmen podstatných: k uřezávání větví n. zahradnická, ne: pro co). Bs. Plech, rám, zub pily; rám, rámec, vůz u pily. Nz. Pilník na pilu; řez pilou. Šp. O úpravě vozu při pilách rámových mlýnských vz Prm. III. č. 17. P. má brady, zabíhá, zachází, bloudí, dělá veliký řez, že- brovatí, vyhazuje piliny, došla, zaskakuje, zatoulala. Šp. Zub, vrub pily, der Säge- zahn. Sm. Pilu natáhnouti, pokaziti, zara- ziti, pustiti, Us., Hý., pile zuby rozváděti. Šp. Pilou řezati, tříti. V., Kom., Br. Dáti někoho pod pily. Br. Pilou přeřezati, pře- říznouti, zaříznouti, odříznouti, rozřezati. Jg. Pilu vytáčeti, zavésti, brousiti, nasaditi. Vys. Pila řeže v tahu, v strku. Vz Pilka. — P., mlýn, ve kterém se klády, špalky n. kameny pilou řeží, die Säge-, Brettmühle. Klády na pilu váleti. Vys. — P., ryba mořská, piloun, pilovec, ostropysk, Šm., squalus pristis, der Sägefisch. Rohn. — Vz Pilka, Zhlaví, Rozora.